Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jak opatrovník stříbrného nádobí ke zlatu přišel

  16:54aktualizováno  16:54
Nové Město - To, jak vypadala Praha před dvěma stovkami let se lze dozvědět ze zápisu tehdejšího magistrátu, pokud ovšem máme plnou důvěru v jejich objektivnost. Leč, co jepsáno, to je dáno. V osmdesátých letech 18. století byla pražská města spojena, nicméně staré historické dělení zůstalo zachováno, a to vlastně až dodnes. V Praze byly tehdy téměř tři tisíce domů. V počtu domovních znaků drželo prim Staré Město, které jich mělo přes čtyři sta, zatímco Malá Strana měla merků o polovinu méně. Několik desítek znamení bychom tehdy našli také na Hradčanech a Novém Městě.
Podívejte se na domovní znamení ve fotogalerii.

Slunce jako dárce světla, tepla a života bylo ve středověké i daleko starší kultovní stupnici vždy na čelném místě. To se samozřejmě muselo nějak projevit i na domovních znameních. Motiv slunečního reliéfu se sice nevyskytuje příliš často, ale vždycky působí velmi důstojně, protože lidská fantazie odjakživa neznala mezí.

Dům U zlatého slunce ve Valdštejnské ulici číslo 20 má zlatavé sluníčko nad portálem už od roku 1623. Tehdy budova patřila jakémusi Oberšverderovi, který měl na dvoře císaře Rudolfa II. zajímavou funkci - opatroval stříbrné nádobí a jídelní náčiní. Stříbro je ovšem spíš symbolickou barvou svitu Měsíce, zatímco slunce je odjakživa ztotožňováno se zlatem. Po zlatu v skrytu duše toužil i Oberšverder, ale marně. Netušil, že se mu jeho sen splní zásluhou ošklivých intrik. Několik služebníků při dvoře, kteří mu jeho nezvyklou funkci záviděli, protože se domnívali, že stříbrné náčiní krade, připravilo fingovanou krádež stříbrných podnosů. Nějak si jich několik opatřili a skrytě umístili v Oberšverderově bytě. Dvorní stráž pak na jejich upozornění vnikla do domu, kde byl údajný lup schován. Zpočátku bylo zle, ale pan komorník se nedal. Měl dokonalé alibi, protože skutečné nádobí z císařského dvora před časem označil nenápadnými značkami a informoval o tom i nejvyššího císařského komořího, s nímž se dobře znal. Nevinu opatrovatele nádobí uznal i sám císař, povedené sloužící dal zmrskat a vyhnat z dvorních služeb, zatímco Oberšverderovi věnoval krásný zlatý podnos s vyrytou značkou Jeho milosti. Vytesané slunce nad komorníkovým příbytkem se prý toho dne roztáhlo k úsměvu a ten mu zůstal dodnes mezi jeho dvanácti paprsky. Inu, kdo ví, kolik je na celém příběhu pravdy, ale většina staropražských pověstí se obvykle zakládala na nějaké pravdivé události.

Ve Valdštejnské ulici najdeme znamení ještě v domě U tří sedláků. Na Valdštejnském náměstí je velice pěkný merk na rohovém domu U tří čápů. Kvůli silnému automobilovému ruchu nemají v těchto místech staropražská strašidla jaksi klid ke svému počínání, ale nějaká se tu přece jen najdou. Dvojice mužů přetahující se mezi půlnocí první hodinou ranní o ženu - všichni tři jsou samozřejmě přízraky - připomíná událost z minulého století. Žena byla přesvědčena, že její manžel padl ve válce, a znovu se provdala. Zpráva o jeho úmrtí však byla mylná, vzniklá záměnou dvou stejných příjmení, a vysloužilec po návratu z vojny zjistil, že nemá ani ženu, ani byt. Vyřešil to tak, že manželský pár zastřelil. Ze strachu před vězením a trestem se pak otrávil utrejchem neboli oxidem arzenitým.

Populární pivovar U svatého Tomáše pochází ze 14. století. Velice oblíbený byl koncem 19. století, kdy se zde scházela stolní společnost, v níž nechyběly tak významné osobnosti, jakými byli Jakub Arbes, Mikoláš Aleš, Josef Václav Frič, Ignát Herrmann, Ladislav Stroupežnický nebo Karel Matěj Čapek-Chod. Ve svatotomášském kostele působil v polovině 16. století jako kazatel vynikající kronikář Václav Hájek z Libočan. Podle pověsti je pod podlahou hrob prvního alchymisty, kterému se podařilo na dvoře Rudolfa II jako prvnímu člověku vyrobit zlato umělou cestou. Narozdíl od velmi známého mága a podvodníka Edvarda Kellyho se mu to prý opravdu podařilo, ale své tajemství si vzal do hrobu. Z Letenské odbočuje ulice Josefská, kde z bývalého kláštera karmelitek ozývá v noci nářek duší nehodných řeholnic, které chtěly uprchnout z kláštera, ale byly chyceny a za trest zaživa zazděny.

Klášter Karmelitek v Josefské ulici. (6. února 2001)

Kostel u svatého Tomáše. (6. února 2001)

Populární pivovar U svatého Tomáše pochází ze 14. století. Velice oblíbený byl koncem 19. století, kdy se zde scházela stolní společnost, v níž nechyběly tak významné osobnosti, jakými byli Jakub Arbes, Mikoláš Aleš, Josef Václav Frič, Ignát Herrmann, Ladislav Stroupežnický nebo Karel Matěj Čapek-Chod. (6. února 2001)

Rohový dům U tří čápů ve Valdštejnské ulici.

Dům a znamení U zlatého slunce ve Valdštejnské ulici číslo 20. (6. února 2001)

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Karel Srp
Senát vyslyšel stanovisko komise, Srp se do Rady ÚSTR nedostane

Dlouholetý předseda Jazzové sekce Karel Srp se podle očekávání nestal členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Senát ve středu vzal na vědomí...  celý článek

Ivana Zemanová oznámila na tiskové konferenci strany SPO, že má její manžel...
Zeman může kandidovat na Hrad, nasbírali mu 59 263 podpisů občanů

Prezident Miloš Zeman je druhým kandidátem na post příští hlavy státu, jemuž se už podařilo nasbírat potřebný počet podpisů občanů, aby mohl svůj post...  celý článek

Hroch Karl Wilhelm po příjezdu do dvorské zoo zkoušel nový výběh se staršími...
Dvorská zoo přišla o mladého hrocha. Uhynul zřejmě po kousnutí od samice

V zoo ve Dvoře Králové nad Labem uhynul dvouletý samec hrocha Karl Wilhelm. Utrpěl zranění v tříslech zadní nohy, kvůli němuž dostal otravu krve. Hodně toho...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.