Z druhé strany je správně medializována jako těžké epidemické onemocnění přicházející i v dvaceti- až třicetiletých intervalech jako pandemie. Tedy epidemie, která prochází světadíly bez zábran, protože nový typ viru chřipky postihuje všechny lidi, kteří ještě proti ní nemohou mít protilátky. Chřipka se vyskytovala už ve starověku, kdy vzniklé komunity, ať města či vesnice, byly vhodnou půdou pro její snadné šíření.
Hrozí nový rok 1918?
Španělská chřipka, která se objevila na konci první světové války, využívala oslabení lidí a jejich podvýživu a přesuny velkého množství vojáků, kteří pobývali i na jiných kontinentech.
Proto mnoho lidí onemocnělo i zemřelo. Poslední dvě známé pandemie, v roce 1957 a 1968, byly také vážné, ale nešlo již o desítky milionů mrtvých jako v roce 1918.
Lidé žijí jinak, máme rozvinuté zdravotnické systémy a účinné vakcíny a protivirové, protichřipkové léky. Lékaři je však často dobře neznají a pro pojišťovny jsou drahé. Proto jsou vázané na vybrané diagnózy a lékaře.
Statisticky očekáváme nový kmen již 5–10 let, ale kandidátů je mnohem více než nyní skloňovaná "ptačí chřipka". Tento kmen H5N1 koluje mezi miliardou domácích a divokých ptáků v jižní Asii již osm let. Nemocné a zemřelé, kterých je zatím pouze 60, najdeme jak mezi lidmi, kteří chovají jen velkochovy, tak i takovými, kteří se slepicemi či jinou drůbeží žijí v jedné místnosti.
Slepice je zde hlavní a často jedinou masitou potravou. Přenos z člověka na jiného člověka během posledních osmi let, kdy varianta H5N1 koluje, se neprokázal! Kromě kmene H5N1 kolují a jsou nebezpečné i další kmeny.
Dříve se soudilo a bylo prokázáno, že k vytvoření nového pandemického viru je třeba pták, prase a člověk, tedy nejčastěji situace, kdy dochází k jejich úzkému kontaktu v zemích jihovýchodní Asie, kde všechny předchozí pandemické varianty viru vždy vznikaly. Po analýze kmene z roku 1918 se zdá, že by stačilo zabudování jen lidského genomu (souboru všech struktur nesoucích genetickou informaci ve formě DNA), tedy bez prasete, aby se zvláště H5N1 nebo jiné kmeny adaptovaly na člověka .
Žádnou paniku
Obavy jsou tedy na místě, ale není třeba šířit paniku. Bulharská či turecká epizoda byly neověřenými informacemi. Ta první zpráva tvrdila, že chcípají ptáci na "ptačí chřipku", což se nepotvrdilo. Ptáci chcípají, zvláště tažní, jak na viry chřipky, které v sobě běžně nosí, když jsou vysíleni po dlouhém letu, tak na desítky dalších smrtelných chorob. Občan i média by měli brát vážně jen oficiální informace zdravotnických či politických orgánů. Jedinou prevencí chřipky je vytvoření protilátek očkováním proti tomu typu viru, který koluje nebo se očekává. I současné očkování proti chřipce je důležité.
Při vývoji nové vakcíny může dojít ke zpoždění a výroba může trvat až tři měsíce. Proto v současnosti nastupují antivirotika, tedy léky skutečně účinné proti viru chřipky na rozdíl od acylpyrinu, který pouze snižuje teplotu. Léky Tamiflu či Relenza jsou dostupné a je s nimi počítáno ve vyspělých zemích, především v USA a v EU, jako s počáteční ochranou vybraných skupin jak ohrožených chronicky nemocných, tak skupin lidí, kteří budou léčit, zajišťovat stravu a ochraňovat chod státu v případné složité situaci. Pak se bude očkovat.
S tím vším počítá Národní pandemický plán ČR.
