Teď prý bude požadovat dokonce i nasazování agentů-provokatérů na úřadech. Gross je sice populista, ale tak jednoduché to není. On má prostě dobrý politický čich, resp. instinkt.
To není nutně špatná zpráva. Pokud ministr vyhlásí nulovou toleranci dopravním přestupkům a korupci, pokud ve vyhlášeném úsilí nepřestane, je to prostě dobře. A ministrovo úsilí a vytrvalost se hlídat a kontrolovat dají.
Dokonce velmi snadno. Od toho tu jsou svobodná média, která mu sliby připomenou. Grossův postoj znamená určitý pokrok. Není to populismus bez rizika. Měli jsme tu totiž příliš dlouho politiky, kteří říkali, že u nás žádná korupce není.
Když o ní někdo mluvil, vyžadovali s arogancí sobě vlastní důkazy. Politik, který připustí korupci jako zásadní společenský problém, sice elasticky reaguje na poptávku voličů, ale zároveň se vystavuje riziku.
Když je to taková potíž, proč s tím on sám doteď nic nedělal? Salonní ideologičtí kritici této vlády budou donekonečna blazeovaně opakovat, že když lidé dávají úplatky, je to prý normální tržní chování, ke kterému je nutí okolnosti. Nebo že korupce je "tržní ocenění společenských procesů".
Ano. Je třeba zmenšit stát, jinak se boji s korupcí příliš dařit nebude. Je pravda, že tahle vláda na to asi neuslyší. Jenže samo zmenšení státu ani legalizace poplatků za rychlejší vyřízení všemožných žádostí nestačí. S korupcí je třeba bojovat také tvrdými sankcemi, provokacemi, povinnou transparentností, výchovou nezletilých i příkladným chováním politiků.
Tím posledním by mohl Gross začít. Zbavit se například pověsti, že má prsty za kdejakým jmenováním kdekoho kdekam.
