Hillary Clintonová je prostředníkem jednání mezi izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem (vlevo) a předsedou palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem (2. září 2010)

Hillary Clintonová je prostředníkem jednání mezi izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem (vlevo) a předsedou palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem (2. září 2010) | foto: AP

Izraelci a Palestinci zahájili rozhovory, budou jednat každých čtrnáct dní

  • 75
Po téměř dvou letech obnovili Izraelci a Palestinci přímé rozhovory. Prostředníkem byla ve Washingtonu šéfka americké diplomacie Hillary Clintonová. Jednání potrvají rok a delegace se shodly, že se budou setkávat každých 14 dní. Na konci jednacího maratonu by měl být vznik samostatného palestinského státu.

Po bok Hillary Clintonové v metropoli USA zasedl izraelský premiér Benjamin Netanjahu a prezident palestinské samosprávy Mahmúd Abbás. I když první momenty jednání provázely úsměvy a vstřícná gesta, odborníci soudí, že je naděje na úspěch rozhovorů malá.

Přesto už první den jednání přinesl konkrétní výsledky. Podle Obamova zvláštního vyslance pro Blízký východ George Mitchella se Abbás s Netanjahuem shodli, že se znovu setkají ve svém regionu 14. a 15. září a jednání pak budou pokračovat každých čtrnáct dní.

Clintonová dnes na úvod rozhovorů uvedla, že přes panující skepsi věří v úspěch jednání. "Obě strany udělaly důležitý krok k osvobození svých národů od okovů historie, kterou nemůžeme změnit, směrem k budoucí důstojnosti a míru, jež mohou vytvořit jen ony samy," uvedla americká ministryně zahraničí.

Jednání komplikuje Hamas i výstavba osad

Aby ale Palestinci s Izraelci splnili její přání, museli by se shodnout na mnoha bodech, které v minulosti nedokázali překonat. Jde zejména o otázku izraelské výstavby na palestinském území, otázku návratu palestinských uprchlíků či otázku východního Jeruzaléma, který si Palestinci nárokují jako hlavní město svého budoucího státu a kde Izrael k jejich nelibosti rovněž staví obydlí.

OTÁZKY A ODPOVĚDI

Mírové rozhovory halí mrak skepse

Izrael po Palestincích požaduje především bezpečnostní záruky. Budoucí palestinský stát by například nesměl být ozbrojený. Tel Aviv také požaduje svou vojenskou přítomnost v údolí řeky Jordán, aby zabránil případnému pašování zbraní či bojovníků do Palestiny z Jordánska. Izraeli také jde o to, aby ho Palestinci nezpochybňovali jako židovský stát.

Mírové rozhovory mezi Izraelci a Palestinci trvají už zhruba 19 let. Zatím nepřinesly výraznější úspěch. Během tohoto období se obě strany naopak opakovaně krvavě střetly. Značnou komplikací nynějších mírových rozhovorů pak je to, že se na nich nepodílí hnutí Hamas ovládající Gazu.

Izrael jeho příslušníky označuje za teroristy a palestinská samospráva je s Hamasem už několik let v konfliktu. Podle pozorovatelů si ale lze těžko představit mírové uspořádání na Blízkém východě, na němž by se nepodíleli všichni Palestinci.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video