Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jak mozek mluví sám se sebou

aktualizováno 
Je to vůči ostatním krutě nespra vedlivé, ale je to tak: Největší zájem veřejnosti obvykle vzbuzuje Nobelova cena za fyziologii a medicínu.
Je to vůči ostatním krutě nespra vedlivé, ale je to tak: Největší zájem veřejnosti obvykle vzbuzuje Nobelova cena za fyziologii a medicínu. Zdraví má prostě přednost. Arvid Carlsson byl odměněn za to, že v padesátých letech objevil funkci dopaminu - chemické látky, která vzniká v mozku a funguje jako jeden z přenašečů signálů mezi jeho buňkami. Po Carlssonově úspěchu se další vědci vrhli na hledání jiných nervových přenašečů a do konce šedesátých let našli noradrenalin a serotonin. Ale stále neznali mechanismus jejich působení. Ten tehdy objevil Američan Paul Greengard. Zjistil, že přenašeče působí přes zvláštní mezírku (synapsi) mezi výběžkem jedné nervové buňky a druhou buňkou. Po kontaktu s přenašečem odstartuje v sousední buňce návazná škála chemických reakcí, které se dají popsat a v nichž přenos signálu spočívá. Takto mozek řídí třeba náladu či bdělost, ale přes další zprostředkování i pohyby těla, řeč a přesun informací získaných smyslovým vnímáním. Oba vědci se o Nobelovu cenu dělí s Erikem Kandelem. Na rodil se ve Vídni, ale dnes je americkým občanem. Významné pro něj byly Greengardovy poznatky; vycházel z nich, když hledal molekulární mechanismus pro formování paměti. Pokusy s laboratorními savci se mu nedařily, neboť tato zvířata jsou složitá. Rozhodl se pro jednodušší model. Posloužil mu mořský měkkýš Aplysia. Na něm zjistil, že právě chemické změny probíhající v synapsi jsou klíčové pro utváření paměti a pro učení se novému. Následné pokusy potvrdily, že takto funguje paměť a učení také u složitějších živočichů, i u člověka. Udělení Nobelovy ceny právě těmto vědcům vysoce oceňuj e profesor Stanislav Trojan, vedoucí Fyziologického ústavu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. "Poruchy při přenosu signálů v lidském mozku se projevují velice nepříjemně - způsobují například deprese a další onemocnění," říká. "Carlsson zjistil, že když má člověk nedostatek nervového přenašeče dopaminu, trpí Parkinsonovým syndromem. Projevují se u něj poruchy hybnosti, i v klidu se třese." Právě díky tomuto poznání pak další vědci objevili látku L-dopa, z níž se v mozku dopamin vytváří. "L-dopa je dodnes základem léků, kterými se mírní příznaky Parkinsona všude ve světě," konstatuje docent Evžen Růžička z Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty Karlovy univerzity. "Bohužel, stále přesně neznáme prvotní příčiny vzniku tohoto onemocnění a nedokážeme úplně zastavit jeho postup. Ovšem umíme už alespoň nemocným významně ulevit. V České republice je takových pacientů asi 12 až 15 tisíc." Evžen Růžička slyšel profesora Carlssona přednášet na zahraničním kongresu. "Je to příjemný, aktivní a svěží pán, i když mu je už 77 let."

DOROZUMÍVÁNÍ MEZI BUŇKAMI V MOZKU

Tady, mezi dvěma nervovými buňkami, se odehrává složitý chemický děj, za jehož poznání byla udělena letošní Nobelova cena za fyziologii a medicínu. Zjednodušeně: Z výběžku jedné nervové buňky vycházejí nervové přenašeče - chemické látky, které působí na citlivá místa (receptory) v obalu další nervové buňky. Receptory poté uvolňují takzvané přenosové molekuly, které dále uvádějí v činnost kinázy - chemikálie, jež způsobují, že bílkoviny v buňce přijímají z okolí fosfátové molekuly. Tím se mění funkce bílkovin v nervové buňce. Takže když jsou takto ovlivněny například bílkoviny v iontových kanálcích v obalu buňky, mění se schopnost buňky vysílat elektrochemické impulsy podél jejích výběžků. Takto se přenášejí povely z mozku do celého organismu. V synapsi - mezírce mezi výběžkem jedné nervové buňky a druhou nervovou buňkou - se zase odehrávají chemické změny klíčové pro utváření paměti a pro učení. Vypadá to složitě? Ve skutečnosti je to ještě složitější. Vědci se však postupně učí těmto dějům rozumět a ovlivňovat je, což je důležité pro léčení nervových chorob.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

IS ve videu oslavuje barcelonský teror, Španělsku hrozí dalšími útoky.
IS ve videu oslavuje barcelonský teror, Španělsku hrozí dalšími útoky

Organizace Islámský stát zveřejnila video, na němž hrozí Španělsku dalšími teroristickými útoky. Informují o tom ve čtvrtek španělská média. Dva islamisté...  celý článek

Twitterový účet Donalda Trumpa
Bývalá agentka CIA organizuje sbírku, cílem je odpojit Trumpa od Twitteru

Bývalá agentka CIA Valerie Plameová Wilsonová chce pomocí skupinového financování (crowdfundingu) vybrat miliardu dolarů, v přepočtu zhruba 22 miliard korun....  celý článek

Ilustrační snímek
Máte měsíc na odchod ze země, hrozily britské úřady omylem cizincům z EU

Britské ministerstvo vnitra omylem rozeslalo kolem 100 výhrůžných dopisů cizincům ze zemí Evropské unie žijícím v Británii. Dopisy obsahovaly výzvu, aby...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.