Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Izraelská jaderná zařízení máme na dostřel, řekl šéf íránských gard

  • 151
Naše rakety mohou zasáhnout izraelská jaderná zařízení, prohlásil velitel íránských Revolučních gard Mohammad Džafárí. Teherán neuznává existenci židovského státu, považuje ho za úhlavního nepřítele a podporuje radikály, kteří proti němu bojují - například palestinský Hamas či libanonský Hizballáh.

"Všechna nukleární zařízení, která se nacházejí v různých částech území okupovaného sionistickým režimem, jsou v dosahu íránské raketové obrany," řekl velitel Revolučních gard Mohammad Alí Džafárí.

"Náš raketový systém je sice míněn jako obranný, nicméně v případě jakéhokoli výpadu nepřátel jsme schopni tvrdě odpovědět a pomocí raket útok odvrátit," uvedl Džafárí. Írán podle jeho slov v současnosti disponuje střelami s doletem až dva tisíce kilometrů.

Teherán v minulosti už několikrát oznámil, že má střely schopné doletu až na území Izraele, nikdy ale nezmínil možné cíle. Na počátku února dokonce vyslal na oběžnou dráhu satelit pomocí nosné rakety vlastní výroby.

Raketoví odborníci však pochybují, zda jsou tyto střely schopné nést i jaderné hlavice a s jakou přesností mohou zasáhnout tak vzdálené objekty. "Byl bych velmi překvapen, kdyby byl Írán už na takové úrovni," vyjádřil se britský odborník na obranu Paul Beaver. "Íránci jdou rychle vpřed, ale takovou schopnost ještě nemají," odhaduje.

Jaderná hrozba

Židovský stát hrozí Íránu vojenským zásahem kvůli podezření, že se režim prezidenta Ahmadínežáda snaží vyrobit jadernou zbraň. Teherán úsilí o vývoj atomové bomby popírá a tvrdí, že veškeré jeho jaderné aktivity jsou civilní.

Ministr zahraničí Manúčehr Mottakí v této souvislosti oznámil, že Írán plánuje spustit jadernou elektrárnu v Búšehru letos v létě.

Izrael považuje nukleární aktivity Íránu za existenční hrozbu. Bojuje proti nim tajnou válkou, v níž využívá sabotáže, nájemné vrahy, nastrčené firmy či dvojí agenty, napsal minulý měsíc britský deník Daily Telegraph. - o tajné válce proti Íránu si přečtěte zde

Spojené státy kvůli hrozbě raketového útoku Íránu zase zvažují vybudovat v Evropě část svého protiraketového deštníku. Radarová základna by měla stát v Česku, silo se střelami v Polsku. Vláda nového amerického prezidenta Baracka Obamy však už dala několikrát najevo, že by v případě ukončení íránských jaderných aktivit mohla od plánované výstavby systému ve střední Evropě upustit. - čtěte Obama žádá Rusko o pomoc s Íránem, obětoval by radar v Brdech

Teherán hostí konferenci o pomoci Gaze

Írán se "obul" do Izraele dnes již podruhé. Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí na úvod dvoudenního alternativního teheránského "summitu" o pomoci Palestincům a o obnově Gazy nazval Izrael "rakovinným nádorem".

"Dokonce i nový americký prezident Obama, kterého vynesla k moci hesla o změně Bushovy politiky, obhajuje státní terorismus, když mluví o bezpodmínečné podpoře bezpečnosti Izraele," prohlásil Chameneí, který má v Íránu hlavní slovo ve všech politických otázkách.

Jediný způsob, jak pomoci Palestině, je podle Chameneího cesta odporu vůči Izraeli. "Říkám teď všem muslimským bratřím a sestrám, spojte své síly k prolomení imunity sionistických zločinců," prohlásil Chameneí.

Konference v Teheránu se koná dva dny po mezinárodní dárcovské konferenci v Egyptě, při níž 75 zahraničních dárců přislíbilo na pomoc Palestincům a rekonstrukci pásma Gazy vyčlenit v příštích dvou letech téměř 4,5 miliardy dolarů. - o konferenci čtěte zde

Zatykač na izraelské politiky

Íránci současně tento týden požádali Interpol o vydání zatykače na patnáct izraelských politiků, včetně premiéra Ehuda Olmerta, ministryně zahraničí Cipi Livniové či ministra obrany Ehuda Braka. - o zatykači více zde

Důvodem je právě nedávná izraelská ofenziva v pásmu Gazy, při které se jmenovaní politici podle Íránu dopustili válečných zločinů.

, ,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video