"Rakovinové buňky se dokážou tak přizpůsobit, že i když energetickému systému chybí hlavní část energie, rostou rychleji než buňky normální. Vývoj léku blokujícího činnost HIF-1 by mohl odříznout rakovinové buňky od energie a zadržet růst nádoru," tvrdí Griffiths, kterému se jeho objev podařil pomocí takzvané spektroskopie magnetické rezonance.
Měřením molekul zásobujících energií buňky zjistil, že rakovinovým buňkám, kterým se nedostává HIF-1, chybí také další sloučenina zvaná ATP, hlavní zdroj buněčného paliva.
Budoucí protirakovinové léky by se tak dle Griffithse měly zaměřit právě na likvidaci genu HIF-1. "Narušení těchto energetických zdrojů rakoviny by mohlo být novou linií útoku proti chorobě," míní Paul Nurse, nositel Nobelovy ceny za výzkumy dělení buněk a vedoucí britského rakovinového výzkumu.
Na rakovinu ročně zemřou miliony lidí
Rakovina je v nejvyspělejších zemích nejčastější příčinou smrti. Nejrozšířenější typy jsou rakovina plic, žaludku, tlustého střeva, jater a prsu.
Podle odhadu Světové zdravotnické organizace WHO jí každoročně onemocní deset milionů lidí. Přes šest milionů lidí každý rok na rakovinu zemře.
Mezi obvyklé způsoby léčby patří chirurgické zákroky, ozařování, chemoterapie a hormonální terapie.
