Pod zákon, který vypracoval náměstek ministra spravedlnosti František Korbel, se podepsali i straničtí kolegové Kateřiny Jacques Martin Bursík a Přemysl Rabas, sociální demokrat František Bublan a občanský demokrat František Laudát.
Sami poslanci ale odhadují šance na schválení novely jako minimální. "Sice hodně poslanců prozřelo a možná by se to i prohlasovalo, bude ale spíše problém s časem," řekl iDNES.cz Bublan. Podle něj se zákon nestihne projednat - na programu zítřejší dubnové schůze ještě nebude, hlasovat by se o něm mohlo v červnu.
"Chápal jsem to spíše jako gesto, snahu se očistit, poslední pokus s tím něco udělat," dodal Bublan. Podle něj schválení nevěří ani sama Jacques. Její vyjádření se redakci sehnat nepodařilo.
Nejprve pro zákaz, nyní pro jeho zrušení
Sama Jacques při hlasování ve Sněmovně zákon podpořila. Později se omlouvala, že si hlasování spletla - prý nevěděla, o čem hlasuje. - čtěte Stane se, omlouvala se Jacques
"Ve skutečnosti to věděla, jen měla koaliční příkaz hlasovat pro," prozradil Bublan.
Zákon, který platí od 1. dubna, zakazuje zveřejňování informací o podezřelých a obviněných během trestního řízení, a to včetně peněžní sankce nebo hrozby vězení. Zakazuje také zveřejňování informací z policejních odposlechů. Zákon Sněmovně vrátili senátoři, poslanci je ale přehlasovali.
Nyní by pětice poslanců chtěla zákon změnit tak, aby za jistých okolností zveřejnění jinak chráněných informací povoloval. Podle předkladatelů musí ochrana osobních údajů a soukromí osob ustoupit právu veřejnosti na informace a právu hromadných sdělovacích prostředků tyto informace šířit, je-li to ve veřejném zájmu.
"Byl by tam dovětek, že bude-li to ve veřejném zájmu, nebylo by to trestné," řekl poslanec. Zda se jedná o veřejný zájem, by posoudil soud nebo státní zástupce.
Poslanci také podpořili ústavní stížnost na tento zákon, kterou připravila skupina senátorů. Senátoři, mezi kterými je například místopředseda Senátu Petr Pithart, se zřejmě v květnu obrátí na Ústavní soud s ústavní stížností ke stejnému tématu.
Ústavní soud by podle nich měl zrušit zákaz zveřejňování informací o podezřelých a obviněných během trestního řízení, a to včetně peněžní sankce nebo hrozby vězení. Zrušit by měl také zákaz zveřejňování informací z policejních odposlechů. - o aktivitě senátorů čtěte zde
