Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jaderný test: Kde mohla KLDR udělat chybu?

  11:46aktualizováno  11:46
Po období určitého klidu, kdy Washington a Moskva neprováděly podzemní jaderné výbuchy, nastala změna. Loni v říjnu provedla jaderný pokus Severní Korea. O tom není pochyb. Dokazují to izotopy xenonu zachycené ve vzduchu několik dní po výbuchu. Byl úspěšný? To ví jen Pchjongjang.

Nukleární stanice na pobřeží Severní Koreje. | foto: Reuters

Během studené války uniklo Američanům údajně 26 z celkového počtu 366 podzemních jaderných výbuchů provedených v tehdejší sovětské Střední Asii. Důvodem byly i geologické podmínky, výbuch o síle půl kilotuny ve Střední Asii vyvolal za srovnatelných podmínek monitorování stejný signál jako skoro pětkrát silnější exploze na americké atomové střelnici v Nevadě.

Výbuch v Severní Koreji naznačil zlepšení sledovací techniky. Ale je tu ještě další potenciální uchazeč o jaderné zbraně, totiž Írán. Zde jsou zemětřesení mnohem častější než na Korejském poloostrově, a tak by tu mohl být jaderný výbuch se zemětřesením zaměněn.

V případě korejského pokusu se objevily na seizmografech vlny charakteristické pro zemětřesení v malé hloubce, tedy i pro podzemní jaderný výbuch.

Analýza záznamů ze 128 stanic světové seizmické sítě ukázala, že nejlepší signál zachytila čínská stanice ležící 370 kilometrů severně od epicentra korejského pokusného výbuchu. Podzemní jadernou explozi tedy v současnosti může dostatečně spolehlivě rozpoznat jediná stanice vzdálená stovky kilometrů.

Nepovedený pokus?
Co se vlastně v Severní Koreji odehrálo? Odborníci připomínají, že první jaderné výbuchy odpovídaly většinou ekvivalentu asi 5 až 25 kilotun TNT. Korejský se odhaduje na pouhé půl kilotuny. Nechybějí dohady, že to byl ve skutečnosti nepovedený pokus. (Připomeňme si však rozdílné signály u stejně silných výbuchů v SSSR a USA.)

Pokud však byl korejský výbuch opravdu nepovedený, o co mohlo jít? Jaderná nálož je tvořená plutoniem ve formě duté sféry obklopené klasickými výbušninami. Ta musí být dokonale pravidelná. Při roznětu musí klasické výbušniny explodovat současně, přičemž stlačí plutonium dovnitř dutiny a vytvoří se nadkritické množství.

Následující řetězová reakce vyvolá výbuch. Stačí však, aby jediná z těchto klasických náloží vybuchla nepatrně později než ostatní, třeba o desetimiliontinu sekundy, plutonium se poněkud zdeformuje ve směru, odkud se rázová vlna klasické detonace zpozdila, a výbuch je slabší.

Nečekaně slabou explozi mohla způsobit i chyba iniciátoru, zdroje neutronů, který je uvnitř plutoniové koule a má za úkol nastartovat řetězovou reakci. Mohlo se stát, že byl uveden v činnost o chvilku dříve nebo později, než tomu mělo být. Ale to vědí zatím jen korejští odborníci.

Autor je chemik, působí na Přírodovědecké fakultě UK

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Angela Merkelová
Youtubeři zpovídali Merkelovou. Ptali se jí na feminismus i na Trumpa

Čtyři populární němečtí youtubeři ve středu zpovídali kancléřku Angelu Merkelovou. Interview živě odvysílali na internetu. Merkelová odpovídala například na...  celý článek

Donald Trump na tiskové konferenci v Trump Tower v centru Manhattanu (15. srpna...
Trump překvapil média surreálnou tiskovkou, zaskočil i své poradce

Donald Trump má za sebou jednu z nejpodivnějších tiskových konferencí od nástupu do Bílého domu. Bojovné vystoupení, v němž se vrátil k víkendovým nepokojům v...  celý článek

Chilesaurus, replika kostry dinosaura z roku 2015
Záhada „Frankensteina“ rozluštěna. Dinosaurovi našli místo v rodokmenu

Chilesaurus neboli „Frankenstein“ po dvou letech konečně našel své místo v rodokmenu dinosaurů. Takový je závěr studie britských vědců, kteří neobvykle...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.