Konečnou podobu ústavy bude 25 prezidentů a premiérů států unie včetně Česka hledat koncem týdne v Bruselu.
Není přitom jisté, že dokument, který má platit i pro příští generace Čechů, bude vůbec přijat.
Výsledek závěrečných jednání je značně nejistý. Jednotlivé země taktizují či vyhrožují zablokováním.
Předsedové vlád Německa a Itálie Gerhard Schröder a Silvio Berlusconi pak včera v Berlíně nevyloučili, že summit může zkrachovat kvůli sporům o budoucí hlasování v EU a jednání se přesunou do příštího roku.
"Byl bych radši, kdyby žádná taková ústava nebyla přijata," řekl k celému problému Václav Klaus.
"Proto nemohu říci, že by mandát, který vláda dala, byl výslovně můj mandát, který já bych vítal," dodal poté, co ho premiér Vladimír Špidla více než hodinu informoval o českých požadavcích, které chce vláda prosazovat na bruselském summitu.
Špidla poslouchal Klausovu kritiku a mlčel
Špidla Klausova slova nijak nekomentoval. Řekl pouze, že Češi by měli mít vliv na budoucí fungování uvnitř Evropské unie. Klaus se od počátku diskusí o ústavě netajil svým odporem k ní. Podle jeho názoru povede k vytvoření evropského superstátu, který příliš omezí suverenitu Česka.
Tentokrát ji rázně odmítl ve chvíli, kdy vedle něho stál eurooptimisticky orientovaný premiér a kdy do posledního jednání zbývá jen pár dní. O závěrečném mandátu vlády se rozhodlo pozdě v neděli v noci. Na jednání vlády byl pozván i Klaus, toho však rozlítila doba konání schůze (začala v deset večer). Podle něho by si jednání o tak závažné věci zasloužilo celý den. "To se nestalo, nicméně informaci, kterou jsem dostal, považuji za uspokojivou," uvedl Klaus. - více o jednání vlády
Požadavky Česka
Česko chce v Bruselu prosazovat vlastního komisaře, hlavní důraz však nyní hodlá dát na změnu v principu hlasování.
Češi budou mít dostatečný vliv na rozhodování o všech důležitých věcech v Evropské unii, slíbila česká vláda před závěrečným jednáním o evropské ústavě tento víkend v Bruselu.
