Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jak cestovat časem?

  14:50aktualizováno  14:50
Nezřetelná postava udělá jeden krok, dva kroky, tři kroky. Ani jeden z nich však nevede dále. Všechny míří zpátky. Zpátky do minulosti. Cestou mezi dneškem a včerejškem nás doprovází obyčejný světelný paprsek.

Neexistuje stroj času, který by nás jedním pohybem páčky přenesl mezi křižáky a druhým mezi mamuty. Podle teoretického fyzika Ronalda Malleta z americké Connecticutské univerzity se ale jde do zaniklého času vrátit. Vědec totiž tvrdí, že  cestu do tohoto rozměru našel.

Prostor deformovaný světlem
Světlo má podle Einsteinových gravitačních rovnic podobný účinek jako hmota: zakřivuje časoprostor. Čas v něm pak běží jinak - pomaleji či rychleji, než jsme zvyklí. Při vynaložení obrovské energie Ize časoprostor deformovat natolik, že se čas stočí do kruhu.

Ten, kdo by kráčel po jeho obvodu, vracel by se neustále do okamžiků, kterými už prošel. Minulost a budoucnost by zmizela, zůstala by jen neměnná přítomnost. Z tohoto bludného kruhu lze podle amerického fyzika uniknout: kruh lze změnit v klesající či stoupající schodiště. Po něm je možné přecházet do minulosti či budoucnosti.

Mallet popisoval kroužící laserový paprsek
Loni Mallet ve Physics Letters popsal, jak kroužící laserový paprsek vytváří ve svém nitru prostorový vír. Když tuto myšlenku dále rozváděl, zjistil, že pokud se připojí ještě jeden laserový paprsek, ve kterém by světlo běželo opačným směrem, čas a prostor si při vynaložení dostatečné energie vymění místo: člověk, který by se ocitnul v objetí těchto paprsků, by už nekráčel vpřed či vzad, ale do minulosti nebo do budoucnosti.

"S tímto nástrojem se cestování časem může stát praktickou možností," řekl Ronald Mallet britskému časopisu New Scientist, který o jeho nápadu informoval jako první. Sám fyzik však poukazuje na dvě okolnosti, které mohou jeho myšlenku značně znehodnotit. Ke své práci totiž použil Einsteinovu obecnou teorii relativity. Ta ale zatím nebyla uvedena do souladu s jiným sloupem dnešní fyziky - kvantovou mechanikou.

Vzdálená minulost je nedostupná
Jiným problémem je rozsah času, v němž lze putovat. Ten je určen dobou, po kterou existují kruhy vysoce energetického světla. Bez nich cestovat nelze. "Člověk budoucnosti může cestovat zpátky jen do času, kdy byl stroj spuštěn," soudí Mallet. A tak, i kdyby zítra někdo uskutečnil jeho nápad, asi s ním dosavadní dějiny nezmění.

Malletovy představy možná působí fantasticky, ve srovnání s jeho předchůdci je to však ztělesněná střízlivost. Ponechme nyní stranou představy H. G. Wellse, který svým románem Stroj času poprvé zpopularizoval myšlenku cestování ze současnosti do daleké budoucnosti a zase zpátky. Drncající stroj s viktoriánským deštníkem a mnoha ciferníky asi nikdy nevyrazí do boje proti krutým morlokům, kteří ve Wellsově románu požírají zbytky lidstva.

Jsou jiné, vědečtější a přitom stejně fantastické představy o tom, jak poodhrnout neproniknutelnou oponu času. Už před půl stoletím dokázal rakouský matematik Kurt Gödel, že cestovat časem lze. Stačí k tomu maličkost: roztočit vesmír.

Americký fyzik Kip Thorne byl skromnější. Chtěl využít červí díry spojující různé části zakřiveného časoprostoru: někde za rohem by pak člověk mohl narazit na Caesara nebo sledovat Kolumba na jeho cestě do Ameriky. Takové časocestování má jiný háček: je na to třeba negativní energie. Dodnes ale nikdo neví, jak si ji obstarat a co to vůbec je.

Cestovatel potřebuje spoustu energie
Na první pohled se může zdát, že Mallet na tom není o nic lépe. Vystačí sice s obyčejnou energií, ale k výměně úloh mezi časem a prostorem by jí potřeboval doslova kosmické množství.

Tak to vypadalo zpočátku: dokud počítal jen s běžným světlem, které se pohybuje rychlostí 300 000 kilometrů za sekundu. Jsou však i jiná světla, která urazí za vteřinu třeba jen pár metrů: takové světlo zmačká časoprostor skoro stejně lehce jako lidská ruka papír.

Pomalé světlo už fyzici vytvořili: Lenovi Hauovi z Harvardovy univerzity se počátkem roku dokonce podařilo světlo zastavit. Avšak i to má svůj háček: světlo lze zbrzdit či zcela zastavit jen při teplotách blízkých absolutní nule, tedy o 300 stupňů nižších, než na jaké je zvyk]é naše tělo.

Ale časem přece nemusí putovat člověk: lze do něj vyslat i jiné věci, které mohou přinést informace o tom co bylo nebo třeba bude. Malletův šéf William Stwaley to chce vyzkoušet. Zatím aspoň s jedním atomem. Je zvědavý, zda k němu dorazí dvojník z budoucnosti.

Pravda, pokud zůstaneme jen u atomů a podobných lahví vysílaných do moře času, přijdeme o zážitky, o nichž tak rádi píší sci-fi autoři: o setkání se sebou samým nebo možnost zabít vlastní prababičku. Ale bez toho se snad obejdeme - aspoň na čas, než bude mít někdo lepší nápad než Mallet.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Na 3,3 milionu dětí v Jemenu trpí podvýživou.
Saúdská armáda blokuje jemenské přístavy. Zemí se šíří cholera a hlad

Situace ve válkou sužovaném Jemenu v posledních měsících eskaluje. V zemi chybí jídlo i základní léky. Velkou měrou k tomu přispívá blokáda Saúdské Arábie,...  celý článek

Muž protestuje proti zadržení dvou katalánských separatistických vůdců (17....
Obnovíme ústavní pořádek, tvrdí Madrid. Katalánsku zřejmě omezí autonomii

Ve čtvrtek v deset hodin vypršela lhůta, v níž se měla katalánská vláda vzdát požadavku nezávislosti. Regionální premiér Carles Puigdemont místo toho opět...  celý článek

Půda nedaleko Corleone, zabavená nechvalně proslulému sicilskému mafiánovi...
Chřadnoucí Cosa Nostra tyranizuje farmáře, neprovdané sestry nezastrašila

Sicilští mafiáni, kteří se hlásí k nechvalně proslulé značce Cosa Nostra, mění branži. Kvůli klesajícím ziskům ve stavebnictví se vracejí ke kořenům na venkov,...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.