Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jackson a jeho chlapci: král popu je mrtev a otázka stále visí ve vzduchu

  8:04aktualizováno  8:04
Odsouzen za to nikdy nebyl. Avšak výpovědi chlapců, kteří popisovali, co všechno s nimi slavný zpěvák údajně prováděl, se nápadně podobají. Michael Jackson byl zřejmě duševně silně nevyrovnaná osobnost. Vztahem s malými chlapci si nahrazoval něco, co jako pohádkově bohatý a slavný muž nikdy neměl. Přinášíme příběh Jacksona a jeho tří osudových chlapců.

Byl, či nebyl Michael Jackson pedofil? Vypadá to, že ano | foto: Profimedia.cz

Michael Jackson byl za svůj život dvakrát souzen kvůli obvinění ze sexuálního zneužívání dětí. V roce 1993 svého žalobce vyplatil, v roce 2005 ho soud zbavil všech obvinění. Z právního hlediska je proto nevinný.

Když však vezmeme v úvahu, že měl nejagresivnější právníky na světě, kvůli jejichž honoráři pak skoro zbankrotoval, a že byl souzen v Americe, kde svoji nevinnost uměl prokázat i bývalý hráč amerického fotbalu OJ Simpson, vybude nám prostor pro trochu jiný obraz Michaela Jacksona. A ten vypovídá o učebnicovém případě pedofila, který si ke své hlavní diagnóze přibral ještě pár dalších poruch osobnosti.

Osudový Jordie

První veřejně známý případ sexuálního obtěžování dětí začal zcela nevinně v roce 1992. Dvanáctiletý Jordie Chandler, krásný hispánský kluk s dětským vzhledem, se s Michaelem Jacksonem setkal náhodou v autoservisu. Za pár dnů pak zpěvák odjel na světové turné a Jordiemu volal skoro každý den.

Z hodinových telefonátů, kdy si povídali o počítačových hrách i Neverlandu, si nikdo nic nedělal. Naopak – Jordieho rodiče byli poctěni, Jordie byl přešťastný. Byl to přece Michael Jackson.

Když se z turné vrátil, pozval Jordieho i s matkou a sestrou k sobě na ranč do Neverlandu. Vzal je na své pouťové atrakce, pořádali nájezdy na obchody shračkami, utráceli desítky tisíc dolarů. Jordieho matka pak dostala diamantové šperky, kabelky akreditní kartu, ze které mohla utratit, cokoliv chtěla. Museli, jako všichni návštěvníci Neverlandu, podepsat, že nic ze svých setkání se zpěvákam nezveřejní.

Fanoušci přišli uctít památku Michaela Jacksona

Michael bral Jordieho na výlety a při jednom z nich, v luxusním hotelu v Las Vegas, běžel v televizi horor Vymítač ďábla. Jordie se bál a vlezl si k němu do postele. Zpěvák byl v teplákách, chlapec v pyžamu. Od té doby už spali výhradně spolu. Jordie pak při výslechu u psychiatra i na policii řekl, že osahávání začalo o měsíc později, v dubnu 1993.

„Třel se o mě,“ cituje jeho slova zpráva losangeleského Odboru pro ochranu dětí. O pár dní později ho Michael políbil na ústa. „Jednou mě políbil a strčil mi do pusy jazyk. Řekl jsem mu: Nedělej to. Rozplakal se.“

Další den se chlapce Michael zeptal, jestli už někdy masturboval. „Masturbace je krásná věc. Kluci, kteří to nedělají, jsou pak divní a můžou mít takovou potřebu sexu, že třeba i znásilní holku. Znám jednoho, který potom měl sex i se psem,“ popsal Michaelova slova Jordie.

„Nezletilý uvedl, že pan Jackson přiměl nezletilého ke společné koupeli, a když potom leželi vedle sebe na posteli, pan Jackson položil jeho ruku pod trenky nezletilého a masturboval ho cca pět minut, než nezletilý ejakuloval. Pan Jackson pak otřel sperma do ubrousku a zeptal se nezletilého: ‚Copak to nebylo hezké?‘,“ uvádí dále zpráva. „To se několikrát opakovalo, pan Jackson poté začal konzumovat nezletilého sperma a masturbovat ‚se mnou v jeho ústech‘. Nezletilý popírá, že by kdy orálně uspokojoval pana Jacksona nebo s ním měl anální styk.“

Během dalšího výletu do Disney Worldu na Floridě „mě přiměl líbat mu bradavku a kroutit s tou druhou, zatímco pan Jackson masturboval“.

Zpráva ještě uvádí, že „pan Jackson nezletilému sdělil, že pokud někomu o tom řekne, půjde do ústavu pro děti a oba budou mít problémy. Řekl mu, že podobné věci dělal i s jinými chlapci, ale nikdy nedošel tak daleko.“

Soud s Michaelem Jacksonem. Porota soudu v kalifornské Santa Marii rozhodla, že zpěvák Michael Jackson je nevinný. Jeho fanoušci věřili ve zpěvákovu nevinu od začátku. (13. června 2005)

Jak to vyšlo najevo?

Jordie, jako většina dětí v jeho situaci, nikomu nic neřekl. Rodiče byli rozvedení, a zatímco matce nepřipadalo přátelství syna a dospělé hvězdy zvláštní, otci se nezdálo.

Jako zubař mu jednou pod záminkou malého zákroku podal Amytal Sodium, jemuž se nesprávně říká sérum pravdy. Chlapec přiznal, že mu Jackson sahal na penis. Rodina původně nechtěla věc zveřejnit. Požadovali po Jacksonovi 20 milionů dolarů. Jeho právníci jim nabídli 350 tisíc.

14. září 1993 byl u losangeleského krajského soudu jménem Jordieho Chandlera podán případ číslo SC026226. Zahrnuje žalobu na sexuální ublížení na těle, svádění, úmyslné zneužití, úmyslné způsobení psychického stresu, oklamání a zanedbání. Jacksonovi právníci tvrdili, že umělec žije život dvanáctiletého kluka, protože sám žádné dětství neměl. „Dělá úplně stejné věci, jako jsme dělali my ostatní, když nám bylo jedenáct nebo dvanáct, jen to prožívá o něco později,“ obhajoval ho právník Bert Fields.

Výkres ze soudní síně, kde začal proces s Michaelem Jacksonem. (31. ledna 2005)

Při výslechu Jordie popsal vyšetřovatelům některé nestandardní prvky Jacksonových genitálií (nikdy nebyly zveřejněny). Soudce nařídil ověřit, zda chlapec mluví pravdu. Trvalo 25 minut, než policejní fotograf udělal všechny snímky nahého Jacksona potřebné k identifikaci.

Výsledky byly totožné a právníci Chandlerových věděli, že mají v ruce ten nejsilnější argument. Ten zážitek byl pro Jacksona navíc tak otřesný a potupný, že okamžitě s vyplacením požadovaných 20 milionů dolarů souhlasil. Jackson však odmítl, že tím vlastně nepřímo přiznal vinu. Tvrdil, že měl před sebou turné a že už to prostě nechtěl řešit.

S dětmi však nepřestal. Jacksonův bývalý finanční poradce Myung Ho Lee tvrdil, že zpěvák měl na turné několik chlapců. „Do pokoje mu chodili jen kluci mezi 10 a 13 lety. Nikdy jsem neviděl, aby k němu šli starší kluci nebo holčičky. Jeho vlastní děti spaly v některém ze vzdálenějších pokojů.“

Žalobce Gavin a svědek Jason

Bylo tedy jen otázkou času, kdy spadne další klec. Stalo se to v roce 2005, rok po odvysílání šokujícího dokumentu Život s Michaelem Jacksonem. V něm Jackson otevřeně přiznal, že spí s malými chlapci v posteli s tím, „že je to ta nejkrásnější věc, kterou může dětem dát“.

Žalobcem byl Gavin Arvízo, dvanáctiletý chlapec z dokumentu, jenž byl fyzickou kopií Jordieho Chandlera. Gavin pocházel z rozvrácené rodiny jako Chandler, byť mnohem horší. Násilnický otec, matka samoživitelka, rodina na pokraji bídy. Když do jejich života vstoupil Jackson se svou slávou, bohatstvím a leskem, matka nad lecčíms přimhouřila oči. Při výslechu na policii nakreslil Gavin Arvízo úplně stejný obrázek zpěvákových genitálií jako v 90. letech Chandler.

Mezi důkazy, které policie zabavila v Neverlandu, bylo sedm pornografických knih a časopisy, na nichž byly otisky prstů jak Jacksona, tak Garvíza. Například kniha Boys Will Be Boys (Chlapci zůstanou chlapci) obsahovala hochy ve věku 10, 11 a 12 let s odhalenými genitáliemi, časopis Barely Legal (Skoro nelegální) zase sadistickou pornografii.

Ze všech chlapců, o jejichž „přátelství“ s Jacksonem se vědělo veřejně, neodmítl v Arvízově procesu svědčit jen jeden – Jason Francia. Byl synem Jacksonovy hospodyně v Neverlandu a zpěvák ho podle jeho slov zneužíval od sedmi let.

„Často mě lechtal a dával mi za to peníze. Stovku (dolarů) za každé lechtání. Jednou, když mi bylo deset a ruce pana Jacksona byly v mých trenýrkách, vytryskly mi slzy. Přestal,“ vypověděl. Po pěti letech psychoterapie se z něj stal přesvědčený křesťan, který nyní pomáhá jiným zneužívaným dětem. Jeho matka tehdy přijala 2,4 milionu dolarů za mlčenlivost.

I Jordie Chandler absolvoval několik let psychoterapie. Se svou matkou 16 let nepromluvil. Viní ji z toho, že o všem věděla a Jacksonovi ho prodala.

Soud zprostil Jacksona všech obvinění v plné výši. Zpěvák byl opět nevinný. Stejně jako v případě OJ Simpsona, věřili tomuto verdiktu hlavně jeho fanoušci.

Zdroje: BBC, CNN, Vanity Fair, tmz.com, Los Angeles Times, New York Time, MF DNES

Dětská psycholožka: Děti si sexuální obvinění většinou nevymýšlejí

Světová pop-ikona Jackson byl nejspíš nejen pedofil, ale také psychicky narušená osobnost, míní dětská psycholožka Barbora Downes, jež pracovala se zneužívanými dětmi v Dětském krizovém centru v Praze. Pedofila podle ní nejde nikdy spolehlivě poznat a je třeba děti vybavit znalostmi, aby se před nimi byly schopné bránit.

Byl podle vás Jackson pedofil?
Neznám jeho diagnózu a hodnotím jen, jak je prezentovaný v médiích. Pokud je pravda, jak miloval dětský svět, jak strašně rády s ním děti byly, braly ho jako jednoho z nich, jak se obklopoval chlapci těsně před pubertou, tak by to tomu nasvědčovalo. Znejisťují mě ale ty přidružené projevy: narušená osobnost, hypochondrie, touha být někdo jiný. Podle mě mohl mít i poruchu osobnosti a sklony k pedofilii byly jen jednou součástí velkého balíku.

Může dospělý člověk spát s malými chlapci v posteli a nic tím nemyslet?
To ne, ale nemuselo to být nutně sexuální. On do nich mohl být platonicky zamilovaný. Normální ale je mít v posteli dospělého člověka.

Kdo tedy přesně je pedofil?
Člověk s poruchou orientace. Jeho touha, zamilování a erotická přitažlivost jsou zaměřené na děti, jež nemají znaky dospívání. Jakmile dítě dospívá, pedofil ztrácí zájem.

Jak se pedofil projevuje?
Je mu blízký svět dětí, má je opravdu rád a baví ho s nimi být. Dokáže se snížit na jejich úroveň a výborně si s nimi rozumět. Proto jsou pedofilové často skvělí učitelé nebo oddíloví vedoucí. Práce s dětmi je přitahuje, nepředstírají to.

Jak to, že když děti tolik milují, dokážou jim ublížit?
Pedofil většinou dítě neznásilní. Znásilnění je schopný většinou ten, kdo má ještě jednu přidruženou diagnózu - sexuální agresi nebo sadismus. Typický pedofil zůstává na povrchu, mazlí se, masturbuje, ale nepenetruje, tedy nevniká.

Jsou „čistí“ pedofilové společensky nebezpeční?
Pokud zůstanou latentní a zvládnou to, tak můžou být dokonce velkým přínosem. Ale nikdy nevíte, co už bude ten stimul za hranicí únosnosti, a v té chvíli se pedofil stává nebezpečný hodně. Dítě, které je zneužité, má už navždycky trauma.

Proč děti o zkušenosti s pedofilem mlčí?
Pedofilové si důvěru u dětí budují dlouho. Nejdřív si spolu hrají, pak třeba na táboře spí vedle sebe ve spacáku, po čase jim řekne, že mu je zima a ať si k němu lehnou, ale nic se nestane. Za další dobu je začne hladit. Hranice toho, co je normální, se ztenčuje pozvolna.

Jsou si pedofilové podobní?
Homosexuální pedofilové preferují chlapce kolem dvanácti, zatímco ti heterosexuální si vybírají holčičky mezi sedmi a devíti lety. Pak jsou ti, kterým nezáleží na pohlaví a orientují se na nejmenší děti kolem 5 let. Velké procento homosexuálních pedofilů mělo zkušenost se zneužíváním v dětství. Často měli otce, se kterým se nemohli identifikovat.

Vybírají si pedofilové konkrétní typy dětí?
Často děti ze slabých sociálních rodin, zneužívané nebo jinak deprivované. Takové se na pedofila silně navážou a mají ho rády, navíc nedokážou rozlišit, co je zdravé, a co ne.

Jak často si děti sexuální obvinění vymýšlejí?
Předpubertální děti o tom v 99,9 procenta případů nelžou, pokud je samo k tomu někdo nenavede. Sama jsem se s tím nesetkala nikdy.

Co pedofilové s dětmi dělají?
Vzájemně se hladí, to je nejčastější, a pak se postupně stávají odvážnější - onanují před nimi, dotýkají se ho na genitáliích, provádí orální sex. K penetraci dochází výjimečně. Měli jsme případ skautského vedoucího, kterému ten proces osmělování trval dva roky. Na konci mu chlapci prováděli orální sex. Ale nemyslete si, ten člověk s tím strašně bojuje, ví, že to není správné, ale zároveň je to silnější než on a postupně se mu posouvá ta hranice.

Ti chlapci to tomu vedoucímu dělali dobrovolně?
Co je to v případě dítěte dobrovolně? Pedofilové jsou strašně chytří manipulátoři. Navíc během toho hlazení se dítě taky někdy vzruší. A pak neví - je to hezké, nebo je to divné? Ve chvíli, kdy už je to prokazatelně divné, třeba když mu sahá na penis, už s ním "nevinně" spí v posteli půl roku. Začnou se stydět, vědí, že teď už to došlo daleko, ale teď se ho budou všichni ptát, proč to neodmítl před tím. Navíc na sobě cítí vinu, protože se jim to třeba taky trochu líbilo.

Proč nedokážou říct ne?
Děti mají přirozený respekt k dospělým. Nejsou naučené, že můžou v klidu dospělého odmítnout. Navíc toho člověka mají rády, a to se těžko odmítá.

Vybírají si pedofilové ještě jiné obory než učitelství?
Můžete je najít i mezi lidmi, kteří pro děti vytvořili nějaká díla. Podle některých teorií jsou právě proto jejich díla tak oblíbená mezi dětmi, protože výborně rozuměli jejich světu.

Kdo třeba?
Spekuluje se například o autoru Alenky v říši divů Lewisi Carolovi.

Je pravda, že většina pedofilů za celý život na dítě nezaútočí? Že jsou latentní?
Není to většina, ale do ordinací se dostanou jen ti, kteří něco spáchají, takže se těžko statisticky počítají. Hodně jich ale latentních je a kompenzují to třeba tím, že si vybírají dětinské partnery, drobné ženy, homosexuální pedofilové si zase vybírají mladší muže. Velká část z nich se totiž dokáže s takovým dospělým vzrušit, není to sice úplně ono, ale stačí to.

Takže otec znásilňujicí dceru není pedofil?
Pedofil si takřka vždycky vybírá mimo rodinu. Otec pedofil se obvykle nepustí do vlastní dcery či syna, vytvoří se mu jako většině incestní tabu a vybírá si jinde. Jiné je to u dědečků, mužů od padesáti nahoru, kterým klesá libido, a tak jim už nestačí náhražky v podobě dospělých žen, ale na vzrušení už potřebují dítě.

Všechny ty případy domácího zneužívání tedy nemají s pedofily nic společného?
Ti, co znásilňují doma, jsou často pod vlivem omamných látek a hledají si náhradní oběť za partnerku. Jsou sexuálně nezdrženliví, neovládají se a jsou neschopní empatie, proto jim jejich oběti není líto. Využívají toho, že s dítětem jde lépe manipulovat, a pokračují s ním i v pubertě. To se s pedofilií vylučuje, pro ně jsou atraktivní jen děti.

Nebylo by pro takové lidi lepší dívat se na pornografii?
V žádném případě. Dětská pornografie je trestný čin, protože na každém videu nebo fotce je dítě, které je zneužívané a na kterém je páchaný zločin. Navíc sexuální agresoři se tím, že se dívají na obrázky, vybičovávají. Je pak větší pravděpodobnost, že půjdou a někomu ublíží.

Jak se pak děti s takovými zkušenostmi dál vyvíjejí?
Mají silně narušený vztah k vlastnímu tělu, jsou z nich třeba prostituti nebo mají sebe destruktivní sklony, u dívek se často projevuje anorexie. To, že vás někdo zneužil, snížilo ve vašich očích vaši hodnotu a podle toho se pak chováte.

Je možné poznat pedofila na veřejnosti?
I já jako dětská psycholožka bych fajn vedoucího od pedofila rozeznávala těžko.
Mám tedy být před mužskými učiteli a vedoucími ostražitá?
To nemůžete takhle říct. V oboru je spousta lidí, kteří takové předpoklady nemají. K čemu vám bude, když budete ostražitá, když k takové věci dojde vždy bez vaší přítomnosti? Mnohem důležitější je, abyste vybavila svoje dítě tak, že bude schopné samo odmítnout.

Jak ho mám vybavit?
Od nejútlejšího věku s ním otevřeně mluvit o pohlavních ústrojích a všem, co je s nimi spojené. Často jsou zneužívané děti, v jejichž rodinách je sexualita tabu, a ony třeba ani neznají název genitálií opačného pohlaví. Musíte dítě naučit, že dospělému může říct ne, pokud mu dělá něco nepříjemného. Že tělo je jenom jeho a žádný dospělý nemá právo na něj bez dovolení sahat. Že když jim cokoliv přijde divné, můžou to okamžitě zastavit.

Byla byste pro to, aby se identity pedofilů zveřejňovaly?
Nejsem si jistá. Pedofil je nejníže na společenském žebříčku, i ve vězení jsou považováni za největší odpad společnosti. Na takových lidech bývá u veřejnosti tendence si vybít i ty emoce, které s nimi nesouvisí, mohl by propuknout hon na čarodějnice. Na druhou stranu by to ale zabránilo tomu, že se lidé odsouzení za sexuální delikty na dětech znovu dostanou k práci s dětmi.

Vy jako matka malého syna byste nechtěla vědět, že váš soused je pedofil?
A čím bych si pomohla? To bych před ním utíkala? Mojí úlohou je připravit dítě tak, aby takovou situaci zvládlo.

Jak můžu jako rodič předejít tomu, aby se moje dítě dostalo do styku s pedofilem?
Tomu nezabráníte nikdy.

Co když jsem o tom s dítětem nikdy nemluvila, ale teď je v rizikovém věku a chtěla bych to nějak dohnat?
Buďte co nejpřirozenější, vyložte karty na stůl, přiznejte, že se třeba stydíte nebo vám je to hloupé. Pomáhá, když se zeptáte, co třeba o zneužívání dětí ví, nehrajte suveréna, buďte pravdivá v tom, jak se cítíte. Je pak větší šance, že bude dítě pravdivé taky.

Podle čeho si všimnu, že se něco s dítětem děje?
Děti vždycky vykazují nějaké poruchy chování. Stáhnou se do sebe, začnou být agresivní nebo třeba přehnaně sexualizované - svléknou se na veřejnosti, v jejich hrách se objeví sexualita a tak. Jestli chcete zjistit, co se děje, musíte z dítěte sejmout ten ohromný pocit viny, který v něm vyrostl. Říct mu, že jestli mu někdo něco dělá, co mu není příjemné, není to nikdy vina dítěte, ale vždy dospělého. Dítě se totiž strašně stydí a dává za všechno vinu jen sobě.



Šafářová v Rozstřelu: Trenéři se mi dřív smáli. Teď je první na světě





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Figuríny s oběšenci se objevily v úterý ráno 22. října na pražském Klárově
ZÁPISNÍK: Panika o českých volbách a sex v Japonsku

Cizinci se divili, proč Češi šílí kvůli volbám. Vzpomínky na válku. Málo sexu u Japonců podle The Washington Post. Fotbalové paměti. To jsou témata zápisníku...  celý článek

Američtí váleční veteráni navštívili památník druhé světové války ve
ZÁPISNÍK: Také Američané nadávají na svoji politiku

Spojené státy se přirovnávají k banánové republice a k ­Itálii. Americká konzervativní Tea Party žije v bublině. V bublině žije i Václav Klaus. To jsou témata...  celý článek

Nemůžete říci, že jste nebyli varováni, říká film Rolanda Emmericha 2012.
ZÁPISNÍK: Cože? Už zase krachuje západní civilizace?

Ministr byl na šrot, Zdeněk Škromach fotil "výborné koláčky", Okamuru s Bártou spojila kniha a Tokio volá "Banzai"! To jsou témata zápisníku "Minulý týden"...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.