Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Izraelci se připravují na válku

  0:01aktualizováno  0:01
Na sluncem zalitých plážích Tel Avivu to o víkendu nevypadalo, že válka s Irákem je na spadnutí. Tisíce obyvatel země, která se může podobně jako v roce 1991 stát za pár dní terčem iráckého útoku, si zdánlivě bezstarostně užívaly teplé slunečné dny. Je to však klid před bouří.

Večer už lidé usedali k televizím, aby sledovali poslední zprávy, kde jim mimo jiné stále ukazují baterie raket Patriot, které se hrozivě ježí kolem Tel Avivu, jaderného centra Dimona a dalších klíčových míst a hlídají nebe židovského státu.

Rodiny pak v supermarketech o víkendu skupovaly igelitové fólie a pásky na zabezpečení úkrytů proti případnému iráckému útoku. A košíky se navíc nezvykle plnily trvanlivými potravinami. Pro jistotu.

Izraelci se připravují na nejhorší. Počítají s tím, že Saddám bude bojovat o holý život. Jestliže má zbraně hromadného ničení a prostředky, jak jimi zasáhnout Izrael, tak je použije, myslí si. Aby konflikt rozšířil na válku Židů proti Arabům.

"Pokud by se mu to podařilo a zahynulo by více lidí, potom Izrael do války vstoupí. Jsem o tom přesvědčen," tvrdí izraelský analytik a šéf internetového vydání listu Haarec Peter Hirschberg.

Mnoho pozorovatelů říká, že případná izraelská fronta války s Irákem, ač je zatím nejméně pravděpodobná, by mohla být tou nejstrašnější. Izrael totiž vlastní i jaderné zbraně. Zatažení této země do války by tak podle všech mělo nedozírné následky. 

Současný izraelský premiér Ariel Šaron je mužem, který na jakýkoli útok, jak napovídá konflikt s Palestinci, odpovídá útokem ještě tvrdším. Izrael a zejména USA se tomu snaží předejít a nejvyšší činitelé tvrdí, že katastrofický scénář považují za téměř vyloučený. Hlavní argument zní: Irák je na tom vojensky hůř než za války v Zálivu v roce 1991, my naopak mnohem lépe.

USA navíc nabídly úzkou spolupráci - Izraelci se například dozvědí o odpálení irácké střely (z Iráku letí 6-7 minut) od Američanů v reálném čase, a ne až tři minuty po odpálení, jak tomu bylo před dvanácti lety. Tehdy na Izrael dopadlo 39 raket Scud, aniž však způsobily vážnější ztráty.

Nebe dnes chrání dvě baterie supermoderních raket Arrow (mají likvidovat irácké střely na vzdálenost 50-70 km) a 11 baterií vylepšených raket Patriot 2 (tři jsou z USA a dvě poskytlo Německo), které likvidují střely na kratší vzdálenost a zároveň mohou být nasazeny proti letadlům.

Prakticky veškeré obyvatelstvo je vybaveno moderními maskami a atropinovými injekcemi proti jedům. Celá země je prošpikována nachystanými bunkry a "chráněnými" utěsněnými místnostmi, složky "civilní obrany" jsou skvěle koordinovány. "Všichni lidé by měli vědět, co dělat, až zazní poplachové sirény," říká Avi Bachar, jeden z expertů "civilní" obrany.

Zdálo by se, že není důvod k obavám. Přesto poněkud rozporné informace izraelských činitelů o dokonalé připravenosti a zároveň hrozícím nebezpečí některým lidem zamotávají hlavu. "Když doktor třikrát za den zavolá, aby mě uklidňoval, že se nemám čeho bát, pak začnu být hodně nervózní. A to je přesně to, co se teď děje," napsal jeden z předních komentátorů listu Haarec Joel Markus.

Hlavní problém totiž není v tom, co se ví, ale v tom, co se neví. Saddám je nevypočitatelný, nikdo neví, co udělá, jaké zbraně skutečně má, jaké trumfy skrývá v rukávu. "Je určitě lepší být připraven, než překvapen," říká k tomu Tatiana Hoffmannová z televize Channel 2.

V Izraeli proto počítají i s variantami, že Saddám zaútočí sebevražednými nebo bezpilotními letouny napěchovanými jedy. Může zkusit teroristický "megaútok" ve stylu 11. září na civilní nebo průmyslový cíl, útok z jižního Libanonu. Může zároveň na Izrael udeřit ještě dříve, než válku zahájí Američané.

Na neočekávaný útok se hůře odpovídá, to je izraelská zkušenost z války v roce 1991 a platí i nyní. Navíc vyspělá technika není bez vad na kráse. "Supersystém" Arrow byl vyzkoušen pětkrát, ale ani jednou naostro v boji. I tak uspěl jen dvakrát.

Izraelci určitě nepanikaří a vesměs se nebojí toho, že by jim měla Saddámova raketa spadnout na hlavu. Hotely v "bezpečných zónách" - přímořském letovisku Ejlat a v Jeruzalému - hlásí přesto na příští dny nezvykle vysoký počet rezervací.

"Představte si jen, že bude ostrý poplach a já budu muset svému tříletému a osmiměsíčnímu dítěti nasazovat masky," říká mladá Izraelka Shanin, která žije ve vesnici na půl cesty mezi Tel Avivem a Jeruzalémem. Teď zvažuje, že na poslední chvíli odletí s dětmi za rodiči do Jižní Afriky. 

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Škeble
Mlži na dně Baltského moře vyrobí víc metanu než dvacet tisíc krav

Na negativní dopady produkce hovězího masa upozorňují ekologové již dlouho – dobytek na farmách je významným zdrojem metanu, který se podílí na globálním...  celý článek

Maltská novinářka Daphne Caruanová Galiziová na archivním snímku. (6. dubna...
Bomba v autě zabila maltskou novinářku, případ bude vyšetřovat FBI

Maltskou novinářku Daphne Caruanovou Galiziovou zabil v pondělí výbuch bomby nastražené v jejím autě. Premiér Joseph Muscat označil vraždu za barbarský čin,...  celý článek

Dopravní zácpy na vjezdu do Doveru, které přístav trápily loni v létě.
Brexit ochromí dopravu přes La Manche, Dover se děsí obřích kolon

Vystoupení Británie z Evropské unie ovlivní celou řadu obchodních sfér i životy obyčejných lidí. Velké problémy očekávají provozovatelé přístavu v britském...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.