Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Izraelská armáda obsadila loď s aktivisty. Chtěli otevřít přístav v Gaze

  8:10aktualizováno  10:58
Příslušníci izraelského námořnictva obsadili švédskou loď, která s 50 aktivisty na palubě mířila k Pásmu Gazy, aby upozornila na dlouhodobou blokádu tohoto území ze strany Izraele. Informovala o tom izraelská armáda. Podle ní na palubě nenastaly žádné násilné potyčky a plavidlo zamířilo k přístavu Ašdod.

Švédská rybářská loď, se kterou propalestinští aktivisté vyrazili ke břehům Gazy | foto: shiptogaza.se/

Tři lodi zapojené do takzvané Flotily svobody III. vypluly z jižní Evropy ke břehům Pásma Gazy začátkem minulého týdne. Původně vezly 70 aktivistů z 20 zemí, k nimž patřil například bývalý tuniský prezident Munsif Marzúkí, profesor Henry Ascher, filmař Lennart Berggren či mluvčí feministické iniciativy Maria Svenssonová. Jejich cílem bylo vymoci otevření přístavu v Gaze. 

Dvě z plavidel uposlechla výzvy izraelských úřadů a v cestě ke Gaze nepokračovala, švédskou loď Marianne, která vyrazila z Göteborgu už začátkem května, ale zastavilo až námořnictvo.

Švédská kocábka chce prorazit blokádu Gazy. Neprojede, hlásí Izrael

Vojáci loď prohledali a eskortují ji do přístavu Ašdod. Tam bude asi 20 aktivistů, kteří jsou na palubě, vyslechnuto a cizinci pak budou převezeni na mezinárodní Ben Gurionovo letiště, odkud odcestují z Izraele. Mezi aktivisty na Marianne je také izraelský arabský poslanec Básil Ghattás. 

V Izraeli za svou účast sklidil kritiku, ale hájil se v dopise zaslaném premiérovi Benjaminu Netanjahuovi tím, že jde o občanskou a mírovou akci, jejímž cílem je ukončit blokádu a obrátit pozornost světa k podmínkám, v nichž žije 1,8 milionu Palestinců z Gazy.

Netanjahu po zadržení lodí řekl, že flotilu považuje za „přehlídku pokrytectví a lží, které pouze napomáhají radikálnímu hnutí Hamas a odvádějí pozornost od krutostí, jež se v oblasti odehrávají“. „Námořní blokáda je uvalena v souladu s mezinárodním právem a má podporu generálního tajemníka OSN,“ prohlásil Netanjahu.

Ministr obrany Moše Jaalon ocenil armádu, že se zásah obešel bez násilí. Aktivisté na Marianne předem upozornili, že nejsou ozbrojení a nebudou se snažit bránit vojákům.

Blokáda jako boj proti Hamasu

Izrael námořní blokádu vyhlásil, aby zabránil Hamasu získávat zbraně námořními dodávkami. Netanjahu řekl, že Izraelci minulý rok na moři zastavili lodě se „stovkami zbraní určených k zabíjení izraelských civilistů“.

Izrael nasadil vojsko proti podobné flotile vypravené v roce 2010 z Turecka. Při zásahu vojenské jednotky na palubě lodi Mavi Marmara zemřelo deset tureckých aktivistů a Izrael tím přišel o tehdy slibně se vyvíjející spojenectví s Tureckem.

Izrael uvalil blokádu na palestinskou Gazu v roce 2006, když tam radikálové z Hamasu unesli izraelského vojáka. Pro civilisty se tak uzavřely hraniční přechody a Izrael drasticky omezil také dopravu zboží. Postupně začal opatření zmírňovat, ale občané Gazy mohou vycestovat jen přechodem do Egypta, který není otevřen nepřetržitě. Izrael v rámci blokády omezil Palestincům pohyb na moři jenom do vzdálenosti šesti námořních mil (11 kilometrů) od břehů.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.