Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Izraelci neexistují. Židovská národnost musí stačit, rozhodl soud

  14:28aktualizováno  14:28
Jeruzalémský nejvyšší soud zamítl žádost jednadvaceti občanů, kteří se chtěli v oficiálních dokumentech přihlásit k izraelské národnosti. Taková ovšem podle soudců neexistuje, takže se nemůže objevit ani v registru obyvatel. Kolonka "národnost" zná zkrátka pouze Židy a Araby.
"Pokoušíme se z Izraele vytvořit stát jako každý jiný, ne stát patřící všem židům na světě," vysvětlil aktivista Uri Avnery. (Ilustrační foto)

"Pokoušíme se z Izraele vytvořit stát jako každý jiný, ne stát patřící všem židům na světě," vysvětlil aktivista Uri Avnery. (Ilustrační foto) | foto: AP

Skupina jednadvaceti občanů Izraele, z nichž většina oficiálně patří mezi etnické Židy, soud žádala o uznání izraelské národnosti. Kromě samotných Židů by měla zastřešit i tamní Araby a ostatní menšiny, jako jsou například drúzové. Současná praxe podle žadatelů diskriminuje nežidovské obyvatele židovského státu, kterých v zemi žije asi čtvrtina.

Aktivisté pod vedením devadesátiletého židovského lingvisty Uzziho Ornana se hlásí k hnutí "I am Israeli" (Jsem Izraelec), které o uznání izraelské národnosti usiluje dlouhodobě. Příznivci izraelské národnosti se odvolávají na deklaraci nezávislosti Izraele, která zaručuje rovnoprávnost všech občanů bez ohledu na původ či náboženské vyznání.

Problematika národností je v Izraeli poněkud složitá. Když stát v roce 1948 vyhlásil nezávislost, umožnil každému, koho někdejší Hitlerův režim v Evropě označil za Žida a vystavil jej perzekuci, aby přišel do Izraele a získal tamní občanství. K tomu, aby nacisté ve čtyřicátých letech člověka ocejchovali žlutou hvězdou, přitom stačil třeba jen jeden židovský prarodič.

Výrok soudců je zbabělý, brání se aktivisté

Politika nastolená Izraelem po vyhlášení nezávislosti vyústila v přijetí takzvaného Zákona o návratu. Ten opravňuje každého s židovskými kořeny k tomu, aby přijel do Izraele a získal tamní občanství. I zde platí, že k prohlášení za Žida stačí, aby byl Židem jeden ze žadatelových prarodičů. Dotyčný přitom vůbec nemusí být vyznavačem judaismu.

Vedle etnických Židů ovšem existují i židé "halachičtí". Tím se může stát i každý, kdo se rozhodne podle určených pravidel k judaismu konvertovat. I v takovém případě získává konvertita právo přijet do Izraele a stát se jeho občanem. Jak totiž ostatně tvrdí i samotní soudci ve svém šestadvacetistránkovém odůvodnění, "Izrael je státem všech židů na světě".

Právě tento princip, na němž zakladatelé Izraele celý stát postavili, by uznání izraelské národnosti podle soudců ohrozilo. Jak cituje agentura AP, "takový krok by měl pro charakter Izraele jako židovského státu dalekosáhlé důsledky."

Právě o to ovšem aktivistům jde. "Pokoušíme se z Izraele vytvořit stát jako každý jiný, ne stát patřící všem židům na světě," vysvětlil britskému listu The Independent jeden z nich, devětaosmdesátiletý veterán Uri Avnery. Zamítavý rozsudek je podle něj "zbabělý".

Autor:


Témata: Nejvyšší soud




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.