Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jak je možné, že řecké údaje o dluzích státu dlouho byly pouhými hausnumery

  8:28aktualizováno  8:28
Na každého obyvatele Řecka včetně důchodců a nemluvňat připadá dluh téměř 30 tisíc eur, tedy přibližně 750 tisíc korun. Nikdo neví, jestli je vůbec možné tak vysoký dluh alespoň umořovat, o splácení ani nemluvě. Žádné zemi se to zatím ještě nikdy nepodařilo… Jak se Řecko do této situace dostalo? O tom se rozepisuje ekonom Ondřej Schneider.

Úspory se lidem pod Akropolí nelíbí. Je totiž těžké si přiznat, že situace je neudržitelná - Řecká krize. | foto: AP

Finanční krize, která začala před třemi roky ve Spojených státech, paradoxně nejtíživěji dopadá na malé evropské země. Po problémech Maďarska, Lotyšska a Rumunska, které dostaly finanční pomoc již v roce 2008, se krize přelila do eurozóny a dnes jsou na pomoc Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu odkázány Řecko i Irsko. V nejtěžší situaci ze všech těchto zemí je pravděpodobně Řecko.

Pokles životní úrovně v Lotyšsku je sice mnohem citelnější, ale málo platné, Východoevropané jsou mnohem otrlejší a dokážou se rychle přizpůsobit. Řekové však neprošli očistcem transformace komunistické ekonomiky, naopak byli po celá desetiletí příjemci dotací z Evropské unie a zvykli si na rostoucí mzdy, štědré důchody i na levné úvěry. Před více než rokem se najednou ukázalo, že vysoké mzdy, důchody pro vitální padesátníky i levné půjčky na nové domy, auta, či dokonce jachty byly na dluh.

Oslavy přijetí eura

Oslavy přijetí eura

Na tom by ještě nebylo nic tak výjimečného: zadlužená je každá evropská vláda - s výjimkou Lucemburska a Estonska. Řecký dluh je však jiný. Je největší v Evropě: řecká vláda koncem roku dlužila více než 316 miliard eur, což je přibližně 135 procent řeckého HDP v roce 2010. 

Přihrajte nám pár desítek miliard

Dluh řecké vlády má však ještě jednu nepříjemnou vlastnost: nikdy si nemůžete být úplně jistí, jak je vlastně vysoký. Za poslední rok se údaje o tom, kolik vlastně Atény dluží, měnily několikrát. V říjnu 2009, těsně před parlamentními volbami, uváděla vláda vedená pravicovou Novou demokracií dluh ve výši 273 miliard eur. Stejný dluh uváděla ještě v únoru 2010 nová vláda, tentokrát levicová, a se stejným dluhem pracoval i Mezinárodní měnový fond vloni v květnu, když připravoval záchranný program pro Řecko. Dnes víme, že dluh na konci roku 2009 byl ve skutečnosti 298 miliard eur, tedy o téměř 10 procent a 25 miliard eur více. Jak je možné, že vlády i jejich věřitelé nevědí, jaké dluhy vláda již má? Půjčila by vám banka, kdybyste jí nebyli schopni vyčíslit své dluhy na korunu nebo na euro přesně? Pravděpodobně ne, ale vládám takové nejasnosti procházejí.

Banka Goldman Sachs.

Banka Goldman Sachs.

Finanční hospodaření státu se totiž od rodinného rozpočtu liší vmnoha ohledech. Především je složitější a mnohem méně přehledné. Část dluhu, většinou ta podstatná, má podobu veřejně obchodovaných dluhopisů. Například v současnosti se na světových trzích obchoduje s véce než dvaceti různými dluhopisy řecké vlády. Jejich celková nominální hodnota je necelých 200 miliard eur a některé budou splatné již letos v březnu, jiné až v roce 2040. Kromě toho řecká vláda vydala krátkodobé směnky v hodnotě zhruba 50 miliard eur. Dohromady tedy dosahuje tento veřejně obchodovaný dluh výše 250 miliard eur.

A zdánlivě průhledné dluhopisy v sobě skrývají ještě jednu komplikaci: vynalézaví investiční bankéři z nich dokážou vyrobit takzvané deriváty, které sice přímo nemění hodnotu dluhu, ale přesunují jednotlivé splátky v čase tak dovedně, že například při vydání dluhopisu dostane vláda "zaplaceno" za derivát, který pak musí za několik let splatit, ale pro danou chvíli je neviditelný. Americká banka Goldman Sachs takto pomohla v letech 2002-2005 řecké vládě získat více než jednu miliardu eur. Žádná sleva není pochopitelně zadarmo a bankéři si za takové služby nechají dobře zaplatit, takže budoucí dluh řecké vlády vzrostl podstatně více než o onu jednu miliardu. (A kdybyste se obávali, zda tento derivát nyní nezatěžuje bilanci Goldman Sachs, zůstaňte v klidu, banka celý obchod prodala již v roce 2005 řecké bance NBG...)

To je překvapení!

Ještě účinnější než nějaké deriváty je dluh prostě ignorovat a tvářit se, že vám - vládě - nepatří. K tomu se vytvoří instituce, které sice vydávají státní peníze, ale tváří se nezávisle na státu. Čím více jich je a čím složitěji se financují, tím lépe (banky jistě rády nabídnou další inovativní deriváty...). Málokterý analytik totiž bude mít energii probírat se výročními zprávami desítek a stovek fondů, nadací a státem ovládaných bank, aby si sečetl, jaké mají dluhy a jaké záruky a garance tyto instituce poskytly.
My jsme v Česku vytvořili Konsolidační banku, kam se sesypaly miliardy špatných úvěrů poskytnutých na příkaz, nebo alespoň se souhlasem vlády, a které nakonec zaplatil státní rozpočet.

Řecko privatizuje podniky. Dojde i na železnici.

Řecko privatizuje podniky. Dojde i na železnici.

V Řecku na to šli odjinud. Dluhy nevytvářely banky, nýbrž státem ovládané instituce: například státní železnice mají dluh téměř 11 miliard eur a každý rok k němu přidávají další miliardu. Nemocnice zase nevedly podvojné účetnictví, takže doopravdy nevěděly, jaké mají dluhy. Vloni v lednu za ně stát musel zaplatit šest miliard eur a další půl miliardy bylo třeba v létě. Až do roku 2010 v zemi existovalo více než 100 penzijních "fondů", které však žádnými fondy nebyly,  neboť pouze vyplácely důchody, často velmi štědré. Když jim peníze na důchody docházely, fondy se prostě zadlužily a na konci roku si vládě řekly o vyšší dotaci. Vloni v listopadu, po letech dohadování, evropský statistický úřad všechny tyto dluhy sečetl a přidal je k státnímu dluhu, který se tak zvýšil o oněch 25 miliard eur.

Finanční Copperfield aneb kouzla ministrů financí

I ty nejpečlivější a nejtransparentnější vlády mají ještě jeden prostředek na uchlácholení svých věřitelů. Každý rok vláda předkládá svůj návrh státního rozpočtu na příští rok, v němž většinou slibuje, že schodek bude menší než byl loni, ale tentokrát už doopravdy. Státní rozpočet není přitom nic jiného než odhad ministra financí, jak by se asi státní finance příští rok mohly vyvíjet. Tento odhad je založen na řadě předpokladů. Třeba jak se povede celé ekonomice? Budou lidé spíš utrácet, nebo spořit? Porostou vývozy, nebo se zvýší dovozy? Co udělají kuřáci, když jim opět zvýšíme cenu cigaret? Firmy budou spíš investovat, nebo vyplácet dividendy (nebo případně krachovat)?

Ministři financí a centrální bankéři na summitu G20 v Londýně (5. září 2009).

Ministři financí a centrální bankéři na summitu G20 v Londýně (5. září 2009).

Nikdo nemá definitivní odpovědi na tyto otázky, jenže rozpočet potřebuje přesná čísla. Když je ministr zodpovědný a přizná, že si není jistý, poslanci mu rozeberou rezervu do poslední koruny. Většina ministrů financí je především politiky, takže návrh rozpočtu většinou založí na optimistických předpokladech. Vláda je pochválena z Bruselu, investoři se zaradují a vesele kupují státní dluhopisy. Když se ukáže, že ekonomika nefunguje tak dobře, jak ministr a vláda předpokládali, schodek se zvýší, Brusel začne posílat rozzlobené dotazy a stát má stále větší potíže své dluhopisy někomu prodat.

Extrémní ilustraci takové "chyby v odhadu" poskytuje opět Řecko. V roce 2009 bylo před volbami a menšinová vláda Nové demokracie potřebovala každou dobrou zprávu. Proto založila rozpočet na předpokladu, že ekonomika poroste o 1,1 procenta a rozpočtový deficit bude 3,7 procenta hrubého národního produktu. Místo toho začala řecká ekonomika klesat a za první půlrok 2009 se hrubý domácí produkt snížil téměř o dvě procenta. Schodek vlády ve stejné době dosáhl 18 miliard eur, tedy více než 15 procent HDP. Vláda se však tvářila, že má vše pod kontrolou, přijala dokonce "balíček" na podporu ekonomiky a očekávala deficit na konci roku ve výši maximálně šesti procent HDP. V listopadu 2009 však volby vyhrál levicový PASOK a za dva týdny oznámil, že schodek bude 12,9 procenta hrubého domácího produktu, téměř čtyřikrát vyšší, než byly původní plány... Zbytek je historie a podle poslední úpravy Eurostatu byl schodek rozpočtu za rok 2009 v Řecku 15,4 procenta HDP.

Kombinace neopodstatněného optimismu, rozpočtového šlendriánu a přílišné shovívavosti ze strany soukromých investorů i Evropské unie tedy byla zodpovědná za zvýšení státního dluhu během jediného roku o 27 miliard eur!

Obecný závěr: politikům nevěřte

Řecká zkušenost se schodkem za předloňský rok je mimořádná a doufejme, že i neopakovatelná. V menším si podobnou situací prošla většina zemí. Porovnáním vládních prohlášení a konečných výsledků rychle zjistíme, že drtivá většina rozpočtových plánů nebývá splněna a schodky jsou větší, než jaké byly plánovány.

Graf vývoj českého HDP od roku 2000

Graf vývoj českého HDP od roku 2000

Například Polsko plánovalo schodky na roky 2003 až 2005 ve výši 4,2 - 3,6 - 2,2 procenta HDP a výsledek byl 6,3 - 5,7 a 4,3 procenta. Maďarsko ještě na jaře roku 2006 plánovalo schodek 2,5 procenta, nakonec skončilo na úrovni 9,3 procenta HDP.

Zajímavá je zkušenost Česka: i naše vlády většinou očekávaly nižší schodek a pak byly překvapené, když byl výsledek horší než očekávání. Výjimkou byly roky 2005 až 2007, kdy schodek třikrát po sobě skončil zhruba o dvě procenta HDP lépe, než vláda očekávala.

Jaké si tedy můžeme vzít z řecké anabáze ponaučení? Snad jen to, že politikům se nevyplácí důvěřovat. Ne proto, že by to byli samí lháři, ale protože vytvořili tak složitý systém, že mu nerozumějí ani ho neumějí řídit.

Autor:


Trump ohrožuje světovou bezpečnost, řekl historik Lukeš v Rozstřelu





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nemůžete říci, že jste nebyli varováni, říká film Rolanda Emmericha 2012.
ZÁPISNÍK: Cože? Už zase krachuje západní civilizace?

Ministr byl na šrot, Zdeněk Škromach fotil "výborné koláčky", Okamuru s Bártou spojila kniha a Tokio volá "Banzai"! To jsou témata zápisníku "Minulý týden"...  celý článek

Syrští povstalci v bojích o město Chanasír nedaleko Aleppa (27. srpna 2013)
ZÁPISNÍK: Potáhneme na Sýrii! Čeští komunisté milují Severní Koreu

Moderátor usnul, mezi českými novináři se objevily výzvy k válčení a komunistický hejtman mluvil s velvyslancem KLDR o povodních, píše komentátor MF DNES...  celý článek

Figuríny s oběšenci se objevily v úterý ráno 22. října na pražském Klárově
ZÁPISNÍK: Panika o českých volbách a sex v Japonsku

Cizinci se divili, proč Češi šílí kvůli volbám. Vzpomínky na válku. Málo sexu u Japonců podle The Washington Post. Fotbalové paměti. To jsou témata zápisníku...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.