Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jak jsem se potkal s Klausem

  11:40aktualizováno  11:40
Potkat Klause asi není tak těžké, jak by se mohlo zdát. Postačí tomu i náhoda, která mne zavedla do blízkosti okna jeho poslanecké kanceláře u Malostranského náměstí. Klaus okno zrovna zavíral a pohlížel na zeměkouli pod sebou jako prezidentský kandidát. Shlížel i na mne a já si pomyslel: chudák, kdysi tolik znamenal a dnes jej snad nikdo už nechápe. Než to okno zavřel, stačil jsem mu říct, že bych jej za prezidenta naší země nechtěl. A on se ptal proč. Napadlo mne tolik věcí - přece jen od doby našeho posledního setkání uplynulo přes deset let. Byl jsem tenkrát na fakultě a nadšeně jsem hltal všechno, co Klaus o světlé budoucnosti naší společnosti. Byla to doba smělých prohlášení Komárků, kteří slibovali marku za pět korun za pár let. Uvěřili bychom tenkrát snad všechno a všem, ale Klaus věděl, kde je realita. Škoda, řekl jsem si, že to tak není i dnes.
Škoda promrhaného kapitálu lidských odhodlání, opasky jsme si chtěli nadšeně utáhnout všichni, ale dostali jsme jen gulášový socialismus v liberálním hrnci. Škoda pokusu o privatizaci, která sice rozdělila majetky, ale jinak nechala vše při starém. Škoda lidských zklamání nad tím, že banky lze vykrádat beztrestně a že práva domoci se je boj donkichotovský. Škoda ztráty přízně z věčných dohadů, politických kalkulů, uražené ješitnosti nad sarajevskými atentáty a škoda tolika falešných, falešných slovíček. Škoda tak malé profesorské sebereflexe. Škoda strany, která maje tolik potenciálu a voličské přízně, stala se autokratickým královstvím jednolitých názorů. Škoda neschopnosti vybrat bez politických handlů elitu, která by byla hodna k pokračování ve vedení země.
Ačkoliv dnes už nevěřím všemu, co kdejaký politik řekne, uvědomil jsem si, že o Klause a jeho ambice na udržení ve hře ani tak nejde. Klaus, kdysi právem tolik obdivovaný, dnes zatracený a bojující. Chudákem ale není. Jsem jím já - občan státu, kde lež a krádež není pořád ještě zločinem, já - přispěvatel věčného sebestravujícího penzijního systému, já - daňový poplatník dál platící pochybné stavby dálnic, nákupy stíhaček, internetů do škol a já - volič bezradně stojící před urnou.
I když se náš rozhovor nikdy neodehrál, stejně bych Klause prezidentem nechtěl.
Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Na jihu Čech zůstávají bez elektřiny domácnosti v okolí Lipna

Po bouřce z noci na sobotu zůstaly v jižních Čechách zůstávají bez elektřiny domácnosti v okolí lipenské přehrady na Českokrumlovsku. Většina poruch už se...  celý článek

MUDr. Martin Anders (9.8.2017)
Čekárny psychiatrů praskají ve švech. Obor je podfinancovaný, říká odborník

Čekárny psychiatrů praskají ve švech a pacientů dál přibývá. Nových specialistů se přitom i kvůli podfinancování oboru nedostává. Pomoci by mohla centra...  celý článek

Vězně ve výkonu trestu ve věznici Oráčov na Rakovnicku v těchto dnech...
Vězni dostanou přidáno. Pár stovek jim nepomůže, mají statisícové dluhy

Pracující vězni mají od dubna příštího roku dostat přidáno. Stát věří, že díky tomu ubude těch, které hned po propuštění semelou staré dluhy a vrátí se proto...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.