Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jak jsem se potkal s Klausem

  11:40aktualizováno  11:40
Potkat Klause asi není tak těžké, jak by se mohlo zdát. Postačí tomu i náhoda, která mne zavedla do blízkosti okna jeho poslanecké kanceláře u Malostranského náměstí. Klaus okno zrovna zavíral a pohlížel na zeměkouli pod sebou jako prezidentský kandidát. Shlížel i na mne a já si pomyslel: chudák, kdysi tolik znamenal a dnes jej snad nikdo už nechápe. Než to okno zavřel, stačil jsem mu říct, že bych jej za prezidenta naší země nechtěl. A on se ptal proč. Napadlo mne tolik věcí - přece jen od doby našeho posledního setkání uplynulo přes deset let. Byl jsem tenkrát na fakultě a nadšeně jsem hltal všechno, co Klaus o světlé budoucnosti naší společnosti. Byla to doba smělých prohlášení Komárků, kteří slibovali marku za pět korun za pár let. Uvěřili bychom tenkrát snad všechno a všem, ale Klaus věděl, kde je realita. Škoda, řekl jsem si, že to tak není i dnes.
Škoda promrhaného kapitálu lidských odhodlání, opasky jsme si chtěli nadšeně utáhnout všichni, ale dostali jsme jen gulášový socialismus v liberálním hrnci. Škoda pokusu o privatizaci, která sice rozdělila majetky, ale jinak nechala vše při starém. Škoda lidských zklamání nad tím, že banky lze vykrádat beztrestně a že práva domoci se je boj donkichotovský. Škoda ztráty přízně z věčných dohadů, politických kalkulů, uražené ješitnosti nad sarajevskými atentáty a škoda tolika falešných, falešných slovíček. Škoda tak malé profesorské sebereflexe. Škoda strany, která maje tolik potenciálu a voličské přízně, stala se autokratickým královstvím jednolitých názorů. Škoda neschopnosti vybrat bez politických handlů elitu, která by byla hodna k pokračování ve vedení země.
Ačkoliv dnes už nevěřím všemu, co kdejaký politik řekne, uvědomil jsem si, že o Klause a jeho ambice na udržení ve hře ani tak nejde. Klaus, kdysi právem tolik obdivovaný, dnes zatracený a bojující. Chudákem ale není. Jsem jím já - občan státu, kde lež a krádež není pořád ještě zločinem, já - přispěvatel věčného sebestravujícího penzijního systému, já - daňový poplatník dál platící pochybné stavby dálnic, nákupy stíhaček, internetů do škol a já - volič bezradně stojící před urnou.
I když se náš rozhovor nikdy neodehrál, stejně bych Klause prezidentem nechtěl.
Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Dominik Feri slaví ve volebním štábu TOP 09. (21. října 2017)
Nejmladší poslanec Feri: Nepočítal jsem s tím, voliče nechci zklamat

V české Poslanecké sněmovně zasedne zatím nejmladší zákonodárce v historii. Je jím 21letý student Dominik Feri. Populární je hlavně mezi mladými lidmi, na než...  celý článek

Milan Brázdil (ANO 2011).
Místní špičky ANO ve volbách nechtěly „sběrače kroužků“, opět je přeskočil

Titul volební skokan by si mohl dát před jméno kandidát ANO z Olomouckého kraje Milan Brázdil. Už ve třetích volbách posbíral v kraji od voličů nejvíc kroužků....  celý článek

První volební den v pražské Hostivaři (20. října 2017)
SEZNAM: Kandidáti zvolení ve volbách 2017 do Poslanecké sněmovny

Přinášíme vám seznam nově zvolených členů Poslanecké sněmovny seřazených podle politických stran a volebních krajů.  celý článek

Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?
Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?

Tyhle maminky na eMimino.cz jsou na tom stejně.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.