Izraelská ofenziva by měla ustat v neděli v jednu hodinu ráno našeho času. Vojáci židovského státu ale zatím v pásmu Gazy zůstanou.
"Operace splnila své cíle, Hamas byl tvrdě zasažen a schopnost hnutí odpalovat rakety bylo značně omezeno," řekl po jednání kabinetu premiér Ehud Olmert. Právě on byl ve vládě největším zastáncem co nejdelšího trvání operace.
"Mezinárodní dohody by měly zabránit dalšímu pašování zbraní do pásma," řekl premiér Olmert k hlavnímu požadavku, kterým Izrael podmiňoval příměří. Zabránit pašování zbraní do Gazy by měla zaručit především dohoda, kterou spolu uzavřela izraelská ministryně zahraničí Cipi Livniová a šéfka americké diplomacie Condoleezza Riceová.
Palestinec nese během pohřbu tělo malé holčičky, která zemřela při izraelském útoku.
Svoji pomoci navíc dnes nabídla i Evropa. Británie, Francie a Německo navrhly, že vyšlou své vojenské lodě do východního Středomoří, aby tam střežily vodní provoz a zabránily pašování zbraní pro radikály po moři.
Olmert po jednání prohlásil, že bude o kontrole tunelů mezi pásmem Gazy a Egyptem, kudy radikálové pašují do pásma zbraně, jednat i s egyptským prezidentem Husní Mubarakem.
USA i OSN žádají trvalý klid zbraní
Šéfka americké diplomacie Condoleezza Riceová po vyhlášení příměří prohlásila, že by se nyní měly obě strany konfliktu vyvarovat násilností.
"Hlavním cílem zůstává a trvalé a všemi stranami respektované příměří, které povede ke stabilizaci pásma Gazy, uvedla ministryně. Spojené státy také vyzvaly k okamžité humanitární akci na pomoc lidem v pásmu Gazy.
Palestinci nesou tělo svého mrtvého kamaráda.
Na vyhlášení příměří reagoval i generální tajemní OSN Pan Ki-mun, který je na týdenní návštěvě Blízkého východu. Izrael by podle něj měl co nejdříve odvolat své jednotky z pásma Gazy a předložit časový plán stahování.
Hamas se útoků vzdát nechce
Kabinet na svém večerním jednání hlasoval o egyptském návrhu příměří. Podle něho by boje měly utichnout na deset dnů, přičemž izraelské jednotky by v pásmu Gazy zůstaly. Hraniční přechody by měly zůstat uzavřené, dokud by nezačala platit bezpečnostní opatření, která by zabránila pašování zbraní do Gazy.
Případné příměří ale zřejmě bude stát na vratkých základech. Šéf hnutí Hamas v Libanonu totiž okamžitě v televizi Al-Džazíra prohlásil, že i když Izrael vyhlásí jednostranný klid zbraní, tak si Hamas vyhrazuje právo útočit a to dokud budou izraelské jednotky v pásmu Gazy.
INFOGRAFIKAPodívejte se, čím Hamas útočí na jih Izraele |
"Jednostranné příměří neznamená konec izraelské agrese a konec obležení," řekl podle agentury Reuters mluvčí Hamasu Fauzí Barhúm. Kritizoval Izrael za to, že zvolil jednostranný postup a nepřistoupil na dohodu s egyptskými vyjednávači. "Je to snaha zabránit egyptskému úsilí a všem dalším snahám docílit stažení okupačních sil, konce obležení a příměří," prohlásil Barhúm.
Izraelské jednotky pálí směrem na pásmo Gazy.
Český ministr zahraničí Karel Schwarzenbeg ale po příletu z Káhiry na tiskové konferenci vysvětlil, že Izraeli nezbývá nic jiného, než uzavřít v pásmu Gazy jednostranné příměří. "Suverénní stát nemůže podepsat dohodu s teroristickou organizací," poznamenal šéf české diplomacie. - přečtěte si Schwarzenberg jednal o příměří v Gaze, slíbil tam poslat české odborníky
Izrael už dříve naznačil, že v případě opakovaného napadení raketami Hamasu bude jednat a to i za současné situace. Podle médií dopadla jedna z raket Hamasu poblíž města Beerševa právě ve chvíli Olmertova projevu. Právě raketové útoky Hamasu na izraelské území byly pro Tel Aviv důvodem k ozbrojenému zásahu proti Hamasu, který pásmo Gazy ovládá.
Ofenziva začala 27. prosince leteckými útoky. O týden později Izrael spustil i pozemní operaci, při které se zaměřil na likvidaci struktur Hamasu. Při operaci ale umírali i civilisté. Během 22 dní zemřelo 1200 Palestinců. Raketové útoky Hamasu zabily tři izraelské civilisty a v bojích zahynulo deset izraelských vojáků. V pásmu Gazy vypukla humanitární krize.
Státy zasednou k jednání v Egyptě
Egyptský prezident Husní Mubarak svolal na neděli do Šarm aš-Šajchu summit zaměřený na řešení situace v pásmu Gazy. Mezi pozvanými jsou podle agentury Reuters francouzský prezident Nicolas Sarkozy, španělský premiér José Luis Zapatero, předseda palestinské autonomie Mahmúd Abbás nebo generální tajemník OSN Pan Ki-mun.
Pozvání dostalo i české předsednictví Evropské unie. Česko by buď mohl zastupovat velvyslanec, nebo by se tam mohl vypravit premiér Mirek Topolánek. Účastníci schůzky měli původně hledat způsob pro dosažení příměří. Ve chvíli, kdy ale Izrael vyhlásil jednostranné příměří, tak schůzka zřejmě značně změní téma.
