Kacavovo prezidentské období končí v červenci, ale už od ledna zastává úřad předsedkyně parlamentu Dalia Iciková. Kacav totiž kvůli podezření ze sexuálního obtěžování čtyř bývalých kolegyň dočasně složil funkci. Zatím ho chrání imunita, ale jestli bude obviněn a půjde k soudu, může dostat až šestnáct let vězení. - více zde
Do zítřejších prezidentských voleb jdou tři kandidáti: už zmíněný Peres, 83letý politický matador a nositel Nobelovy ceny za mír, dále pravicový poslanec Reuven Rivlin a nakonec poslankyně za Stranu práce Colette Avitalová.
Izraelská média předpovídají těsný souboj mezi Peresem a Rivlinem. Šimon Peres, současný místopředseda vlády, kandiduje za stranu Kadima (Vpřed), kterou vede premiér Ehud Olmert. Podporují ho i Strana důchodců a ultrakonzervativní náboženská strana Šas, jež jsou rovněž zastoupeny ve vládní koalici.
Bývalý předseda Knesetu (parlamentu) Rivlin je v táboře pravice považován za jestřába. Kromě bloku Likud, který zastupuje v parlamentu, ho podporují krajně pravicové formace.
Podle předpovědí listu Jediot Achronot by měl Peres získat 50 hlasů, Rivlin o jeden hlas více a zbývajících 19 poslanců stodvacetičlenného zákonodárného sboru podpoří Avitalovou.
Mezi veřejností se přitom Peres těší jednoznačně větší podpoře. Nedávný průzkum veřejného mínění mu přisoudil 60 procent voličských sympatií, pro Rivlina se vyslovilo jen 22 procent a pro Avitalovou pouhých šest procent respondentů.
Věčně poražený Peres
Prezidenta, který má v Izraeli víceméně formální a ceremoniální povinnosti, volí v tajném hlasování parlament. Ke zvolení v prvním kole potřebuje kandidát získat absolutní většinu hlasů nejméně 61 poslanců. Jestliže této hranice nikdo nedosáhne, kandidát s nejnižším ziskem vypadne a zbývající dva se utkají v druhém kole. V něm už by k vítězství stačila prostá většina hlasů.
Nositel Nobelovy ceny za mír z roku 1994 Peres má tedy možná poslední šanci na popření své pověsti "věčného poraženého". Kromě mnoha porážek v přímých volbách premiéra a překvapivé prohry při volbě šéfa Strany práce koncem roku 2005 postoupil sice v roce 2000 do druhého kola prezidentských voleb, tam ale poměrem 63 ku 57 hlasům podlehl právě odstupujícímu prezidentu Kacavovi.
