Další svědek - bývalý ředitel divize finančních trhů Komerční banky Lubor Žalman, který byl členem limitní komise banky - policii sdělil, že Rennerův návrh sice trochu zvýšil, ale ze stejných obav doporučoval představenstvu, aby jen v roce 1998 schválilo této firmě půjčku ve výši nejvíce do 50 milionů korun.
Bývalé představenstvo však argumenty odborníků nerespektovalo a schválilo firmě B.C.L. úvěrový limit ve výši 200 milionů dolarů, což je asi šest miliard korun, tedy přesně tisíckrát více, než původně navrhoval analytik Renner.
Celkem banka půjčila za čtyři roky rakouské firmě téměř čtrnáct miliard korun.
Nesplaceno zůstalo osm miliard a ty bude muset zaplatit stát. Výpovědi podporují obvinění, které úřad vyšetřování sdělil počátkem května devíti bývalým členům vedení KB včetně jejího exšéfa Jana Kollerta.
Bývalí šéfové Komerční banky se podle policie dopustili trestných činů porušování povinností při správě cizího majetku a porušování závazných pravidel hospodářského styku, když schválili firmě B.C.L. miliardové úvěry, i když věděli, že jde o podezřelé operace. Bývalým bankéřům hrozí tři až osm let vězení.
Antonín Renner, který pracuje v bance již deset let, ve své výpovědi uvedl, že k rakouské firmě izraelského podnikatele Baraka Alona neměla banka v době rozhodování účetní výkazy, audit a výroční zprávu. "Skutečnost, že tyto materiály nejsou k dispozici, jsem napsal do materiálu pro limitní komisi a nechal jsem to limitní komisi posoudit jakožto závažnou skutečnost," uvedl.
Renner policii řekl, že při svém návrhu půjčit firmě B.C.L. Trading šest milionů korun vycházel například z hodnocení mezinárodní ratingové agentury Dun and Bradstreet, která doporučovala půjčit firmě B.C.L. pouze dva miliony dvě stě tisíc rakouských šilinků (asi šest milionů korun). Renner uvedl, že byl překvapen tím, že představenstvo počítá s úvěrem ve výši několika desítek milionů amerických dolarů. "Přiznám se, že jsem byl v rozpacích, když jsem viděl rozpory mezi materiály představenstva a tím, co uvádí ratingová agentura Dun and Bradstreet. V materiálech představenstva byly uvedeny velké obnosy v milionech dolarů, zatímco z materiálu ratingové agentury bylo možno zjistit, že firma B.C.L. má malý kapitál, pouhých pět zaměstnanců a že její doporučený maximální úvěr je 2 200 000 rakouských šilinků," řekl Renner policii.
Bývalý šéf divize finančních trhů Lubor Žalman do policejního protokolu uvedl, že byl v létě roku 1998 na jednání představenstva a informoval své šéfy o tom, proč doporučuje on, limitní komise a analytici banky mnohanásobně nižší úvěrový limit firmě B.C.L. Trading, než jaký chce schválit vedení banky. Z jeho výpovědi vyplynuly dvě hlavní výhrady, totiž že banka neměla dostatečné záruky na poskytnuté úvěry a že Barac Alon už jednou banku podvedl, když v roce 1991 nevrátila jeho firma Tessos Komerční bance jednu miliardu korun. "Upozornil jsem (představenstvo) na to, že pan Barac byl zapojen do případu Tessos s tím podtextem, že kdo bance nezaplatil, tak je neobvyklé půjčit mu peníze znovu," řekl Žalman.
Problém se zárukami spočívá v tom, že firma B.C.L. Trading měla za půjčených 200 milionů dolarů částečně ručit složením částky 50 milionů dolarů. "Požádal jsem naše analytiky, aby toto depozitum posoudili. Oni řekli, že je ta zástava zpochybnitelná, že to není spolehlivé," popsal Žalman policii, jak problém vysvětloval představenstvu. (Později se ukázalo, že Žalmanova výhrada byla opodstatněná, protože 50 milionů dolarů z příkazů Baraka Alona zmizelo, a banka tak neměla, z čeho by zacelila část osmimiliardové ztráty).
Exšéfové banky doposud tvrdili, že o problémech a varovných signálech k B.C.L. nevěděli nebo že o nich nebyli informováni. Lubor Žalman však policii potvrdil, že představenstvo o výhradách k B.C.L. informoval přímo, ale i písemně elektronickou poštou. Z výpovědi Lubora Žalmana navíc vyplynulo, že vedení banky jejich varování nezajímalo. "Poděkovali nám a to bylo vše," popsal Žalman reakci bankéřů.
Proč tak bankéři postupovali, není zřejmé. Policie prověřuje, zda šlo o pouhou nedbalost, nebo o úmysl. Při prověřování druhé možnosti pracuje policie i s podezřením, že někteří členové banky byli zkorumpováni.
Úřad vyšetřování odmítá zatím průběh vyšetřování komentovat.
Vyšetřovatel Oldřich Šulák jen uvedl, že ještě nevyslechl všechny svědky a nemůže určit, kdy případ uzavře a předá státnímu zástupci.
Klíčový svědek Lubor Žalman o jednání představenstva, na kterém se rozhodovalo o šestimiliardovém úvěru pro B.C.L.:
"Jednání vedl pan Bednář. V půlce jednání ale řekl, že má schůzku v ČNB, a odešel. Pan Budínský tam chvíli byl a chvíli nebyl. Odbíhal ven telefonovat. Ta diskuse probíhala tak, že mě představenstvo vyzvalo, abych promluvil. Já jsem vyjádřil svůj (negativní) názor. Pak někdo z představenstva řekl něco v tom smyslu: Tak co kdybychom dali těch 200 milionů (dolarů). Někdo jiný řekl: Takže další bod.
Poděkovali nám a my jsme odešli."
