Například ve Fakultní nemocnici Motol budou mít lékaři už zanedlouho na urgentním příjmu obří obrazovku. "Budeme ji tam brzo instalovat," řekl iDNES.cz ředitel nemocnice Miloslav Ludvík. Na zdi bude proto, aby zdravotníci při čekání na první zraněné mohli sledovat živě přenášené zpravodajství z místa neštěstí. "Je to nejrychlejší přenos informací," vysvětlil Ludvík.
Zpravodajství médií pomáhá třeba i Ústřední vojenské nemocnici. "Ve chvíli, kdy nebylo možné zjistit od dispečinku zdravotnické záchranné služby konkrétní počty zraněných osob, které mají být dopraveny do naší nemocnice, nám pomohla v rozhodování média. Poskytla informace, na jejichž základě bylo možné predikovat počty raněných," popsala mluvčí ÚVN Jitka Zinke.
Výbuch v centruPLYN: Ve středu obnoví většinu dodávek HASIČI: V troskách nezůstali lidé OBRAZEM: Útroby zničeného domu SVĚDECTVÍ: Terostisté, blesklo zraněnému hlavou MAJITEL: Revize plynu máme VIDEO: Místo neštěstí z policejního vrtulníku KOMENTÁŘ: Dobrá zpráva o výbuchu |
To, že zpravodajství záchranným týmům chybí, zjistila FN Motol v pondělí, kdy v centru Prahy explodoval v domě nejspíš plyn. Zpráva o události se i díky řadě očitých svědků šířila velmi rychle, nikdo ale zpočátku nevěděl, kolik lidí výbuch a následná tlaková vlna zranily. Záchranáři už v úvodu zásahu avizovali, že jich bude více. Policisté hovořili nejprve o 15 lidech, záchranka později číslo upřesnila na 43 zraněných (více o události čtěte zde).
Bezprostředně po výbuchu se na dispečinku záchranky rozdrnčely telefony. "Samotnou událost jsme zachytili z 22 telefonátů. Zajímavé je, že první volání bylo od mladíka, který to líčil jako něco humorného, dokonce se u toho smál a my jsme si nebyli jistí, zda si nedělá legraci. První smysluplné volání byl až pátý hovor. Volala paní, či slečna, která brečela a uváděla, že se stalo neštěstí a že tam jsou zranění," popsal ředitel pražské zdravotnické záchranné služby Zdeněk Schwarz.
Zranění se protřídí, nejtěžší případy dostanou červený náramek
Záchranka proto vyhlásila mimořádný stav, ve kterém se řídí takzvaným traumaplánem. Ten si lze představit jako kuchařku pro záchranu životů. "Jsou v ní instrukce, co má dělat dispečink a jak se musí pracovat na místě neštěstí," popsal Schwarz.
Scénář záchrany mají zdravotníci k dispozici v písemné podobě. Ale nosí ho zejména v hlavě. Traumaplán se spouští automaticky pokaždé, když mají dispečeři informaci, že na místě je více než deset zraněných. "Zaměstnanci ve službě dostanou na pager plošnou informaci, že se tam a tam stalo hromadné neštěstí," doplnil šéf záchranky. V traumaplánu má každý z nich svoji roli a ví, co má dělat.
V praxi mimořádná opatření při hromadných neštěstích znamenají třeba to, že se jinak zachází se zraněnými. Individuální postup jde stranou a nahrazuje ho vojenské třídění. Záchranáři při něm pacienty roztřídí podle závažnosti poranění a označí si je barevnou visačkou a papírovým náramkem. Ti, kteří jsou lehce zranění, jsou označeni zelenou, středně těžce zraněné označí žlutou, těžce červenou a mrtvé mohou označit černě. Náramky používali zdravotníci i v pondělí. Po černé a červené barvě naštěstí sahat nemuseli.
Záchranka při traumaplánu odváží v sanitách tolik lidí, kolik se do nich vejde. Nehledí se přitom na to, zda jsou zvlášť muži či ženy. Sanitky také vozí nejprve těžce zraněné. S těmi míří do vzdálenějších nemocnic, aby bližší špitály sloužily třeba lidem, kteří do nich dorazí po svých nebo taxíkem. Traumaplán pro záchranáře končí ve chvíli, kdy jsou všichni zranění v nemocnicích.
29. dubna 2013 |
Nemocnice mezitím už od záchranky vědí, že k nim dorazí větší počet zraněných. I ony proto jedou podle vlastních krizových scénářů. Například traumaplán ÚVN má podle počtu zraněných tři stupně a může zalarmovat až čtyři traumatologické týmy. Tedy veškerý personál, který je schopen odbavit akutní operaci například zlomenin či vnitřního krvácení.
V pondělí vyhlásila první stupeň pohotovosti. Platil od 10:50 do 12:25 a znamenal přípravu péče pro nejvýše deset pacientů. "Péči bylo možné zvládnout s personálem, který měl zrovna službu. Vyčlenil se z něj jeden traumatým, který pracoval ve speciálním režimu," popsala Jitka Zinke. V traumatýmu je chirurg, specialista na intenzivní péči, rentgenolog, neurolog a zdravotní sestry. Z oddělení se do péče při hromadném neštěstí zapojuje urgentí příjem a ARO.
TraumaplányVlastní krizové plány musí mít všichni poskytovatelé lůžkové či jednodenní péče. Ukládá jim to zákon o zdravotnických službách. V plánu je uveden soubor opatření a postupů, které se uplatňují při hromadných neštěstích. Nemocnice musí provádět jeho aktualizaci nejméně jednou za dva roky. Zdroj: ÚVN |
Nejde ale jen o práci zdravotníků, v pondělí v týmu využili pro zklidnění rozjitřené psychiky zraněných také kaplana. A při mimořádných událostech pomáhají i psychologové.
Speciální režim vyhlašuje skupina krizového řízení na základě informací od záchranné služby. "Jeho aktivace je provedena pomocí pagerů, telefonní sítě a centrálního rozhlasu," popsala Zinke. Ukončuje jej vedoucí lékař směny.
Zvednuté závory a absolutní přednost sanitek
Vlastní traumaplán mají také v Motole, používají ho při příjmu více než 20 zraněných. Pokyn k jeho plnění vydává ředitel či jeho zástupce a pomocí telefonátů pevnými linkami se o něm v řádech minut dozví prakticky celá nemocnice.
"Máme kontaktní číslo urgentního příjmu, na které nám zavolá dispečer záchranky. Informace pak jde ke mně, či k mému zástupci a jeden z nás traumaplán aktivuje," popsal ředitel největší české nemocnice. Informaci si zdravotníci předávají prostřednictvím pevných linek a SMS. Svolávají se chirurgické týmy, na nohou jsou pracovníci krevní banky, zobrazovacích metod a připraveny jsou mimořádné dodávky obvazového a dalšího materiálu.
Pro nemocnici to také znamená, že každý z týmů je barevně rozlišen vestami, obdobnými těm, které patří mezi povinnou výbavu řidičů. Na nich mají napsáno, zda jde třeba o velitele zásahu, psychologa či člena transportního týmu.
29. dubna 2013 |
Vyhlášení mimořádného režimu znamená také to, že závory ve vjezdech nemocnice zůstávají otevřeny a pracovníci přestávají vybírat peníze za parkovné. Přednost při vjezdu do areálu mají sanitky.
V pondělí Motol aktivoval traumaplán v 10:03 a odvolával jej 12:22. "Protože odhadovaný počet zraněných nebyl zase taková drama, neomezili jsme plánované operační výkony, příjmy, ani ambulance a nepovolali jsme zdravotníky mimo službu. Nemuseli jsme předávat pacienty ani do jiných nemocnic. Jediné, co jsme udělali, byl seznam volných lůžek na JIP a na ARO jsme si vymezili pět plně ventilovaných postelí pro první vlnu zraněných," doplnil Ludvík.
Záchranu brzdily úzké ulice a parkující auta
Pondělní exploze podle Schwarze byla v podstatě nakonec jen cvičením krizového plánu. "Na to, jak velká exploze byla, to vlastně co do postižených dopadlo dobře," domnívá se.
A diskutéři na iDNES.cz mu dávají za pravdu pochvalami práce záchranářů. "Musím říct, že jsem velice mile překvapená tím, že je vše zorganizované a všichni připravení a na svých místech. Prostě, že když se něco semele, jsou v rychlosti všichni potřební k dispozici a dělají vše, tak jak má být. Jsem na ně pyšná," napsala v pondělí jedna ze čtenářek. "Klobouk dolů, dobrá práce záchranářů, policie a všech účastněných složek. Jen díky jim není žádný mrtvý," doplnila v jiné diskusi Helena Míčková.
Podle Schwarze záchranný systém zafungoval "jakž takž", protože v místě zásahu vznikaly drobnější potíže s příjezdem sanitek. "Průjezd vozidel byl obtížný kvůli uličkám Starého Města, blokovaný množstvím parkujících vozidel. Pak tam ještě najela všechna technika a zablokovala náš odjezd, proto byl trošku problém s převozem lehce zraněných, ale na jejich zdravotní stav to nemělo vliv," popsal ředitel záchranky. Drobným zádrhelem bylo také to, že evakuační autobus přijel z druhé strany, než měl.
Záchranářům na druhé straně pomohlo to, že pondělí bylo co do počtu výjezdů podprůměrným dnem. Celkem jich za 24 hodin nebylo ani 300, přitom v posledních dnech záchranáři mají výjezdů až 400 denně.
Navíc zdravotníci měli v době exploze na druhé straně Vltavy školení. "Na místě proto byli rychle i ti, kteří právě neměli službu," doplnil Schwarz.
A ještě jedna nechtěná věc pomohla. V celé Praze v době, kdy se zdravotníci u Národního divadla soustředili na ošetřování zraněných, nedošlo k žádnému jinému závažnému případu. Třeba k cévní mozkové příhodě, zástavě srdce, infarktu nebo bezvědomí. "Prostě příroda to na druhé straně vyrovnala tím, že nás v tu dobu nikdo jiný nepotřeboval," Schwarz. Přesto byli záchranáři předem smluvení, že ostatní jízdy k pacientům obstarají v době zásahu po explozi provozovatelé soukromých sanitek.
