Podle nedávného ujednání mělo být stahování vojsk zahájeno 16. listopadu, po ratifikaci izraelsko-palestinské dohody podepsané koncem října v americkém Wye Plantation izraelskou vládou a parlamentem.
Ratifikace dohody dosud vázla na bezpečnostních požadavcích Izraele. Na neurčito pak izraelská vláda přerušila jednání na toto téma v pátek po teroristickém útoku islámských extremistů z organizace Džihád na jeruzalémském tržišti. O život při něm přišli dva palestinští sebevražední útočníci a 28 Izraelců bylo zraněno.
Podle oficiálních zdrojů má vláda jednání obnovit koncem týdne.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu je rozhodnut požadovat od palestinské samosprávy rozhodný krok proti extremistickým organizacím a odhlasování změny článků palestinské charty vyzývající ke zničení Izraele palestinským exilovým parlamentem.
Dohoda měla původně vstoupit v platnost minulé pondělí, ale Palestinci přijali Netanjahuovu žádost o odklad ratifikace.
Palestinci postup Izraele označují za zdržovací taktiku.
Hlavní palestinský vyjednavač Saíb Irikát se domnívá, že Netanjahu průtahy a kladením dalších podmínek zakrývá potíže, s nimiž se po přijetí dohody setkal na domácí politické scéně. Irikát kritizoval rovněž USA za to, že neprosazují plnění dohody.
Podle Irikáta o tom svědčí odklady cesty vyjednavače amerického ministerstva zahraničí Dennise Rosse, který měl do Izraele a na palestinská autonomní území přicestovat již minulý týden, ale cestu několikrát odložil. Poslední zprávy uvádějí, že Ross nepřijede, dokud dohodu neschválí izraelský kabinet.
