Generála Toussainta později československá tajná policie naverbovala jako svého agenta, což dokázaly nově objevené dokumenty z komunistických archivů. Pokud Toussaintův život ve vězení někomu připomenou závěrečné scény z filmu Tmavomodrý svět, kdy se letec z Anglie sejde na jedné cele s válečným zločincem, není to přesné. Skutečnost byla mnohem absurdnější.
Ve vězení se generál seznámil i s dalším bývalým protivníkem spolupracovníkem povstalecké rady Antonínem Sumem. "Toussaint se chtěl naučit anglicky, tak jsem mu dával slovíčka a on mi dával rozumy o povstání. Byl to kšeft - já slovíčka, on informace." Na generála - svého někdejšího nepřítele - však vzpomíná v dobrém: "Byl to chytrý člověk, měl silné estetické vnímání a choval se k Čechům velmi slušně," říká Sum.
Sám Toussaint Sumovi vyprávěl, jak s Kutlvašrem seděl v Plzni na Borech. Jaké vlastně bylo setkání dvou nepřátelských generálů ve vězeňských oděvech? Nepoprali se? Naopak. "Toussaint mi řekl, že si Kutlvašra vážil už v době povstání jako protivníka."
Absurdní situace neunikla ani tajné policii. Zachoval se o tom dokonce zápis: "...na jedné pracovně seděli blízko sebe dva nejvyšší velitelé bojujících táborů, totiž Kutlvašr jako vrchní velitel národní rady z roku 1945 a německý generál Toussaint jako tehdejší německý velitel," píše se ve zprávě ministerstva vnitra z roku 1961.
Historikové Josef Slanina a Zdeněk Vališ zaznamenali svědectví Vlastimila Klímy. Podle něj Toussaint s Kutlvašrem spolu hovořili a hráli šachy. Protože vězni neměli na dílnách pevné záchody, museli dvakrát denně vynášet nádoby s fekáliemi podle rozpisu. Tak přišla řada na dvojici Kutlvašr-Toussaint. "Stříkalo jim to trochu na paty, ale oni se docela dobře bavili," vzpomíná Klíma.
Byli na tom oba generálové ve vězení stejně? Nikoli. V roce 1955, když Toussaint podepsal spolupráci s rozvědkou, dostal se občas ven, o čemž se politickým vězňům mohlo jen zdát. Sum si vzpomněl, že jednou dostal úkol uklidit ateliér v areálu věznice.
Na stojanech byly krajinky. "Mně se ty obrazy líbily. Pak mi Toussaint řekl: to je můj ateliér." Z někdejších vězňů je dnes naživu jen Sum. Tajemník ministra Jana Masaryka byl odsouzen jako údajný špion a třídní nepřítel podobně jako Kutlvašr. Smrkovského za nimi později poslali straničtí kolegové.
A Toussaint? Tomu mimo jiné vyčetli, že nezabránil krveprolití při povstání. Sum to ale vidí jinak: "Podle mne měl upřímnou snahu Prahu zachránit. Říkal, že podepsal kapitulaci, ale velitel SS ji nerespvězeektoval."
