Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jádro Země a žití

aktualizováno 
-
O existenci magnetismu jsme se většinou dozvěděli nejdříve z dobrodružné literatury. Využívali ho při orientaci podle kompasu nejen mořeplavci při objevech nových světů, ale i lumpové - korzáři, kteří loupili poklady "poctivými mořeplavci" získané (uloupené) na jiných kontinentech. Projevy magnetického pole a magnetismu jsou tak běžné, že je vlastně ani nevnímáme. Jsou však nedělitelně vetkány do žití. Bakterie obsahují minerální zrna s magnetickými vlastnostmi, která umožňují jejich nasměrování - orientaci. Podobně i krystalizující magma vytváří magnetické součástky, jejichž orientace kopíruje magnetické pole. Magnetické pole je v průběhu geologického času velmi proměnlivé; náhle a skokovitě se mění jeho polarita, což způsobuje, že se severní a jižní magnetický pól Země přepínají. Magnetické pole tvoří kolem Země neviditelný, mocný a pro elektricky nabité částice neprůstřelný ochranný štít. Tomuto obalu, který má tvar protažené elipsy, se říká magnetosféra. Součástí magnetosféry jsou i takzvané radiační van Allenovy pásy, zachycující elektricky nabité částice, které by jinak dopadaly na Zemi. Měnily by charakter živé hmoty, možná by i zabíjely. Země má magnetické pole už dlouhou dobu, vlastně od pradávna. Některé z fyzikálních vlastností Země, například její vysoká měrná hmotnost, a také porovnání s meteority vedou k závěru, že Země má kovové jádro. Magnetické pole zřejmě souvisí s existencí tohoto jádra. Údaje o rychlosti šíření seizmických vln zase naznačují, že zemské jádro má dvě části pevnou vnitřní a tekutou vnější. Je více než pravděpodobné, že v tekuté části jádra dochází díky rozdílům v teplotě k proudění. Obě části dohromady "pracují" jako stator a rotor dynama. Vzniká tak elektrické pole, které indukcí vytváří pole magnetické. A protože víme, že k vykonání práce je nutná energie, dostaneme se v pátrání po příčinách jeho vzniku k otázce, co vlastně tento proces už 4,5 miliardy let pohání. Americký geofyzik Francis Birch již před padesáti lety objevil nesoulad: zemské jádro je o něco lehčí, než by mělo být, kdyby bylo složeno z čistého železa a niklu. Tato nesrovnalost asi vysvětluje, proč zemské jádro pracuje. V jádru musí být přítomen ještě nějaký, zřejmě velice běžný prvek, který je odlehčuje. Protože sotva kdy budeme mít vzorky jádra, a také proto, že napodobit podmínky jádra v laboratořích se zatím daří tuze nedokonale, nevíme, který prvek jádro odlehčuje. Proto také nevíme, kdy a za jakých podmínek tato směs lehkého prvku a železa zcela utuhne a zemské jádro přestane pracovat. Situace to bude katastrofální: nejenže zmizí, a to asi dost rychle, magnetické pole, ale Země ztratí svůj ochranný štít, přestane se objevovat polární záře, někteří ptáci začnou bloudit, i bakterie ztratí orientaci. Pokud tu jako lidský druh ještě budeme, ztratíme ochranný magnetický štít, nebudeme proti kosmickému záření chráněni a asi nepřežijeme. Je málo pravděpodobné, že to bude příští rok, ale jednou k tomu dojde, možná za deset tisíc, možná za sto tisíc let. Život na planetě tedy závisí na stavu zemského nitra, konkrétně kovového jádra v hloubce 2900-6300 kilometrů pod zemským povrchem. Zní to jako přehánění?
Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Milán, hlavní město Lombardie
V katalánských stopách. Benátsko a Lombardii čeká plebiscit o autonomii

V Lombardii a Benátsku se v neděli konají referenda o posílení autonomie. Jsou sice právně nezávazná, lze je však také vnímat jako součást odstředivých...  celý článek

Migranti na přeplněné lodi u břehů Libye. (29.3. 2017)
Kvóty na migranty končí, ukázal summit EU. Nové bez nás nebudou

Povinné kvóty na přerozdělování migrantů skončily. Vyplývá to ze závěrů posledního summitu Evropské komise. Donald Tusk dokonce prohlásil, že kvóty nemají...  celý článek

Kamenné "brány" při pohledu ze shora. Zdroj: Google Maps
Družice odhalily kamenné struktury u Medíny, pro vědce jsou záhadou

Internetové mapy pomohly odhalit další pozůstatek z doby neolitu. Archeologové díky Google Earth objevili stovky záhadných kamenných staveb na lávových polích...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.