Kuriózní případ z loňského října ukazuje, kdo skutečně vládne dolní parlamentní komoře: překvapivě to není ve volbách zvolený politik Zaorálek (ČSSD), nýbrž úředník Kynštetr. Ten na své místo usedl hned po roce 1990 a "přežil" už pět šéfů sněmovny.
Spory obou mužů mají konkrétní podobu: například Zaorálek se hned po svém nástupu do funkce rozhodl, že sněmovnu více otevře a nechá nahlédnout veřejnost "pod pokličku". Jenže narazil právě na Kynštetra a s ním spřízněnou komisi pro práci kanceláře sněmovny.
Zůstává tedy například utajeno, kteří severomoravští poslanci a jak často létají do Ostravy, kteří se nastěhovali do bytů na Malé Straně nebo kdo je příjemcem peněz na provoz poslaneckých kanceláří v regionech. "Já bych to zveřejnil," říká Zaorálek.
Jenže Kynštetr vysvětluje, že z bezpečnostních důvodů je to třeba tajit. "Jednotliví poslanci nejsou s kanceláří v zaměstnaneckém poměru, tudíž nejsme oprávněni sdělovat za ně údaje o jejich individuálních záležitostech," konstatoval.
Poslanci řeknou, kancléř tají
U letenek souhlasil Kynštetr pouze se zveřejněním celkové sumy, kterou loni severomoravští poslanci prolétali: na trase Praha - Ostrava to byly celkem čtyři a půl milionu korun, zatímco rok předtím o dva miliony méně. Zpáteční letenka stojí kolem sedmi tisíc, platí sněmovna.
Na údaji, kdo a jak často létal, přitom není vůbec nic mimořádného. Někteří poslanci ze severní Moravy na sebe "přísně tajné informace" klidně prozradí. "Připadá mi zbytečné to tajit. Zeptám se kancléře, proč je to nutné," říká třeba Pavel Hrnčíř z ODS s tím, že loni měl kolem šedesáti letů.
Sociální demokrat Antonín Macháček zase přiznal, že z Ostravy do Prahy letí zhruba dvakrát do měsíce. "Souhlasím ale s tím, že to kancelář tají. Je věcí každého poslance, jestli to zveřejní," míní. Macháček společně s dalšími poslanci a Kynštetrem prosadili zákaz podrobného informování o letenkách ve stálé komisi pro práci sněmovny.
"Pokud se tak rozhodli, já s tím nic nezmohu," krčí rameny předseda Zaorálek. Jeho vztah s kancléřem je opravdu zvláštní: Kynštetr sice podle zákona odpovídá předsedovi sněmovny za její činnost, ale i když s ní bude Zaorálek nespokojený, Kynštetra odvolat nemůže. To je v kompetenci devatenáctičlenného organizačního výboru.
Přežil už i skandál
Kynštetr má mimořádnou schopnost se udržet: vaz mu nezlomil ani skandál kolem rekonstrukce historicky cenných malostranských paláců sněmovny za půldruhé miliardy korun. I přesto, že tehdy dokonce Nejvyšší kontrolní úřad upozornil na vážné pochybnosti - třeba zadání projektu bez vyhlášení veřejné soutěže.
"Někdy se to soustrojí točí pomaleji," říká místopředseda sněmovny Ivan Langer z ODS na adresu Kynštetrova aparátu o 320 úřednících. "Ale to zdaleka není jen kancléř. Je tu spousta tajemníků či vedoucích různých útvarů, z nichž značná část pracovala ve sněmovně už před rokem 1989," říká další poslanec.
"Ale mé jméno nezveřejňujte, měl bych problémy," obává se "pomsty" ze strany úředníků. To docela přesně dokládá atmosféru mezi stálými zaměstnanci sněmovny a volenými politiky.
