Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Izraelské tanky se stáhly z Kalkílije

  0:15aktualizováno  0:15
Izraelské jednotky a tanky se večer stáhly z palestinské Kalkílije, zůstaly však v její blízkosti. Město opustily nedlouho poté, co americký prezident George Bush zopakoval, že nastal čas, aby Izrael ofenzivu na západním břehu Jordánu ukončil. Mise OSN do palestinského uprchlického tábora Džanín byla o den odložena.

Annan vyhověl Izraeli a misi odložil
Generální tajemník OSN Kofi Annan nakonec vyhověl žádosti Izraele a odložil o den odjezd mise od palestinského tábora v Džanínu na západním břehu Jordánu. Příjezd komise, kterou povede finský exprezident Ahtisaari, byl plánován na sobotu. Mise má za úkol zjistit, co se v táboře v době, kdy obsazen izraelskou armádou, přesně stalo. Palestinci vojáky obviňují z masakru. Židovský stát dal už dříve najevo, že mu vadí složení komise i její mandát.

Izrael požádal Organizaci spojených národů, aby odjezd mise odložila, dokud se neurovnají sporné body.

"Pokyn, který Izrael obdržel před odjezdem komise, není slučitelný s mandátem Rady bezpečnosti OSN," stojí v izraelském prohlášení. "Izrael si přeje vysvětlení a žádá, aby tým neodjížděl, dokud se sporné body neprojednají a neurovnají..."

Co jednání předcházelo
První kolo jednání zkrachovalo ve čtvrtek. Izraelci mimo jiné žádali imunitu pro důstojníky, kteří budou ochotni svědčit.

Jeden ze záložníků přiznal, že důstojníci situaci v Džanínu špatně odhadli. Vojáky tam posílali s tím, že nenarazí na odpor. Boj ale trval několik dní a židovský stát ztratil 23 lidí.

Jeden z vojáků řekl, že nebyl vydán rozkaz útočit na civilisty, ale že vojáci plnili příkaz střílet ze svých pozic na domy, v nichž mohli být civilisté. Palestinci hovoří o stovkách mrtvých, Izraelci spočetli na palestinské straně padesát obětí.

Vojáci zranili dva muže z betlémské baziliky
Izraelští vojáci, kteří obléhají chrám Zrození Páně v Betlémě, postřelili dva ozbrojené Palestince poté, co se vzdali jiní čtyři muži ukrytí v chrámu.

"Čtyři neozbrojení Palestinci, dva z nich v policejních uniformách, se vzdali našim jednotkám. Poté se zjistilo, že to zpozorovali jiní dva ozbrojenci uvnitř chrámu a hodlali spustit palbu. Jednotky po nich začaly střílet, zranily je, a posléze zadržely. Později byli dopravni k lékaři," řekly nejmenované zdroje Reuters.

Lékaři z Betléma oznámili, že jeden ze zraněných je civilista a druhý člen palestinské zpravodajské služby.

Osm Palestinců je na svobodě
Izraelští vojáci ráno po výslechu propustili na svobodu osm z devíti palestinských mladíků, kteří vyšli ve čtvrtek z baziliky Zrození Páně. Šestnáctiletý hoch z tábora Duhajšá zatím zůstává ve vazbě, protože se podle armády účastnil protiizraelských atentátů. Vyslýchat ho bude bezpečnostní služba Šin Bet.

Palestinci ve věku od čtrnácti do dvaceti let vynesli ve čtvrtek z baziliky dva mrtvé. Jeden z mužů vyšetřovatelům řekl, že největší problém uvnitř baziliky je nedostatek potravin. V chrámu je asi 220 lidí. Ti, kdo jsou ozbrojení, jsou prý většinou policisté, jen několik patří k radikálním skupinám. Agentura AP hovoří o šesti, ostatní agentury o 30 lidech hledaných Izraelem.

Obléhaní prý pijí zamořenou vodu ze studně a šest z nich je nemocných. Uvnitř kostela je zima, není dost přikrývek a nefunguje elektřina. V posledních dnech obléhaní jedli citrónovou kúru a syrovou trávu ze zahrady. Tu údajně z nedalekého stanoviště ostřelují izraelští vojáci. Izraelci se podle zadržených snažili především zjistit jména radikálů uvnitř kostela.

Vojáci obléhají baziliku od 2. dubna. Rozhovory o ukončení betlémské krize jsou zatím odloženy. Izraelci nevyloučili její vojenské řešení, ale povolili palestinským vyjednávačům, aby v sobotu konzultovali s palestinským vůdcem Arafatem, zadržovaným v Ramalláhu.

Izrael zatýkal v Kalkílije
Nejméně patnáct izraelských tanků, které doprovázela vojenská auta, vjelo v pátek ráno do města Kalkílija na západním břehu Jordánu a tří blízkých vesnic. Jde už o druhou akci izraelské armády v Kalkíliji od 9. dubna, kdy se vojáci z oblasti stáhli.

Podle agentury Reuters, která se odvolává na očité svědky, prohledávali vojáci dům po domu. "Naše činnost v Kalkilíji bude pokračovat až do splnění všech úkolů," prohlásil na začátku operace nejmenovaný izraelský důstojník.

Vojáci ve městě zabili jednoho radikálního palestinského předáka a nejméně 46 mužů zadrželi.

Izrael dal najevo, že už v otázce boje proti terorismu nespoléhá na palestinskou samosprávu. Ministr obrany Benjamin ben Eliezer ujistil, že vojsko v Kalkíliji nehodlá zůstat a že po ukončení pátrací operace odejde.

Obléhaný Ramalláh
Vojáci stále obléhají sídlo palestinské samosprávy v Ramalláhu. Izraelci z něj dopoledne propustili Mustafu Ísu z městské správy, aby mohl obnovit bezpečnost ve městě.

Izrael podmiňuje odchod armády vydáním čtyř vrahů ministra Rechavama Zeeviho a jednoho palestinského činitele spojovaného s vyzbrojováním Palestinců. Palestinský vůdce Jásir Arafat nechal Zeeviho vrahy ve čtvrtek odsoudit, ale Izraelci rozsudek nepřijali.

Bush vyzývá Izrael k odchodu 
K odchodu z palestinských území vyzval v noci na pátek americký prezident George Bush. "Izrael musí odejít a hledat nenásilné řešení problémů v Ramalláhu a Betlémě," prohlásil poté, co na svém texaském ranči v Crawfordu přes pět hodin jednal se saúdským korunním princem Abdalláhem ibn Abdalem Azízem Saúdem.

Prezident zdůraznil, že odpovědnost za mírové úsilí mají všechny strany, tedy Izrael, Palestinci i arabské země. Palestinci musí dělat více pro zastavení teroru, dodal.

PŘEDCHOZÍ VÝVOJ

Jednání o bazilice:
bez výsledku

V Betlémě se přeli obklíčení i novináři

všechny články

Schůzka obou politiků byla podstatně delší, než bylo původně plánováno a Bush ji označil za úspěšnou.

"Byl jsem ujištěn, že Saúdská Arábie nepoužije ropu k ovlivnění americké politiky," řekl. Požádal také saúdského korunního prince, aby se jeho země ještě více angažovala pro urychlené mírové řešení blízkovýchodního konfliktu.

Abdalláh zase do USA přijel s varováním před důsledky, které by mohly utrpět americké zájmy v oblasti, pokud americká vláda nezmírní podporu izraelských operací proti Palestincům. Princ také vyzýval Bushe k tlaku na Izrael, aby ukončil domácí vězení palestinského předáka Jásira Arafata.

Izraelská armáda vyšetřuje plenění
Izraelská armáda také ve čtvrtek začala vyšetřovat obvinění, podle nichž se vojáci židovského státu při svém tři týdny trvajícím vpádu na palestinská území dopustili plenění a vandalismu.

Vojenští činitelé oznámili, že kvůli krádežím a poškozování palestinského majetku zadrželi čtyři vojáky. Zároveň ale uvedla, že činy tohoto druhu vojáci páchali pouze "výjimečně".

Palestinci tvrdí, že je izraelští vojáci okrádali o majetek, zařízení kanceláří a o zboží v obchodech. Podle nich tyto loupeže neměly nic společného s vojenským cílem izraelské operace, jímž byla likvidace zázemí palestinských atentátníků.

V některých případech údajně vojáci obsazovali domy, aby si v nich mohli zřídit pozorovatelny, ničili zařízení bytů a kradli peníze a šperky. "Takovéto případy se budou posuzovat se vší přísností," prohlásila izraelská armáda. Většina stížností, které podali palestinští civilisté, bude předána vojenské polici k prošetření, dodala.

Průzkum: Izraelci stojí za vládou
Navzdory trvajícímu konfliktu nejnovější průzkum veřejného mínění dokazuje, že většina Izraelců důvěřuje bezpečnostní politice premiéra Ariela Šarona.

Ačkoli byl Izrael ve světě za ofenzívu ve městech na západním břehu Jordánu kritizován, 57 procent Izraelců se od jejího zahájení 29. března cítí bezpečněji než před ní.

Se Šaronovým způsobem vedení státu souhlasí 65 procent občanů a o tom, že se armáda v Džanínu nedopustila masakru, jsou přesvědčeny tři čtvrtiny lidí. 47 procent Izraelců považuje židovské osady za bezpečnostní zátěž, ačkoli Šaron tento týden vyloučil jakoukoli vládní debatu o rušení izolovaných a těžko střežitelných osad.

Powell a Rumsfeld jsou kvůli Blízkému východu údajně ve sporu

Američtí ministři zahraničí a obrany Colin Powell a Donald Rumsfeld mají rozdílné názory na postup Spojených států na Blízkému východě. Tvrdí to The Washington Post s odvoláním na představitele ministerstva zahraničí. 

Zatímco šéf americké diplomacie je pro vyvíjení tlaku na izraelského premiéra Ariela Šarona, aby stáhnul jednotky ze západního břehu Jordánu, Rumsfeld a jeho poradci chtějí dát Šaronovi velký manévrovací prostor a považují izraelské operace za legitimní válku proti terorismu, napsal list.

Izraelští vojáci běží pod kouřovou clonou evakuovat dva Palestince, kteří utrpěli zranění v blízkosti chrámu Zrození Páně v Betlémě. (26. dubna 2002)

Mladí Palestinci se kryjí před granáty se slzným plynem, který vypálili izraelští vojáci na demonstraci v Ramalláhu před úřadem Jásira Arafata. (26. dubna 2002)

Palestinský chlapec roztáčí prak, kterým vrhal v Ramalláhu kameny po izraelských vojácích. (26. dubna 2002)

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Barcelona protestuje proti rozhodnutí Madridu omezit katalánskou autonomii (21....
Neustoupíme, dušují se Katalánci. Jsou ochotni za nezávislost umírat?

Katalánský regionální parlament hodlá dál bránit suverenitu regionu a demokracii, sdělila v sobotu jeho předsedkyně Carme Forcadellová. Politička tak reagovala...  celý článek

Neznámí střelci zaútočili v Egyptě na koptské křesťany, kteří cestovali do...
Masakr v Gíze. Egyptští islamisté při přestřelce zabili 55 policistů

Egyptská policie se vzpamatovává z krvavého incidentu v provincii Gíza, při kterém islamističtí radikálové zabili 55 policistů. Počet mrtvých může ještě...  celý článek

Cvičení kybernetické bezpečnosti Locked Shields 2017 v Estonsku
NATO čelí stovkám kyberútoků měsíčně, vylepšuje obranu a hledá zbraně

Dosavadní taktická výhoda na bojišti umožněná technologickou vyspělostí NATO by mohla být vážně ohrožena, pokud spojenci nebudou schopni stoprocentně čelit...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.