Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

První palestinští vězni míří na svobodu. Den před mírovým jednáním

  21:02aktualizováno  21:02
Izrael ukázal dobrou vůli před dalším kolem mírových jednání a v úterý večer začal propouštět první skupinu palestinských vězňů. S odvoláním na vězeňskou službu to oznámila agentura AP. Propuštěno bylo 26 lidí, kteří si odpykávali dlouhé tresty za útoky proti Izraelcům.

Vězeňská dodávka převáží první skupinku palestinských vězňů, které Izrael propustil, aby podpořil mírové rozhovory. | foto: Reuters

Izrael tak propustil první skupinu vězňů ze 104 lidí, které má postupně pustit na svobodu.

Izraelské vozy směřovaly jednak na hraniční přechod s pásmem Gazy a jednak do věznice Ofer na západním břehu. Odtud pak bude skupina ze západního břehu dopravena do Ramalláhu. Izraelská auta, v nichž vězni jeli, neměla otevíratelná okna, aby se Izraelci vyhnuli gestům vítězství, jaké Palestinci vždy v takových případech dělají na oslavu. Z téhož důvodu byla zvolena pozdní hodina převozu.

Fotogalerie

Předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás svolal večer do Ramalláhu palestinské představitele, aby skupinu ze západního břehu přivítali. V sídle samosprávy pak budou osvobozené vítat také jejich rodiny, v ulicích města davy přátel.

Většina z těch, kteří se vrací domů, už si odpykala ze svých dlouhých trestů přes 20 let. Jednadvacet z nich bylo odsouzeno za vraždy Izraelců, ostatní za únosy nebo pokusy o vraždy. Izrael zveřejnil své rozhodnutí v neděli večer a příbuzní obětí palestinských útoků pak měli 48 hodin na to, aby se proti tomu odvolali.

Mnozí to učinili, ale nejvyšší soud v úterý odvolání zamítl s tím, že rozhodnout o propuštění je v kompetenci vlády. Organizace příbuzných obětí palestinských útoků označila dnešní den za vítězství teroristů. Někteří z příbuzných večer proti kroku vlády protestovali s rukama potřísněnýma červenou barvou, aby dali najevo, že vláda dává svobodu lidem, kteří mají izraelskou krev na rukou.

Vláda se tomu vždy bránila, tentokrát je to však gesto, které má usnadnit mírové rozhovory. Obnovit mírová jednání se podařilo po tříleté pauze díky velkému úsilí americké diplomacie. Zahájena byla na konci července v USA a přímé rozhovory se mají konat v Jeruzalémě a Jerichu ve středu za přítomnosti zvláštního zmocněnce amerického ministra zahraničí Martina Indyka.

Jednání může ohrozit další izraelská stavba na arabském území

Ještě před propuštěním vězňů však jeruzalémská radnice v úterý oznámila, že schválila výstavbu 942 nových bytů v židovské osadě v arabské části na východě města. Palestinští představitelé okamžitě začali hovořit o ohrožení nově obnovených mírových rozhovorů.

"Rozšiřování osadnické výstavby je rozsahem bezprecedentní a porušuje závazná ujištění ze strany USA vůči Palestincům před zahájením jednání," řekl významný představitel Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) Jásir Abid Rabbú. "Jestliže jednání začíná urychlením osadnické výstavby, můžeme se ptát, k čemu dospěje," dodal.

"Vláda dělá všechno pro to, aby sabotovala jednání ještě dříve, než vůbec začala," prohlásil představitel izraelské nevládní organizace Peace Now, která bojuje proti zakládání a rozšiřování židovských osad na palestinských územích, Lior Amihai.

Ohrožení nově obnovených mírových rozhovorů však podle amerického ministra zahraničí Johna Kerryho nehrozí. V úterý přesto zopakoval, že USA považují osady za nelegální. Hovořil o nich prý s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem "otevřeně a přímo". Palestinský prezident Mahmúd Abbás podle ministra v mírových jednáních chce pokračovat.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.