Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jaderná zbraň v rukou Německa? Teoreticky ano, upozornil týdeník Time

  14:53aktualizováno  14:53
Je Itálie schopna provést jaderný úder? Mohou Belgičani či Nizozemci jednou někam shodit vodíkovou bombu na nepřítele? A co Německo? Americký týdeník Time upozornil, že ve všech těchto zemích jsou jaderné zbraně, k nimž by teoreticky mohly mít tyto státy přístup, a že tu jsou zároveň letadla, která jsou schopna je nést.

Ve skladu bomb B61 na letecké základně Volkel v Nizozemsku | foto: Armáda USA

To, že na Evropském kontinentu jsou kromě Británie a Francie, které mají vlastní jaderné zbraně, i čtyři země, na jejichž území jsou americké bomby B61, označuje týdeník za "špinavé tajemství Evropy". Dodává, že jaderný arzenál je v těchto státech uchován na leteckých základnách, a všechny čtyři země mají letadla, která jsou schopna tyto zbraně přepravovat.

Time se odvolává na varování vydané Federací amerických vědců. Ta napsala, že v těchto čtyřech zemích je zhruba 200 jaderných bomb B61, určených k ničení cílů hluboko pod zemí. A v časech studené války se Severoatlantická aliance dohodla, že v případě válečného konfliktu lze kontrolu USA nad těmito bombami převést na letecké síly států, na jejichž uzemí jsou jaderné nálože umístěny.

"Sdílení jaderných hranic" začalo být překážkou

Tyto zbraně jsou více než anachronismem, soudí Time. Jsou i porušením ducha Dohody o jaderném odzbrojení z roku 1968, která je jedním z pilířů světové bezpečnosti. Vzhledem k tomu, že ke "sdílení jaderných hranic", jak je rozmístění bomb B61 v Evropě nazýváno, došlo ještě před podepsáním dohody, je technicky legální. Teoreticky však umožňuje něco, co smlouva výslovně zakazuje.

Zatímco v časech studené války bylo "jaderné sdílení" obecně tolerováno, při posledních konferencích signatářů smlouvy o jaderném odzbrojování už příliš ne, upozorňuje Time. Téma oživila zejména loňská zpráva amerického vojenského letectva, podle které základny v Evropě, na nichž jsou bomby uskladněny, nesplňují bezpečnostní standardy.

To se především nelíbilo "tajným jaderným velmocím". Belgický parlament poté jednohlasně požádal, aby si Američané odvezli jaderné zbraně domů. V říjnu pak německý ministr zahraničí Guido Westerwelle prohlásil, že "Německo se musí stát dobrým příkladem v jaderném odzbrojení tím, že zbraně umístěné na jeho území budou odvezeny". Westerwelle dodal, že dubnová řeč amerického prezidenta Baracka Obamy v Praze, v níž nastolil vizi bezjaderného světa, "otevřela dveře bezjaderné Evropě".  - projev Baracka Obamy v Praze si přečtěte zde

Američané a vedení NATO však tyto bomby brání. Podle nich jsou tyto zbraně jednak zárukou bezpečnosti zemí aliance, a zadruhé pojistkou, že spřátelené země v oblasti nebudou vyvíjet své vlastní zbraně.

Bojíte se, že si Lucembursko vyrobí atomovku?

Vysvětlení však neuspokojilo experty na kontrolu zbrojení. Ti zdůraznili, že země NATO jsou dostatečně chráněny stovkami jaderných zbraní umístěných na zemi či na ponorkách. "Nukleární deštník může zůstat rozevřený raketami dlouhého doletu, stejně jako se stalo v případě v pacifické oblasti poté, co byly v roce 1991 staženy jaderné zbraně z Jižní Korey," cituje Time Hanse Kristensena z Federace amerických vědců.

A co se týká druhého argumentu, Kristensen popichuje: "Kolik zemí může vážně uvažovat o jaderném vojenském programu, pokud se něco změní? Dánsko? Island? Litva? Lucembursko? Nežertujte!"

Osud bomb  mají v rukou vlády. Výběrem letadel

Obamova strategie směřuje ke zrušení dohody o "jaderném sdílení hranic". Ale pokud se Obamovi nepodaří přesvědčit Severoatlantickou alianci, existuje ještě jedna cesta, jak z něj ven, upozorňuje Time.

Příkladem šlo Řecko v roce 2001 - když si objednávalo nové bojové letouny, vybralo si ty, které nemohou bomby B61 přepravovat. Tak země přinutila Američany, aby odtud tento arzenál odvezli. "Výběrem letadel nyní mohou zainteresované země rozhodnout o svém postavení ve světě jaderných zbraní," řekl Heather Conley, ředitel pro Evropu v Centru pro strategické a mezinárodní studie.

Vzhledem k tomu, že v Evropě je jaderný arzenál tak nepopulární, potencionálně nebezpečný a zároveň brání prosazování dohody o jaderném odzbrojení, je načase s ním skončit, soudí Time.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Hongkongem se prohnal silný tajfun Hato (23. srpna 2017)
Tajfun Hato se prohnal jižní Čínou, zemřelo nejméně dvanáct lidí

Počet obětí, které si na jihu Číny vyžádal tajfun Hato, se rozšířil na nejméně dvanáct. S odvoláním na místní úřady o tom ve čtvrtek informovala agentura AP....  celý článek

Ministr obrany USA Mattis a ukrajinský prezident Porošenko (24. srpna 2017)
Chci vojenskou misi OSN v Donbasu i podporu USA, prohlásil Porošenko

Ukrajinský prezident Petro Porošenko v Kyjevě hovořil s americkým ministrem obrany Jamesem Mattisem o možnosti vojenské mise OSN v Donbasu a o americké...  celý článek

Monument republiky na istanbulském náměstí Taksim. V čele sousoší stojí...
V Turecku přibývá útoků na sochy Atatürka. Nařídil mi to Bůh, řekl vandal

V Turecku přibývá útoků na sochy zakladatele moderní republiky Mustafa Kemala Atatürka. Na konci července se muž se srpem v ruce snažil zničit sochu ve městě...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.