S rozmístěním mezinárodních jednotek, nejlépe pod velením NATO, je ochoten Izrael podle Perece souhlasit do doby, než zeslábnou útoky Hizballáhu a libanonská armáda nedostane jih země pod vlastní kontrolu.
Izrael se doposud k návrhu mezinárodního společenství na ukončení konfliktu s Hizballáhem s pomocí mírových sborů stavěl zdrženlivě.
"Naším cílem je vidět libanonskou armádu rozmístěnou podél hranice s Izraelem, ale chápeme, že je libanonská armáda slabá. V mezičase je proto Izrael ochoten akceptovat mezinárodní síly," citovala Perece agentura AP.
Izraelský premiér Ehud Olmert v prohlášení nastínil, že mírové jednotky "budou muset získat pod kontrolu hraničními přechody mezi Sýrií a Libanonem". Oba izraelští představitelé by přitom uvítali, kdyby mírovou misi vedlo NATO.
NATO zatím vyčkává
Představitelé Severoatlantické aliance zatím s vyjádřeními k možnému nasazení vojáků vyčkávají. "Zatím nemáme žádnou oficiální žádost. V tuto chvíli by bylo předčasné hovořit o misi NATO v Libanonu," řekl pro natoaktual.cz druhý muž české delegace při NATO Jan Michal.
Aliance podle něj události nepřetržitě monitoruje, ale žádné konkrétní rozhovory mezi členskými zeměmi o nasazení mírových sil zatím neproběhly.
"Uvidíme, jestli Izrael potvrdí svůj souhlas a nebude jednat i s jinými mezinárodními organizacemi včetně OSN," konstatoval Michal.
Jak dodal, situaci může zcela změnit právě začínající cesta americké ministryně zahraničí Condoleezzy Rice po Blízkém východě.
V Jeruzalémě se má setkat izraelským premiérem Ehudem Olmertem a poté na západním břehu Jordánu i s palestinským prezidentem Mahmúdem Abbásem.
