Izraelští vězni by se mohli ocitnout na svobodě kolem 25. srpna, tedy před muslimským postním měsícem ramadánem. Nejpozději ovšem do konce měsíce
Dva atentátníci, kteří podle agenturních zpráv také jsou ve skupině omilostněných, se podíleli na útocích proti Státu Izrael ještě před podepsáním mírové dohody s Palestinou v roce 1993.
Dnes schválený akt bude první od loňské konference v Annapolisu, na níž byla obnovena mírová jednání a svobodu dostalo 429 Palestinců.
Izrael chápe toto rozhodnutí jako gesto důvěry vůči palestinské samosprávě, s níž jedná o budoucí mírové dohodě. Jeho ministryně zahraničí Cipi Livniová řekla, že její země chce Palestincům ukázat, že vyjednáváním dosáhnou víc než násilím.
Palestinský premiér Salám Fajad považuje rozhodnutí vlády za vítězství pro Palestince, ale zároveň si přeje, aby židovský stát změnil podmínky pro výběr vězňů k propuštění. "Žádáme propuštění všech bez výjimek," řekl. To Izrael zásadně odmítá, především s ohledem na oběti příbuzných.
Do Palestiny míří Riceová
Představitelé radikálního hnutí Hamas, který vládne v pásmu Gazy, poukázali na to, že ve skupině určené k propuštění jsou jenom lidé spojení s konkurenčním Fatahem. To podle jeho mluvčího Samího Zuhrího jenom prohloubí vnitropalestinský konflikt mezi Fatahem a Hamasem.
O dosažení míru na Blízkém východě se snaží celá řada světových politiků. Nejvíc se angažují Spojené státy, které si vynutily obnovení rozhovorů o míru. často do této oblasti míří americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová.
Nejbližší návštěva ji čeká 25. a 26. srpna, kdy se má sejít s předsedou palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem a na tří stranné schůzce také s Livniovou a hlavním palestinským vyjednávačem Ahmadem Kurájou.
