Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Po otřesech dojde na peníze. Nepál čeká podle ekonomů boj o přežití

  19:29aktualizováno  19:29
Po sobotním zemětřesení čeká Nepál nejen truchlení za mrtvé, ale i řešení celé řady složitých ekonomických problémů. Ty mohou už tak chudou zemi přivést až ke krachu. A to navzdory štědrému přílivu humanitární pomoci ze zahraničí.

Záchranné práce v Nepálu pokračují. Zemětřesení podle OSN postihlo až osm milionů lidí (28. dubna 2015) | foto: AP

Nepálem zmítaly otřesy o síle 7,8 stupně. Bilance mrtvých překročila pět tisíc. Zemětřesení bezprostředně ovlivnilo životy osmi milionů Nepálců. Je to nejhorší katastrofa v této himálajské zemi od roku 1934, kdy tam při zemětřesení zahynulo zhruba 8 500 lidí (vše o zemětřesení zde). Ekonomové však varují, že je to jen zlomek strastí, které Nepál v následujících letech čekají.

Zemětřesení v Nepálu

Nepál byl už před sobotní tragédií jednou z nejchudších a nejméně rozvinutých zemí světa. Podle statistik zde bezmála polovina obyvatel žije pod hranicí chudoby. Nezaměstnanost dosahuje až padesáti procent u obyvatelstva v produktivním věku. Ani před pár měsíci zemi nečekaly příliš dobré vyhlídky. Asijská rozvojová banka před týdnem snížila odhad růstu HDP Nepálu pro letošní rok na 4,6 procenta, uvádí server The Wall Street Journal.

Nepálcům nyní nezůstala jen vidina budoucnosti v chudobě, ale i tisíce zničených domů a infrastruktura v troskách. „Je to opravdu katastrofický scénář pro velmi chudý národ. Náklady na rekonstrukci v následujících letech budou vskutku masivní,“ uvedl ekonom Radžív Bišwas pro agenturu Bloomberg. Náklady na zahlazení následků katastrofy by podle něj mohly vystoupat až do výše pěti miliard dolarů, tedy víc než dvaceti procent nepálského hrubého domácího produktu.

Peníze bez schopné vlády jsou k ničemu

Na Nepál se v uplynulých dnech sesypala finanční i humanitární pomoc z celého světa. Asijská rozvojová banka poskytne 200 milionů dolarů, Spojené státy dají deset milionů na přímou pomoc lidem postiženým zemětřesením. Je to však jen zlomek z toho, co by Nepál dokázalo postavit na nohy. Ekonomové se navíc shodují, že samotné peníze mohou chudému asijském státu přinést více škody než užitku.

„Pro rekonstrukci země nepotřebujete jen peníze, ale také znalosti a funkční vládu,“ připomíná Ilan Noy, expert na ekonomické otázky při zahlazování přírodních katastrof z Victoria University na Novém Zélandu. Nepál podle něj spadá do skupiny zemí, u kterých je velkým otazníkem, zda vůbec mají schopnosti zkoordinovat rozsáhlé projekty obnovy poničených měst a infrastruktury. Peníze tak mohou v krajním případě z velké části skončit i v soukolí korupce.

Mezi ekonomy se objevují teorie, že pro chudé státy mohou být velké přírodní katastrofy výhodou. Přinesou finanční pomoc a s trochou přehánění „nový start“. Stačí se však podívat na situaci na Haiti, které před pár lety zdevastovalo podobné zemětřesení jako nyní Nepál. Do země sice přiteklo 3,5 miliardy dolarů, Haiti je však stále zmítané korupcí, politickými neshodami a bojem s nemocemi (více o situaci na Haiti zde).

Zemětřesení v Nepálu (25. 4. 2015)

Od Nepálu se navíc mohou začít odvracet až dosud ochotní investoři. Dobrým příkladem je Čína. Ta v loňském roce předstihla Indii a stala se vůbec největším investorem v Nepálu. Zasponzorovala výstavbu továren na nudle či provozů na zpracování masa. 

Velký projekt v ohrožení

Největší chystaný projekt je však podle expertů kvůli následkům zemětřesení v ohrožení. Čína totiž v Nepálu plánovala výstavbu obří vodní elektrárny. Realizace projektu v hodnotě 1,6 miliardy dolarů je kvůli současné situaci v zemi nereálná. Alespoň v horizontu nadcházejících měsíců až let.

Fotogalerie

Každá zrušená investice je přitom další ranou pro skomírající ekonomiku. Nezanedbatelnou roli bude zcela jistě hrát i odliv turistů, píše server The Independent. Turistický byznys zaměstnává zhruba milion Nepálců a tvoří asi osm procent veškerých státních příjmů. Země, která řeší následky přírodní katastrofy, pro turisty ani alpinisty velkým lákadlem není. Jak v otázkách bezpečnosti, tak solidarity s utrpením místních.

Pro nepálský cestovní ruch to navíc není první přírodní rána v poslední době. Loni v dubnu lavina na Mount Everestu smetla skupinu Šerpů, 16 z nich zemřelo (více zde). Tragédie vyústila ve stávku Šerpů. V říjnu pak v oblasti Annapurny zemřelo ve sněhové bouři 40 horolezců.

Nepál tak podle všeho čeká cesta po vzoru Haiti. Velké peníze ze zahraničí přijdou a největší škody s trochou štěstí zahladí. Skutečnou vzpruhou však pro ráj horolezců zřejmě nebudou.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.