Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Z vězení do boje s Islámským státem. Izraelka válčila po boku s Kurdy

  15:32aktualizováno  15:32
Izraelka Gill Rosenbergová je považována za vůbec první cizinku, která odjela bojovat po boku Kurdů proti Islámskému státu. Prošla bojišti v Sýrii i Iráku. Její hlavní motivací bylo utrpení, které jezídské ženy zažívají v zajetí islamistů. Před pár dny se Rosenbergová vrátila do Izraele. Zbraň chce nyní vyměnit za politiku a humanitární pomoc.

Gill Rosenbergová na fotografii pořízené během služby v izraelské armádě. | foto: Profimedia.cz

Zlom v životě na první pohled křehké jednatřicetileté ženy přišel loni v listopadu. V televizi viděla reportáž o tom, jak stoupenci Islámského státu mučí a znásilňují ženy z minority jezídů. Rozhodování netrvalo dlouho a Rosenbergová byla už o pár dní později na cestě do Sýrie, kde měla bojovat po boku kurdských válečníků. „Když jsem viděla, co těm ženám dělají, byl to pro mě rozdíl mezi obyčejnou válkou a genocidou,“ popsala svou motivaci Rosenbergová pro server Y Net News.

Islámský stát cvičí děti ve stínání hlav. Začíná se s loutkami

Na bojištích v Sýrii a Iráku nebyla ani zdaleka jedinou cizinkou. Většina ze zahraničních bojovníků však proudí do řad Islámského státu. Cizinců v kurdských jednotkách je pomálu. Výjimky se však najdou. Loni v listopadu v jednotkách YPG bojoval i pětadvacetiletý Skot Jamie Read (rozhovor s ním najdete zde).

Kurdské síly Rosenbergovou lákaly mimo ideologie i z čistě praktických důvodů. V jejich řadách totiž běžně bojují muži i ženy, a její vstup na bojiště tak byl mnohem jednodušší. Do Sýrie se dostala přes sousední Jordánsko. Během několika dní po příjezdu už sváděla boj s islamisty. Až do té doby prý neměla žádnou bojovou zkušenost. Od roku 2006 sice působila v Izraelských obranných silách, jejím úkolem však bylo vyhledávání a záchrana zraněných.

Gill Rosenbergová na fotografii pořízené před odjezdem do Sýrie a Iráku.

Gill Rosenbergová na fotografii pořízené před odjezdem do Sýrie a Iráku.

Skutečný bojový trénink tak absolvovala přímo před vstupem na bojiště. Kurdové jí ukázali, jak zacházet se zbraněmi, které měli k dispozici. „Pro Kurdy je příjezd bojovníků z ciziny a žen obzvlášť velkou motivací. Myslí si totiž, že jsou na boj proti Islámskému státu sami,“ vysvětluje Rosenbergová.

Nejtěžší boje v Sýrii zažila u města Kámišlí nedaleko hranic s Tureckem. Islámský stát tam měl nad Kurdy velkou převahu, zejména co se týče bojové techniky. „V podstatě na nás pořád pálili. Kamkoli jsme se hnuli,“ popisuje Rosenbergová. Z bojů však Kurdové vyšli vítězně. Izraelská válečnice se posléze v lednu letošního roku vydala do Iráku. Tam proti islamistům bojovala spolu se členy povstalecké skupiny Dvech Navša, píše server Times of Israel.

Islámský stát použil v bojích jedovatý plyn, tvrdí kurdské milice

Do Iráku se však nevydala jen kvůli bojovým choutkám. Chtěla totiž být ve větším kontaktu s rodinou a přáteli. Médii se totiž začaly šířit zvěsti o tom, že ji zajal Islámský stát a je s největší pravděpodobností mrtvá. „Měla jsem bídný přístup k internetu. Lidé mi zoufale psali na Facebook. Mysleli si, že jsem mrtvá,“ vzpomíná.

Rosenbergová, která se netají svými židovskými kořeny, se prý během svého působení v Sýrii a Iráku ani jednou nesetkala s kritikou jejího původu. „Kurdové bojovali pod izraelskou vlajkou, kterou mi dali kamarádi,“ tvrdí. Kurdové podle ní k Izraeli vzhlížejí jako ke vzoru boje za nezávislost. Zároveň ho však stále častěji viní ze zrady. Kurdové by od Izraele potřebovali vybavení i výcvik, myslí si Rosenbergová.

Gill Rosenbergová po tom, co se vrátila z mise proti Islámskému státu.

Gill Rosenbergová po tom, co se vrátila z mise proti Islámskému státu.

Po půl roce na bojišti si však i kdysi idealistická Izraelka řekla dost. Podle jejích slov jí začala vadit tichá účast Íránu na konfliktech v Sýrii a Iráku i technická vybavenost Islámského státu. Rozhodla se, že se vrátí domů. Do Izraele přicestovala v polovině července. Konkrétní plány prý nemá. Ráda by však podporovala své kamarády, kteří zůstali na bojišti. Ať už humanitární pomocí nebo politickým snažením.

Islámský stát poprvé sťal ženy, hlásí pozorovatelé. Kvůli čarodějnictví

Rosenbergová válčením v zahraničí „na území nepřítele“ porušila izraelské zákony. Po svém příletu do vlasti však zatčena nebyla. Podstoupila pouze krátký výslech izraelskou rozvědkou Šin Bet. „Vypadalo by to špatně, kdyby izraelská vláda zatkla někoho, kdo se snaží bojovat s teroristy,“ myslí si Rosenbergová.

Nebylo to pro ni první porušení zákona. Během pobytu v Kanadě totiž byla v roce 2009 za podvody v telemarketingové loterii odsouzena na čtyři roky ve vězení. Z něj se dostala až na sklonku roku 2013, píše Židovský tiskový a informační servis. Americké úřady ji také vyhostily zpět do Izraele. Prý se jednalo o hřích mládí. Nyní už vím, co je důležité, tvrdí Rosenbergová.



Témata: Islámský stát




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.