O studii informoval izraelský deník Haarec.
Autoři zprávy Abdullah Toukan a Anthony Cordesman se domnívají, že je útok možný. Riziko toho, že se cíl nepodaří splnit, je ale poměrně velké. Izraelská letadla prý mohou zničit známé jaderné provozy v Natanzu, Isfahánu a Aráku. Je ale možné, že Íránci pracují i na utajovaných místech, a tam budou v programu moci pokračovat nerušeně i potom.
Rozvědky nemají jasno ani v tom, jak daleko je Írán od atomové bomby. Zatímco izraelští agenti tvrdí, že se jedná o období mezi lety 2009 až 2012, podle jejich amerických protějšků nebude jaderně vyzbrojený Írán realitou dřív než v roce 2013.
Útoku na Írán by se muselo zúčastnit 90 letadel
Studie o 114 stránkách dále rozebírá trasy připadající pro nálet v úvahu, a dospívá k závěru, že by se Izraelci rozhodli asi pro tu severní, tedy přes Sýrii, Turecko a iráckou hranici. Jižnější a kratší možnosti prý Izrael zavrhne kvůli tomu, aby do záležitosti nevtáhl spojenecké Jordánsko.
Akce by se muselo zúčastnit nejmíň 90 letadel, tedy všech 25 izraelských stíhaček F-15 s laserem naváděnými pumami a 65 bombardérů F-16. Do vzduchu by muselo také všech devět tankovacích strojů.
ÍRÁNSKÝ JADERNÝ PROGRAM BUDE ŘEŠIT OBAMA A NETANJAHU
|
Ve Washingtonu se dnes sejde izraelský premiér Benjamin Netanjahu s americkým prezidentem Barackem Obamou a řešení kontroverzního íránského jaderného programu má být jedním z témat jejich schůzky. - Plán útoku by bylo nutné přehodnotit, jestliže se potvrdí, že Rusko Íránu nedávno prodalo mobilní protiletadlový raketový sytém SA-12, který se vyznačuje vysokou účinností a zlikviduje až 30 procent útočícího letectva. Znamenalo by to počítat s tím, že 20 až 25 izraelských letadel bude sestřeleno.
Zpráva rozebírá také důsledky útoku na právě dobudovaný jaderný reaktor v Búšehru a ekologickou katastrofu, již by to znamenalo nejen pro Íránce v okolí, ale také pro lidi v Bahrajnu, Kataru a Spojených arabských emirátech.
Írán by mohl zaútočit na Izrael balistickými raketami
Podle analytiků je víc než pravděpodobné, že Írán by na útok zareagoval zrychlením jaderného programu, odstoupením od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní a pravděpodobně by se rozhodl i pro bezprostřední odvetnou akci v podobě útoku balistickými raketami Šaháb. Íránci jimi jsou schopni zasáhnout Izrael a je možné, že by použili i chemické nálože.
Ze studie se dá vyvodit, že šance na úspěch izraelského útoku na íránské jaderné provozy není velká. Nelze zaručit, že se podaří zničit všechna tato pracoviště a zdržet íránský jaderný program. Je ale také jisté, že nepodaří-li se Obamovi Írán zadržet diplomaticky a nerozhodne-li se Obama pro americký útok, budou mít Íránci jadernou zbraň poměrně brzo. A na to by se podle autorů měli politici v Jeruzalému začít připravovat jako na fakt.
Je chybou zveličovat íránské nebezpečí. Teherán je zajisté krutý nepřítel, podporuje teroristické skupiny působící v blízkosti Izraele, ale od toho je k nebezpečí přímého jaderného útoku na Izrael ještě daleko. I kdyby měl atomovou zbraň, izraelská odstrašující schopnost je dostatečná na to, aby se íránské vedení k použití této zbraně nerozhodlo.
