Občanská válka v Sýrii zuří již čtvrtým rokem. Ze země uprchly miliony lidí. Ti, co zůstali, se každý den musí potýkat s následky neutuchajících bojů. Tíha války nejvíce dopadá na ty nejmladší, kteří přicházejí nejen o dětství, ale také o budoucnost. Syrské školy fungují v provizorních podmínkách a bez pomoci ze zahraničí by výuka zřejmě neprobíhala vůbec. Právě vzdělaná nastupující generace je přitom základem pro vybudování nové Sýrie.
Rozvoj školství v oblastech stižených válečnými konflikty je ve většině případů považován za okrajovou záležitost. Přednost má zajištění základních lidských potřeb. Z celkového objemu mezinárodní humanitární a rozvojové pomoci jdou do vzdělání pouze dvě procenta, uvádí server The Guardian.
#nolostgenerationIniciativa s názvem The No Lost Generation zahájila svou činnost v říjnu 2013. Zaštiťují ji neziskové organizace z celého světa, OSN i soukromí dárci. Jejím cílem je podpora vzdělávacího systému v Sýrii. Součástí iniciativy je také hashtag #nolostgeneration, jehož pomocí veřejnost na sociálních sítích vyjadřuje podporu dětem z válečných konfliktů a rozvojových zemí. Zdroj: The No Lost Generation |
Ztráta na hrubém domácím produktu v případě, že současná generace syrských dětí nebude moct navštěvovat školu, by se v budoucnu podle organizace Save the Children mohla pohybovat až kolem pěti procent, což v přepočtu činí asi 54 miliard korun. Na vybudování funkčního vzdělávacího systému by přitom podle OSN v aktuální situaci stačilo „pouhých“ pět miliard korun, jak uvádí Strategický plán na pomoc Sýrii vypracovaný za podpory neziskových organizací (kompletní dokument v angličtině najdete zde).
Na humanitární pracovníky číhá v rozbombardované zemi řada nástrah. „Bezpečnostní situace v zemi omezuje počet humanitárních pracovníků, kteří mohou v zemi působit. Zároveň také školy kvůli bojům mohou kdykoli zavřít a vzdělání dětí se tak přeruší. Problémem může být i to, že rodiče dětem kvůli bezpečnosti nedovolí do školy chodit,“ uvedl pro iDNES.cz Benjamin Hill, vedoucí vzdělávacího programu české organizace Člověk v tísni v Sýrii. V rámci těchto programů humanitární pracovníci pomáhají v 22 školách.
Válka navíc ze země vyhání kvalifikované učitele, kteří končí v uprchlických táborech v Jordánsku. „Bez kvalifikovaných učitelů kvalita výuky klesá,“ opozorňuje Hill. Pomoc zahraničních lidskoprávních organizací se tak nesoustřeďuje pouze na děti, ale také na kurzy pro budoucí lektory a učitele.
Spolupráce s vládou
Mnohé děti přišly o rodiče a místo vzdělání se musí starat o obživu svou i svých sourozenců. „Vzdělání přitom v Sýrii před vypuknutím bylo jednou z hlavních priorit pro rodiče i děti,“ připomíná Hill.
Podle Amandy Gardinerové ze vzdělávacího giganta Pearson je pro kvalitní vzdělávání ve válkou stižených oblastech důležitá celá řada faktorů. „Máme cílit na děti, rodiče nebo učitele? Máme se zaměřit na formální nebo neformální vzdělání? Měli bychom pomáhat v předškolních letech nebo základkách? Výuka se neodehrává ve vakuu, ovlivňují ji dynamiky politiky, kultury a společnosti jako celku,“ myslí si Gardinerová
Právě politická stránka věci se podle vedoucího syrské sekce neziskové organizace British Council Joela Bubberse podceňuje. „V Libanonu například byly nejúspěšnější ty projekty, které pochopily důležitost spolupráce s libanonským ministerstvem školství,“ připomněl.
Klíčem je také rozumný přístup menších aktivistických skupin. Ty by podle Bubberse měly vždy spolupracovat se zavedenými organizacemi. „Když budete spolupracovat jen s uprchlíky bez toho, abyste pochopili lokální náležitosti, zaděláváte si na problémy,“ míní.
V zemích, jako je Sýrie, je však spolupráce s vedením země prakticky nemožné. Podpora vzdělání tak má spíše podobu pomoci konkrétním školám.
Vzdělaná příští generace je podle Hilla základem pro případnou obnovu Sýrie po tom, co v budoucnu utichnou boje. „Proto musíme se vzděláváním dětí v Sýrii pokračovat. Právě děti vezmou do rukou kousky rozbořené Sýrie a znovu je složí dohromady,“ míní Hill.
