Výstavba židovské osady Giv'at Ze'ev na okupovaném palestinském území (22....

Výstavba židovské osady Giv'at Ze'ev na okupovaném palestinském území (22. prosince 2016) | foto: Reuters

Kerry hájil rezoluci OSN proti Izraeli. Nerozumí situaci, tvrdí Netanjahu

  • 502
Zrušení hlasování o výstavbě téměř 500 nových bytů pro Izraelce v okupovaném východním Jeruzalémě vyvolalo řadu emocí. K zastavení výstavby osad vyzvala minulý týden Izrael ve své rezoluci i Rada bezpečnosti OSN. Americký ministr zahraničí John Kerry ve středečním projevu rezoluci podpořil, naopak izraelský premiér Benjamin Netanjahu mluví o nepochopení celého izraelsko-palestinského konfliktu.

Hlasování bylo podle člena příslušného výboru pro výstavbu Hanana Rubina odloženo na žádost premiéra Benjamina Netanjahua.

Úřady podle Rubina k odložení hlasování přistoupily rovněž kvůli tomu, aby nebyly ještě více poškozeny vztahy s Obamovou administrativou, která s výstavbou osad nesouhlasí. Rozhodovat se mělo o výstavbě 492 bytů pro Izraelce v osadách Ramot a Ramat Šlomo.

Průlomová rezoluce je pro Netanjahua jednou z největších proher kariéry

Jak poznamenala agentura Reuters, příslušný výbor se schází pravidelně a může se rozhodnout, že výstavbu schválí někdy příště.

Ke svému kroku radnice přistoupila jen pár hodin před projevem amerického ministra zahraničí Johna Kerryho, který ve středu nastínil svou představu ukončení izraelsko-palestinského konfliktu. Kerry v projevu obhajoval rezoluci Rady bezpečnosti OSN. Podle něho se tak zachová možnost vzniku samostatného palestinského státu.

Už současná situace mezi Izraelci a Palestinci podle Kerryho neumožňuje vznik palestinského státu a naopak nahrává věčné okupaci palestinských území Izraelem. Spojené státy umožnily schválení rezoluce Rady bezpečnosti OSN tím, že se zdržely hlasování (více si můžete přečíst zde), a to v souladu se svými hodnotami tak, jak činily i předcházející americké vlády, uvedl americký ministr zahraničí.

Kerry také konstatoval, že o dalším vývoji blízkovýchodního vztahu, a tedy o otázce osad, sporného statusu Jeruzaléma a o řešení „dvou států“ rozhodne až Trumpova vláda. Dodal, že USA nemohou dělat vůbec nic, když vidí, že „naděje na mír se vzdaluje“.

Na prohlášení amerického ministra zahraničí reagoval izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který řekl, že Kerry nepochopil kořeny izraelsko-palestinského konfliktu: odpor Palestinců k existenci Izraele v jakýchkoli hranicích.

Izrael i Trump rezoluci odmítli

Izrael již oznámil, že se rezoluci nepodřídí. Netanjahu označil dokument za „neobjektivní a hanebný“ a prohlásil, že Izrael přehodnotí své vztahy s OSN, včetně přítomnosti zástupců této instituce v Izraeli (více o reakci Izraele se můžete dozvědět zde).

Budoucí americký prezident Donald Trump ve středu kritizoval chování administrativy končícího prezidenta Baracka Obamy vůči Izraeli. Naznačil, že pod jeho vedením budou USA k židovskému státu mnohem vstřícnější.

„Nemůžeme nadále přihlížet, jak se s Izraelem jedná s naprostým pohrdáním a neúctou. Měli ve Spojených státech velkého přítele, ale... už tomu tak není,“ napsal Trump na twitteru. „Začátkem konce byla hrozná dohoda s Íránem, a teď to (OSN)! Zachovej si sílu, Izraeli, 20. leden se rychle blíží,“ dodal Trump, který se úřadu amerického prezidenta ujme na slavnostní ceremonii právě 20. ledna.

Západní břeh Jordánu a východní část Jeruzaléma obsadil Izrael za války v roce 1967. Tato území mají spolu s Pásmem Gazy tvořit budoucí palestinský stát, o jehož vznik Palestinci dlouhodobě usilují. Chtějí proto, aby z Předjordánska, tedy Západního břehu, odešli všichni izraelští vojáci i osadníci. Na Západním břehu Jordánu a ve východním Jeruzalémě žije asi půl milionu Židů a zhruba 2,5 milionu Palestinců.

Izrael považuje Jeruzalém za nedělitelný, Palestinci ale chtějí východní část města vyhlásit za hlavní město svého budoucího státu. Právě výstavba nových židovských osad je jedním z důvodů, proč se nedaří obnovit mírová jednání mezi Izraelci a Palestinci. Na palestinské straně jsou zase překážkou útoky palestinských radikálů na židovské obyvatele země.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video