Půjdete si v budoucnu nakoupit do Galerie Šantovka či sem zajdete do kina?
Záleží, jaký typ obchodů tam bude. Osobně však preferuji nákup v menších obchodech ve středu města a také klasické kino. Takže pro mne Šantovka není žádným lákadlem pro strávení odpoledne.
Platí to u vás pro nákupní centra obecně, anebo právě jen u Šantovky, proti níž vystupujete?
Ne, to platí obecně. Snažím se podporovat menší v prodejce centru a ne na periferii. Samozřejmě je ale lepší, když už nákupní centrum vzniká, tak aby to bylo v blízkosti středu města, kde již něco existuje, než na zelené louce.
Slyšel jsem snad od vás náznak kladného bodu pro Galerii Šantovka?
Určitě je kladné, že se tento dosavadní velký zanedbaný brownfield bude nějakým způsobem kultivovat. Ovšem ten rozvoj, jak jsme to navrhovali a připomínkovali, to by měla být mozaika různě využitých ploch, které mají v centru obecně vznikat. To jest část pro menší podnikatele, pro výrobu a plocha pro nákupní centrum. To je potenciál, který zde nebyl využit. Místo multifunkčního pojetí tu tak máme jen nákupy. Navíc je to všechno rozdělené do tolika různých částí, že je otázka, jestli zde vůbec vznikne i nějaké to plánované bydlení.
Hnutí Duha je nyní v Olomouci synonymem pro odpůrce tramvajové trati na Nové Sady u Galerie Šantovka. Jak tento postoj vzniká? Děje se tak přímo tady, anebo to konzultujete s vaší centrální kanceláří v Brně?
Jsme coby místní skupina samostatnou jednotkou. Věci na místní úrovni řeší lidé, co žijí v Olomouci. Tohle nekonzultujeme s naším centrem. Ten postoj pramení z dlouhodobé zkušenosti a z názorů místních obyvatel, kteří se na nás v této problematice obracejí. Formulujeme ho skrze stanoviska posuzování vlivu na životní prostředí, které tady bylo v roce 2009. Zúčastnili jsme se ho jak u Šantovky, tak u tramvajové trati.
Jaký výsledek to posuzování mělo?
Naše připomínky tam nebyly zohledněny, krajský úřad je ignoroval. Považujeme za dost smutné, že v případě tramvajové trati nebyly posuzovány jednotlivé možnosti, kudy by mohla vést. Přitom smyslem zákona o posuzování životního prostřední je najít nejlepší a k životnímu prostředí nejšetrnější variantu.
Kolik lidí na těchto argumentech k tramvajové trati a Šantovce pracuje?
Tady jsou poměrně krátké lhůty, takže to připomínkovali dva lidé. Na práci k novému územnímu plánu se pak například podílelo pět lidí.
Co jiného ještě v Hnutí Duha či i jinde děláte?
Na částečný úvazek pracuji pro Duhu v projektu ochrany velkých šelem, zároveň jsem doktorandem ústavu ekologie lesa. V Hnutí Duha jsem jeden z dobrovolníků. Na přípravě územního plánu teď například žádný úvazek nemám, je to čistě dobrovolné. I tento čas, který tu teď s vámi trávím, nemám hrazený z žádného projektu. Lidé, ať už z Duhy, či Aliance Olomouc - změna plánu, se tomu věnují ve svém volném čase. Jsou to přitom desítky hodin.
Zatímco radnicí schválená trasa nové tramvajové tratě vede podél řeky Moravy, podle Hnutí Duha by měla vést přes Polskou a Rooseveltovu ulici. Pro zvětšení klikněte.
Co tak říkáte na argument, že jste v boji za tramvajovou trať v Rooseveltově ulici zůstali sami? Radnice tvrdí, že jí chodí ohlasy od lidí, kteří ji tam nechtějí.
Jakmile město řeklo, že by se kvůli tramvajové trati v Rooseveltově ulici musely bourat tamní domy, tak v tom momentě končí diskuse. Samozřejmě tam za této podmínky nikdo pro tramvajovou trať nebude. Město místo diskuse začalo lidi strašit. A kolik lidí ve skutečnosti chodí či něco posílá... Nám nepřišla žádná kvanta e-mailů. Objevilo se pár souhlasných a několik nesouhlasných.
Takže jste zůstali sami, nebo ne?
Určitě ne. Většina architektů či urbanistů je proti vedení tramvajové trati podél Mlýnského potoka. Debata o těch variantách se rozpoutala teprve teď před vydáním stavebního povolení. Takže myslím, že sami jsme v tom rozhodně nezůstali.
Je to tak, že Hnutí Duha funguje díky finančním příspěvkům organizací a jednotlivců?
Hlavní jsou pro nás granty, většinou mezinárodní. Zhruba třicet procent rozpočtu je z darů lidí, kteří naši práci podporují. U olomoucké Duhy je to podobné, jen podíl dárců je tu menší. Jsme přece jen místní organizace. Postupně máme ambici podíl dárců navyšovat, abychom byli více nezávislí na grantech.
Dává olomoucké Duze finance i místní magistrát?
Loni odtud šly peníze na některé naše projekty, jako je vydávání Biozpravodaje či práce na farmářských trzích, což jsme dělali ve spolupráci s Markétou Záleskou. Letos jsme podávali tři projekty a magistrát všechny zamítl a nepodpořil. Přijde mi směšné, pokud se mstí tímto primitivním způsobem. Nás tím ovšem nijak neohrožuje. Například naše práce na připomínkování územního plánu není momentálně podpořená žádným grantem.
Miroslav KutalVěk: 29 |
Nevím, zda jste si všiml, ale v některých olomouckých médiích se ve spojitosti s vámi objevilo sousloví duhoví ekoteroristé.
Nezaznamenal jsem to.
Je to tak.
Vím, že se slovo ekoteroristé používá pro označení ekologických hnutí, která proti něčemu protestují. Považuji to za dost ojedinělý názor. Ve skutečnosti jsou podle dat sociologického ústavu za práci na ochraně životního prostředí nejlépe hodnocené spolu s obecními úřady právě ekologické organizace. Extrémním názorům, které se objeví v diskusích na internetu, není třeba přikládat velkou váhu.
Takže vás nálepka ekoterorista nijak netrápí?
Z podstaty je to nesmysl. Co tady má být terorismus? To, že člověk vyjádří svůj názor? To, že podá odvolání? Tohle je přece normální projev v rámci demokratické společnosti, kdy podáváme různá stanoviska, vyjádření a nikoho přímo neohrožujeme.
Přemýšlel jste, co by se dělo, kdyby po připomínkách Duhy poslaných do Švýcarska město přišlo o klíčovou dotaci na stavbu tramvajové trati? Jak by se to projevilo na pověsti Duhy, kdyby takto připravila město o dvě stě dvacet pět milionů korun?
Myslím, že by to byla velmi špatná vizitka pro město, kdyby přiznalo, že kvůli nekvalitně zpracovanému projektu...
A nevyznělo by to spíše tak, že se to stalo kvůli vám?
Pokud by to město interpretovalo, že je to naše vina, nemyslím si, že by jim to občané uvěřili. Kdyby ty peníze nedostalo, tak je dostanou další desítky projektů, jež jsou třeba kvalitnější. O tom je ta soutěž. Nic nebrání městu požádat si o ně znovu příští rok třeba s jinou a levnější variantou.
Baví vás práce na připomínkách k Šantovce a tramvajím?
Určitě bych raději dělal jiné věci, ale tohle je prostě důležité. Člověk nesmí upadnout do konformismu a říct si, ať se to postaví, i když ví, že to bude špatně. Vadí mi, že se dělají špatné projekty, při nichž se plýtvá penězi. V Belgii jsem například viděl přednádražní prostor. Spousta zeleně, stromů, laviček, místa pro kola. Bylo to velmi příjemné místo. A pak se člověk podívá na naše přednádraží… To je hrůza. Betonová plocha, nějaké stromy v květináčích, nová zastávka, která se používala tři měsíce. To je prostě zmar. Takže když je možnost ovlivnit projekty, aby byly lepší, věřím, že to stojí za to.
Kdybyste se teď mohl znovu rozhodnout, šel byste proti Šantovce či tramvajové trati znovu?
Se znalostmi těch věcí bych se to snažil napsat ještě lépe a aktivněji. Až při té diskusi se začaly objevovat nesmyslnosti spojené s tratí u Mlýnského potoka. Více bych tak tlačil na město, aby si tuhle variantu veřejně obhájilo. My jsme ten problém mezi lidmi tolik nepropagovali, nevydávali jsme tiskové zprávy typu "U Šantovky nikdo nevyhověl našim připomínkám". Spoléhali jsme na úřady, že se s tím vypořádají. To se ale nestalo. Kdybychom do toho šli znovu, víc bychom pracovali s veřejností a mediálním obrazem.
Jaká byla vaše úplně první myšlenka, když jste se o trati na Nové Sady dozvěděl?
K tramvajím mám obecně kladný vztah, takže mi to přišlo fajn. Když jsme ale viděli, že má vést u biokoridoru Mlýnského potoka a že původní dlouho platná varianta v Rooseveltově ulici již není brána v potaz, tak to nám přišlo zvláštní. Všimli jsme si všech nevýhod a požadovali jsme porovnání obou možností. A tak to všechno začalo.
