Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Britské jaderné ponorce selhala ventilace. Šlo o život, vzpomíná kapitán

  9:12aktualizováno  9:12
Britská jaderná ponorka se v květnu roku 2011 dostala do velkých problémů. Při plavbě Indickým oceánem ji totiž zkolaboval systém klimatizace. Posádka se tak musela potýkat s obrovským horkem a vlhkostí. S dramatickým příběhem se nyní po svém odchodu z armády svěřil kapitán ponorky, podle kterého mohli před lety umírat lidé.

Bývalý kapitán ponorky HMS Turbulent Ryan Ramsey. | foto: Profimedia.cz

Britská jaderná ponorka HMS Turbulent se 26. května 2011 plavila asi tři hodiny od Fudžajry ve Spojených arabských emirátech. Obrovské plavidlo se nacházelo na hladině. Dnes 44 letý kapitán Ryan Ramsey, který se v tu dobu procházel na palubě plavidla, se od techniků dozvěděl, že klimatizace a chlazení ponorky zkolabovalo.

HMS Turbulent

Jaderná ponorka HMS Turbulent patří do ponorkové třídy Trafalgar. Výzbroj této třídy ponorek tvoří pět 533mm torpédometů, ze kterých jsou odpalována torpéda a řízené střely. Jedná se o britská těžká torpéda typu Spearfish. Ta mají dosah až 65 km, rychlost 60 uzlů a jsou účinná jak proti lodím, tak proti ponorkám. K ničení pozemních cílů jsou neseny střely s plochou dráhou letu Tomahawk Block IV s dosahem 1 600 km. Pohonný systém tvoří jaderný reaktor Rolls-Royce PWR 1 a dvě turbíny General Electric. Nejvyšší rychlost je 20 uzlů na hladině a 32 uzlů pod hladinou. Maximální hloubka ponoru je 600 metrů. Stroj HMS Turbulent byl z výzbroje vyřazen v červnu roku 2012 po téměř 30 letech provozu.

Zdroj: Wikipedia

Když začal pomalu scházet do spodních pater ponorky, do tváře ho podle jeho slov doslova uhodila vlna horka. Nevětrané kajuty, extrémně horké počasí panující v oblasti, a také barva plavidla udělaly své.

Během několika desítek minut se tak v prostorách ponorky vytvořily doslova pekelné podmínky. Posádka musela čelit teplotě přesahující 60 stupňů Celsia a stoprocentní vlhkosti. Technici se mezi tím snažil přijít na to, co vypnutí složitého chladícího systému způsobilo.

Podmínky si však brzy začaly vybírat svou daň. Přes 25 členů posádky začalo mít zdravotní problémy. Následky spalujícího horka byly vidět na každém kroku. "Byl jsem absolutně vystrašený. Nebojím se říct, že jsem měl nahnáno," uvedl pro server telegraph.co.uk Ramsey, který v březnu letošního roku ukončil své působení v armádě. Dramatické chvilky ponorky přitom zůstávaly až dosud jen v záznamech armády.

Bezmoc a nouzová řešení

"Když jsem se procházel po plavidle, viděl jsem strach v očích mé posádky. Bylo patrné znepokojení, protože jsme netušili, jak se se situací popasujeme. Cítil jsem se, jako kdyby se svět spikl proti nám. Dokonce jsem si myslel, že budeme mít ztráty na životech," vypráví Ramsey. Podle něj to bylo vůbec poprvé, co se u ponorky tohoto typu vyskytl tento konkrétní problém. Posádka tudíž netušila, jak má reagovat. Kvůli horku se navíc nemohla dostat ke klíčovým místům, vybavení totiž bylo podle Ramseyho tak horké, že se na něj nedalo ani sáhnout.

Fotogalerie

Návrat do přístavu ve Fudžajře podle kapitána nepřipadal v úvahu kvůli "možným politickým následkům", jenž by zakotvení poškozené jaderné ponorky vyvolaly. Ramsey proto zavelel k otevření dvojice vstupních poklopů ponorky a některé kolabující námořníky přesunul ven, píše server plymouthherald.co.uk. Teplota se zde však pohybovala okolo 40 stupňů Celsia, tudíž od tohoto řešení po pár minutách sešlo. Kvůli horku se posléze začaly vypínat také některé pro chod ponorky důležité systémy.

Nová atomová ponorka připomíná otázku, zda jsou tyto stroje účelné

Ramsey proto nařídil ponoření, které mohlo teplotu srazit. "Nemohli jsme dělat nic. Mohl jsem sice zkusit zavolat o pomoc, trvalo by však hodiny, než by se k nám někdo dostal. V tu dobu už bychom měli mrtvé," vysvětlil své rozhodnutí kapitán.

Kolaps klimatizace zavinili korýši

Později se ukázalo, že rozhodnutí Ramseyho bylo správné, v hloubce 200 metrů začala teplota v ponorce pomalu klesat. Po 24 hodinách plavby se pak obnovil chod všech systémů.

Ponorkové strasti

Důkazem, že i supermoderní armádní technika může být doslova prokletá, je počínání britské ponorky HMS Astute. Ta už stihla najet na skaliska u skotských břehů (více zde) a zažila také střelbu na palubě, při níž zahynul jeden důstojník (více čtěte zde). I přes velké investice navíc trpí technickými nedostatky. Při technické prohlídce vyšlo najevo, že je příliš pomalá, zatéká do ní a některé její části reziví (více zde).

Následná analýza ukázala, že za kolapsem klimatizace bylo zanesené sací potrubí, které ucpali korýši. "Neuplyne den, abych nepomyslel na to, co se ten den stalo. Rychle si ale vzpomenu na to, jak skvěle se posádka s celou situací vypořádala. Dostali jsme se z toho," vzpomíná Ramsey.

Ke zveřejnění celého incidentu se Ramsey podle svých slov odhodlal kvůli tomu, aby upozornil na přehnané tajnůstkářství britského námořnictva a vyzdvihl práci obyčejných vojáků, na které se mnohdy zapomíná. Pochvalu za skvěle odvedenou práci si podle něj zaslouží i zdravotníci, kteří se pod tlakem dokázali postarat o trpící námořníky.

Mluvčí Britského královské námořnictva k incidentu po dotazu britských novinářů uvedl, že jaderný reaktor ponorky nebyl ani na sekundu v ohrožení. "Problém, který nezpůsobil žádné škody na ponorce nebo reaktoru, byl vyřešen posádkou během několika hodin za použití standardních procedur. Všechna doporučení vyplývající z vyšetřování incidentu byla implementována," uvedl mluvčí.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.