Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Izraelci volí nový parlament, nezávislost Palestiny moc neřeší

  6:00aktualizováno  6:00
V Izraeli začaly v úterý ráno předčasné parlamentní volby. Hlavními favority jsou strana Likud dosavadního premiéra Benjamina Netanjahua a koalice Sionistický svaz. Výsledky voleb do izraelského parlamentu Knesetu je předem těžké odhadnout, řada voličů totiž nebyla do poslední chvíle rozhodnutá.

Otočný bilboard v Tel Avivu ukazuje zároveň tváře obou hlavních politických soupeřů: Jicchaka Herzoga (více vlevo) a Benjamina Netanjahua (Izrael, 15. března 2015). | foto: AP

Více než deset tisíc volebních místností bude otevřeno od 7 do 22 hodin místního času (od 6 do 21 středoevropského). Právo volit má 5,88 z 8,3 milionu Izraelců. Televize předběžné odhady a výsledky obvykle oznamují hned po ukončení hlasování. Po vyhlášení oficiálních výsledků bude mít prezident Reuven Rivlin týden na to, aby vybral toho, kdo sestaví vládu.

Podle nejnovějších průzkumů by středolevicová koalice Sionistický svaz Jicchaka Herzoga a Cipi Livni měla získat 24 mandátů, tedy o tři více než Likud, uvedl deník Haarec. Vzhledem k tomu, že se neočekává výrazná převaha žádné strany, rozhodne především povolební vyjednávání, které se může značně protáhnout.

Pro sestavení vládní koalice budou klíčové i výsledky menších stran. Odhadovat jejich úspěch je poměrně obtížné, až 15 procent voličů si totiž ještě těsně před volbami nebylo jistých, pro kterou stranu se nakonec rozhodnou.

„V Izraeli jsou tvůrci průzkumů každé volby překvapení a komentátoři zaskočení nepředvídaným úspěchem, či naopak debaklem jedné ze stran,“ podotkl komentátor listu Times of Israel Chavív Rettig Gur.

Málokterá vláda vydrží čtyři roky

Složení Knesetu bývá zpravidla velmi různorodé, a koalice mají proto tradičně problém udržet se u moci celé čtyři roky, kdy trvá jejich mandát. Od roku 1948 se to zatím podařilo pouze šesti ze zatím devatenácti sestav Knesetu. I zatím poslední Netanjahuova vláda padla poté, co se koaliční strany nedokázaly dohodnout na rozpočtu (více čtěte zde).

I když se nedáno zvýšila uzavírací klauzule na 3,25 procenta, šanci dostat se do parlamentu má stále jedenáct stran. Opatření, o něž se zasadil hlavně ministr zahraničí Avigdor Lieberman ze sionistické strany Jisrael Bejtejnu, navíc vzbudilo hněv arabských stran, které si to vyložily jako útok proti sobě. 

Výsledkem je to, že čtyři arabské strany poprvé kandidují společně a těší se na volební úspěch (více zde). Podle nejnovějších průzkumů by společná kandidátka mohla získat 13 mandátů, což je o dva více, než dosud měly jednotlivé arabské strany v Knesetu.

Palestina klíčovým tématem voleb není

V posledních měsících došlo k několika útokům na Židy v Jeruzalémě i Tel Avivu a Arabové viní premiéra Netanjahua z toho, že se za jeho vlády zhoršilo jejich postavení v Izraeli. 

Přesto však palestinská otázka není ústředním tématem voleb, ale spíše problémem, o němž se v kampani příliš nemluví, uvedl komentátor Gideon Levy pro CNN. Rozdíl mezi dvěma hlavními soupeři v tomto případě ani není tak velký, soudí. „Ani Netanjahu, ani Herzog ve skutečnosti nezamýšlí ukončit okupaci palestinských území. Netanjahu to říká jasně a otevřeně, Herzog to se svými spojenci jen naznačuje.“

Podle Gura totiž Izraelci se začátkem druhé intifády v roce 2000 pochopili, že řešení izraelsko-palestinského konfliktu bude mnohem složitější, než se dosud domnívali a jednoznačné recepty, které do té doby nabízela politická levice a pravice, nebudou fungovat. Zatímco Netanjahu se ve své kampani soustředil především na bezpečnost, Herzog a Livni kladli důraz na ekonomické a sociální otázky. 







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.