Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jaderná válka už byla na spadnutí

  0:01aktualizováno  0:01
Nyní zveřejněné svědectví bývalého vysokého amerického činitele naznačuje, že indický subkontinent byl v roce 1999 daleko blíže jaderné válce, než tehdy kdokoli tušil. Bruce O. Riedel, poradce amerického exprezidenta Billa Clintona pro jižní Asii, v listu The Washington Post uvedl, že Pákistán byl tehdy hodně blízko rozhodnutí jaderné zbraně použít. Americké tajné služby podle něho získaly "znepokojivé důkazy", že Islámábád připravuje své jaderné střely k odpálení proti indickému území.

Tyto informace se objevily v době, kdy se Indie snažila vypudit z jí ovládané části Kašmíru oddíly islámských geril, jež tam pronikly za podpory pákistánské armády.
Probíhaly prudké boje a oba rivalové mobilizovali značné vojenské síly a stáli na pokraji už čtvrtého vzájemného konfliktu.

Podle Riedela předložil Bill Clinton při krizovém jednání 4. července 1999 tehdejšímu pákistánskému premiérovi Navázovi Šarífovi zjištění americké rozvědky a otázal se ho, zda si je vědom, že jeho armáda chystá k odpálení rakety středního doletu s jadernými hlavicemi. Šaríf byl prý zcela vyveden z konceptu a pouze odpověděl, že Indie pravděpodobně dělá totéž.

Clinton, jehož poradce pro národní bezpečnost Samuel Berger před setkáním upozornil na značnou hrozbu jaderné války, poté tvrdě trval na tom, aby Pákistán neodkladně stáhl svoje jednotky.

Riedelova tvrzení, která podpořili i další vysocí představitelé tehdejší americké administrativy, svědčí o tom, že před třemi roky bylo reálné nebezpečí vypuknutí jaderné války snad ještě větší než v roce 1962, v době kubánské krize mezi Spojenými státy a Sovětským svazem.

Zprávy o tom přicházejí právě v době, kdy napětí mezi Indií a Pákistánem opět citelně roste a znovu hrozí eskalace v podobě další vzájemné války.

Konflikt z roku 1999 vyvolal průnik asi tisíce islámských ozbrojenců z pákistánské části Kašmíru přes linii kontroly do oblasti města Kargil na indické straně. Gerily tehdy podporovali důstojníci pákistánské armády a pákistánské tajné služby.

Indická armáda proti nim vedla rozsáhlou ofenzivu. Podle Riedela bylo tehdejší americké vedení konfrontováno se zcela novou realitou. Dva sousední státy na sebe mířily jadernými zbraněmi, přičemž rakety by dopadly na cíl už tři až pět minut po odpálení.

Kvalifikovaný odhad například říká, že pokud by Pákistánci zaútočili malou jadernou bombou na indickou Bombaj, mohlo by zahynout až 850 tisíc lidí.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Venezuelský prezident Nicolás Maduro na mítinku svých příznivců v Caracasu (27....
Venezuelští soudci prchají před Madurem, část z nich utekla do Chile

Skupina venezuelských soudců jmenovaných parlamentem ovládaným opozicí se ve čtvrtek uchýlila do exilu v Chile, neboť jim v rodné vlasti prezident Nicolás...  celý článek

Ruský prezident Putin vystoupil na konferenci v Soči, která je věnovaná...
Trump si zaslouží respekt, Rusko může vést žena, říká Putin

Americký prezident Donald Trump by měl být respektován, protože má demokratický mandát z řádných voleb. Na konferenci v Soči to ve čtvrtek prohlásil ruský...  celý článek

Rakouský prezident Alexander Van der Bellen (vpravo) pověřil sestavením vlády...
Rakouskou vládu sestaví vítěz voleb Kurz, dostal pověření od prezidenta

Novou rakouskou vládu může sestavit vítěz parlamentních voleb Sebastian Kurz. Šéf Rakouské lidové strany (ÖVP) k tomu v pátek dostal pověření od prezidenta...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.