Vojáci, civilisté a záchranáři se mají naučit, jak se chovat v případě útoku. Ilustrační foto

Vojáci, civilisté a záchranáři se mají naučit, jak se chovat v případě útoku. Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Izraelci se učí, co dělat za války. Začalo největší cvičení v dějinách země

  • 233
V Izraeli začalo velké vojenské cvičení, které má zemi a její obyvatele připravit na možnost války. Podle ministerstva obrany jde o největší cvičné manévry v dějinách země. Potrvají pět dní a má je pocítit většina Izraelců. Vláda zdůrazňuje, že cvičení nemá sloužit jako výstraha pro okolní státy země.

"Obranné cvičení má připravit civilisty, vojáky i záchranáře na možnost válečného konfliktu," uvedlo ministerstvo obrany v oficiálním prohlášení. Nácvik se jmenuje Bod zlomu III a koná se v období rostoucího napětí mezi židovským státem a Íránem.

Ten pravidelně hrozí Izraeli vymazáním z mapy a znepokojuje západní svět svým kontroverzním jaderným programem. Židovský stát, Američané i Evropa podezírají Teherán z úsilí o vývoj atomové bomby. Prezident Ahmadínežád to ale popírá a soustavně tvrdí, že veškeré nukleární aktivity jeho země jsou civilní a nikomu do nich nic není.

Benjamin Netanjahu

Je to součást způsobu našeho života a reality, na niž musíme být připraveni.

Vláda židovského státu každopádně považuje Írán za existenční hrozbu. Armáda se údajně pečlivě chystá na možnost úderu na íránská jaderná zařízení i na variantu, že se Jeruzalém ocitne v roli napadeného, nikoli útočníka.

Nynější rozsáhlé cvičení ale nemá nikoho strašit ani varovat, tvrdí vláda. "Jde čistě o preventivní záležitost," prohlásil nový premiér benjamin Netanjahu. "Je to rutinní akce, která nesouvisí s žádnou mimořádnou událostí či výstrahou od tajných služeb," řekl. "Je to součást způsobu našeho života a reality, na niž musíme být připraveni."

I tak jde ale o největší cvičení v dějinách země. Dotkne se veřejných budov - včetně škol - , vojenských základen i vládních objektů. Lidé se mají naučit, jak se v případě útoku co nejrychleji a bezproblémově shromáždit na chráněných místech. Součástí manévrů bude simulace raketového útoku, náletů, útoků na klíčové objekty i použití zbraní proti obyčejným civilistům.

Izraelská armáda, ilustrační foto

"Zemí se rozezní poplašné sirény, které budou pro každého signálem, aby se uchýlil do krytu," uvedlo ministerstvo obrany. Instrukce prý budou vysílat veřejnoprávní televize a rádio. Nicméně jak nedávno připomněla televizní stanice CNN, při minulém cvičení sirény leckde selhaly. Třeba v Jeruzalémě či Tel Avivu.

"Je velice důležité, aby každý civilista, instituce i pracoviště vážně pracovali na zlepšení naší připravenosti," uvedl v prohlášení generálmajor Yair Golan.

Izraelci v politiku vstřícnosti nevěří

Íránem a jeho jádrem je znepokojen celý západní svět. Nový americký prezident Barack Obama napřáhl směrem k Teheránu vstřícnou ruku. Chci problémy řešit diplomacií a dialogem, nikoli okamžitým použitím síly, říká.

Izraelci ale v takový postup příliš nevěří. Dostatečně jasně to vyjádřil jejich ministr obrany Ehud Barak, když minulý týden v rádiu prohlásil, že šance na zastavení íránských jaderných aktivit diplomatickou cestou považuje za "velice nízké".

Stranu práce vede do voleb současný ministr obrany Ehud Barak.

Ministr obrany Ehud Barak

A podobně to vidí většina jeho krajanů. Jak ukázaly poslední průzkumy veřejného mínění, bez jednoho procenta tři čtvrtiny lidí jsou přesvědčeny, že Obamova vstřícná politika je odsouzena k nezdaru. A jednaosmdesát procent lidí soudí, že Írán opravdu vyrábí zbraň hromadného ničení.

Letošní Bod zlomu je už třetí v řadě. První se konal v roce 2007, necelý rok po letní válce s libanonským hnutím Hizballáh. To zasypávalo z jihu Libanonu území židovského státu raketami.

Podobně chovají i radikálové z palestinského hnutí Hamas, kteří pálí rakety z pásma Gazy, Izraelci se je pokusili zastavit počátkem roku při velké ofenzivě v pásmu. Byla úspěšnější než tažení proti Hizballáhu, ale zvedla ve světě silnou vlnu protiizraelských nálad. - vše o ofenzivě v pásmu Gazy najdete zde


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video