V řeči, kterou šéf pravicové strany Likud pronesl před představením svého kabinetu, řekl, že se Izrael nachází ve výjimečných časech, a požádal zákonodárce, aby mu v období globální ekonomické krize věřili.
Ve svém projevu se Netanjahu, který byl premiérem už mezi lety 1996 a 1999, nepřímo zmínil i o Íránu. "Největším nebezpečím pro Izrael je možnost, že by radikální režim získal jaderné zbraně," řekl poslancům.
Po jeho projevu začala parlamentní debata. Po desáté večer SELČ poslanci hlasovali o důvěře kabinetu. Agentury později přinesly zprávu, že vláda podle očekávání podporu získala. Netanjahu měl ještě poté složit premiérskou přísahu.
Při hlasování o důvěře dostala vláda 69 hlasů všech koaličních stran, 45 poslanců bylo proti a zbytek 120členného parlamentu se zdržel nebo nebyl přítomen.
V koalici převládá pravice
Po téměř dvouměsíčním vyjednávání se šéfovi pravicové strany Likud podařilo sestavit vládní koalici tvořenou především krajně pravicovou stranou ruských přistěhovalců Izrael je náš domov Avigdora Liebermana a také sociálnědemokratickou Stranou práce Ehuda Baraka.
Oba lídři politických uskupení také v kabinetu získali klíčové posty. Nacionalista Liebermann by měl vystřídat Cipi Livniovou na postu šéfa izraelské diplomacie. Veterán izraelské politiky Ehud Barak zůstane v křesle ministra obrany, které mu patřilo i v předchozí vládě Ehuda Olmerta.
Netanjahu označuje nový kabinet za vládu národní jednoty. Kromě dvou zmíněných stran v ní zasednou ještě zástupci ultrakonzervativní náboženské strany Šas. V izraelském parlamentu (Knesetu) má vláda podporu 69 ze 120 poslanců.
Designovaný premiér usiloval těsně po volbách, které se uskutečnily 10. února, o zformování co nejširšího koaličního kabinetu. Oslovil i centristickou stranu Kadima (Vpřed) současné ministryně zahraničí Cipi Livniové, která ve volbách vyhrála s 28 parlamentními křesly. Na spolupráci se ale nakonec nedohodli. - přečtěte si Velká koalice v Izraeli nebude. Livniová odmítla nabídku Netanjahua
Západ se bojí o blízkovýchodní mírový proces
Nový kabinet ještě před svým jmenováním vyvolává rozpaky doma i v zahraničí. Domácím politikům vadí především "přebujelost" vlády. Podle médií se stane patrně největší a také nejdražší vládou v historii Izraele.
Kritici nového kabinetu v izraelských médiích glosují, že bude třicet ministrů a osm náměstků potřebovat ke svým zasedáním nový, větší vládní stůl.
Západní politici se obávají především případného ohrožení blízkovýchodního mírového procesu. Netanjahuovi pravicoví koaliční partneři v čele s nacionalistou Liebermannem totiž nejsou příznivci mírových jednání a v minulosti prosluli ostrými výroky na adresu Palestinců.
Netanjahu ale v projevu před představením svého kabinetu ujistil poslance, že chce v mírových rozhovorech, které jsou podmínkou dobrých vztahů s Washingtonem, pokračovat.
"Řekl jsem vedení Palestinců, že jestli opravdu chtějí mír, tak může být dosažen. Mír chceme s palestinskou správou hledat na třech úrovních, a to v otázkách bezpečnosti, politiky a ekonomiky," řekl Netanjahu poslancům.
