"Nelze dělat nic jiného, je jich stále víc. Z některých ulic nám lidé telefonovali, že jim holubi vletěli otevřeným oknem až do postele," dodala Jana Kracíková, která má na magistrátu na starost životní prostředí.
V Jablonci nad Nisou má zůstat nejvýše 200 holubů.
Akci kritizují ochránci zvířat. Podle nich by stačilo, kdyby lidé holuby nekrmili. "Nevidím to tak černě. V Benátkách jich také žijí spousty a nikomu to nevadí," poznamenala předsedkyně jablonecké Ligy na ochranu zvířat Dagmar Holanová.
"V útulku pro opuštěná zvířata pečují o poraněné holuby třeba dva měsíce a oni je pak chytí a zabijí," stýská si Holanová.
Hygienici ovšem namítají, že zdivočelé populace městských holubů jsou nebezpečné lidskému zdraví.
Holub ročně vyprodukuje na dva a půl kilogramu trusu. "Z něj se odpařují látky, které mohou vyvolat alergické reakce, dýchací potíže nebo ekzémy. Dvojnásob to platí o trusu vysušeném na prach," upozorňuje hygienik René Svitavský.
"Problém je se všemi druhy ptactva, které se přemnoží. Parazituje na nich množství živočichů, kteří ohrožují lidi se slabším imunitním systémem, tedy hlavně staré lidi a děti. Když se zanedbá kousnutí klíšťáka holubího, mohou rány začít dokonce hnisat," vysvětluje Svitavský.
V Jablonci platí od března zákaz krmení holubů i hrdliček a majitelé domů jsou povinni zajistit své objekty tak, aby v nich ptáci nemohli hnízdit. Městské budovy toto zabezpečení dosud nemají.
Úplně jinak se s holuby před třemi lety vypořádala radnice v sousedním Liberci. V centru vypustila pár cvičených sokolů stěhovavých z Rakouska. Každý z dravců pozře v průměru jednoho holuba denně.
Nasazení dravců je podle odborníka René Svitavského sice nejhumánnější, ale nikoli nejúčinnější řešení. "Ve městech žijí tisíce holubů. I kdyby káně sežralo dva holuby denně, spočítejme si, kolik bychom museli vypustit dravců. S nimi mohou být ve městech zase jiné problémy."
