Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Izrael vydal Palestincům těla atentátníků, kteří zemřeli při útocích

  11:57
Izrael předal palestinské samosprávě ostatky jednadevadesáti atentátníků a ozbrojenců, kteří zemřeli při útocích na židovský stát. Některé jejich útoky se datují až do roku 1975. Repatriace je humanitárním gestem Izraelců, které by mělo nakopnout mírové hovory, jež uvázly na mrtvém bodě.

Palestinští vojáci v Ramalláhu na Západním břehu střeží rakve mrtvých atentátníků, které jim předal Izrael. (31. května 2012) | foto: Reuters

Izraelci převezli ostatky atentátníků na Západní břeh krátce po úsvitu a složili je před úřadem předsedy palestinské samosprávy Mahmúda Abbáse v Ramalláhu, popsala televize BBC na svém webu s tím, že těla budou pohřbena po muslimské ceremonii a modlitbách.

Ostatky radikálů byly pohřbeny léta na starém izraelském vojenském hřbitově pro "nepřátelské bojovníky" na Západním břehu Jordánu. Bylo mezi nimi i více než 20 sebevražedných atentátníků, kteří v letech 1995 až 2006 zabili více než dvě stě Izraelců, uvedla agentura Reuters.

Podle ní na osmdesát mrtvých Palestinců převzala vláda Mahmúda Abbáse, která má pod kontrolou Západní břeh. Dalších jedenáct těl zamířilo do Pásma Gazy, kde vládne palestinské radikální hnutí Hamas a odkud mrtví pocházeli.

Fotogalerie

Repatriace útočníků byla citlivým tématem a obě strany o ní dlouho vyjednávaly, přiblížil z Ramalláhu zpravodaj televize BBC Jon Donnison. Zatímco Palestinci považují atentátníky za mučedníky, Izraelci je označují za teroristy. A jejich ostatky jsou poměrně často používány při vyjednávání.

Nakopne to mírové hovory?

Repatriace je dle televize BBC snahou Tel Avivu obnovit mírové hovory, které uvázly na mrtvém bodě v prosinci 2010, kdy židovský stát odmítl zastavit stavbu osad na Západním břehu. "Izrael je připraven pro okamžité obnovení mírových rozhovorů, bez jakýchkoliv podmínek," uvedl mluvčí izraelské vlády mark Regev.

Je to také součástí dohody mezi oběma národy, která měla ukončit masovou hladovku palestinských vězňů v izraelských věznicích. Na 1 500 zavřených Palestinců odmítalo stravu více než dva měsíce s tím, že požaduje zlepšení jejich podmínek. Izrael se přitom obával reakce Palestinců, kdyby některý z vězňů zemřel.

Zda izraelské gesto k oživení mírových rozhovorů mezi vládami Benjamina Netanjahua a Mahmúda Abbáse skutečně pomůže, je otázkou. Hlavní problém - budování osad na okupovaném Západním břehu Jordánu - se totiž stále nijak nevyřešil. A Abbás zatím nedal najevo, že by ho to mohlo přivést zpět k jednacímu stolu.

"Palestina dnes oslavuje své hrdiny. S návratem ostatků bohatýrům, z nichž se někteří vyhodili do vzduchu pro Palestinu, doufáme, že duch odporu a vůně střelného prachu se vrátí do ulic vesnic a uprchlických táborů," hlásilo navíc radostně ve čtvrtek Hamasem kontrolované rádio al-Aksá.

Území pod správou Hamasu a Fatahu

Území pod správou Hamasu a Fatahu



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© Copyright 1999–2014 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.