Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Naše země vzkvétá, ale... Osobnosti hádají, co by Havel vzkázal dnes

  2:01aktualizováno  2:01
První novoroční projev, který Václav Havel přednesl 1. ledna 1990 byl překvapivý, neradostný, ale pravdivý. „Předpokládám, že jste mne nenavrhli do tohoto úřadu proto, abych vám i já lhal. Naše země nevzkvétá,“ řekl tehdy Havel ve své legendární řeči.

PRVNÍ PREZIDENTSKÝ Václav Havel tři dny po zvolení do čela Československa přednesl novoroční projev. Nebral si servítky a nabídl naději, že se země změní na „republiku lidskou“. | foto: ČTK

Co by řekl dnes? MF DNES se zeptala patnácti osobností, jaký vzkaz by si Česká republika zasloužila. A navzdory mnoha rozdílným názorům se většina shodla, že země – nejen ekonomicky – vzkvétá nebo přinejmenším nějaký čas vzkvétala. Ale s velkými vadami na kráse.

„Navenek naše země vzkvétá. Například je na jednom z předních míst co do nízkého počtu občanů pod hranicí chudoby. O to víc však klesly na ceně všechny druhy morálních hodnot,“ napsal spisovatel a politický vězeň komunismu Jiří Stránský.

A povzbudivé není ani hodnocení předsedkyně Akreditační komise vysokých škol, politoložky Vladimíry Dvořákové. „Tato země za 25 let promarnila mnohé šance. Masarykův Hulvátov a Kocourkov nejen přežívá, ale nabírá na síle,“ míní.

Právě „nemocná“ morálka trápila Havla víc než zničené životní prostředí či zastaralý průmysl.

Ukazuje se, že měl pravdu. Jeho hodnocení – „Celá odvětví průmyslu vyrábějí věci, o které není zájem, zatímco toho, co potřebujeme, se nám nedostává.“ – už dávno neplatí a z oslovených osobností nikoho netrápí. Na rozdíl od Havlových morálních apelů.

„Nejhorší je, že žijeme ve zkaženém mravním prostředí. Naučili jsme se v nic nevěřit, nevšímat si jeden druhého, starat se jen o sebe,“ řekl Havel. A v předtuše varoval před politickými podnikateli: „Nedopusťme, aby pod vznešeným hávem touhy sloužit věcem obecným rozkvetla opět jen touha posloužit každý sám sobě.“

Právě v tom se podle slavné architektky Evy Jiřičné Češi stali rychle světovými. „Nevolíme politiky, kteří nám nelžou. Volíme politiky, kteří jsou ješitní, chtějí získat finanční výhody, vytřít zrak odpůrcům a zakrýt svou minulost. Uvážíme-li, že Berlusconi (bývalý italský premiér, pozn. red.) byl třikrát zvolen navzdory všem svým kotrmelcům, musíme si gratulovat, že nám k podobnému přístupu stačilo pouhých pětadvacet let,“ říká hořce architektka.

Textař a úspěšný byznysmen Michal Horáček vývoj po listopadu 1989 tak černě nevidí. „Podařilo se nám zbavit se okupantů a navázat spolehlivá spojenectví; cestovat do světa; získat přístup ke skutečnému vzdělání, zbavit se nejhorších ekologických zátěží, ustavit konvertibilní měnu, svobodně se sdružovat a vyjadřovat... a mnoho dalšího,“ vypočítává Horáček.

Podle ekonoma Davida Marka jsme však podcenili, že změny od totalitní k normální zemi budou náročné a často bolestné. „Životní úroveň je o polovinu vyšší než tehdy, ekonomika dokázala přestát globální finanční krizi a patří mezi nejstabilnější ve světě. Etika ve společenské i osobní rovině ovšem mnohdy strádá,“ říká Marek.

Před omylem, že vše vyřeší „sebelepší“ politici, varoval i Havel. „Svoboda a demokracie znamená spoluúčast, a tudíž spoluodpovědnost všech,“ připomněl 1. ledna 1990.

Podívejte se na projev, který Václav Havel pronesl před 25 lety:







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.