"Obranné cvičení má připravit civilisty, vojáky i záchranáře na možnost válečného konfliktu," uvedlo ministerstvo obrany v oficiálním prohlášení. Nácvik se jmenuje Bod zlomu III a koná se v období rostoucího napětí mezi židovským státem a Íránem.
Ten pravidelně hrozí Izraeli vymazáním z mapy a znepokojuje západní svět svým kontroverzním jaderným programem. Židovský stát, Američané i Evropa podezírají Teherán z úsilí o vývoj atomové bomby. Prezident Ahmadínežád to ale popírá a soustavně tvrdí, že veškeré nukleární aktivity jeho země jsou civilní a nikomu do nich nic není.
Benjamin NetanjahuJe to součást způsobu našeho života a reality, na niž musíme být připraveni. |
Nynější rozsáhlé cvičení ale nemá nikoho strašit ani varovat, tvrdí vláda. "Jde čistě o preventivní záležitost," prohlásil nový premiér benjamin Netanjahu. "Je to rutinní akce, která nesouvisí s žádnou mimořádnou událostí či výstrahou od tajných služeb," řekl. "Je to součást způsobu našeho života a reality, na niž musíme být připraveni."
I tak jde ale o největší cvičení v dějinách země. Dotkne se veřejných budov - včetně škol - , vojenských základen i vládních objektů. Lidé se mají naučit, jak se v případě útoku co nejrychleji a bezproblémově shromáždit na chráněných místech. Součástí manévrů bude simulace raketového útoku, náletů, útoků na klíčové objekty i použití zbraní proti obyčejným civilistům.
"Zemí se rozezní poplašné sirény, které budou pro každého signálem, aby se uchýlil do krytu," uvedlo ministerstvo obrany. Instrukce prý budou vysílat veřejnoprávní televize a rádio. Nicméně jak nedávno připomněla televizní stanice CNN, při minulém cvičení sirény leckde selhaly. Třeba v Jeruzalémě či Tel Avivu.
"Je velice důležité, aby každý civilista, instituce i pracoviště vážně pracovali na zlepšení naší připravenosti," uvedl v prohlášení generálmajor Yair Golan.
Izraelci v politiku vstřícnosti nevěří
Íránem a jeho jádrem je znepokojen celý západní svět. Nový americký prezident Barack Obama napřáhl směrem k Teheránu vstřícnou ruku. Chci problémy řešit diplomacií a dialogem, nikoli okamžitým použitím síly, říká.
Izraelci ale v takový postup příliš nevěří. Dostatečně jasně to vyjádřil jejich ministr obrany Ehud Barak, když minulý týden v rádiu prohlásil, že šance na zastavení íránských jaderných aktivit diplomatickou cestou považuje za "velice nízké".
Ministr obrany Ehud Barak
A podobně to vidí většina jeho krajanů. Jak ukázaly poslední průzkumy veřejného mínění, bez jednoho procenta tři čtvrtiny lidí jsou přesvědčeny, že Obamova vstřícná politika je odsouzena k nezdaru. A jednaosmdesát procent lidí soudí, že Írán opravdu vyrábí zbraň hromadného ničení.
Letošní Bod zlomu je už třetí v řadě. První se konal v roce 2007, necelý rok po letní válce s libanonským hnutím Hizballáh. To zasypávalo z jihu Libanonu území židovského státu raketami.
Podobně chovají i radikálové z palestinského hnutí Hamas, kteří pálí rakety z pásma Gazy, Izraelci se je pokusili zastavit počátkem roku při velké ofenzivě v pásmu. Byla úspěšnější než tažení proti Hizballáhu, ale zvedla ve světě silnou vlnu protiizraelských nálad. - vše o ofenzivě v pásmu Gazy najdete zde