Izrael nechce řešit „Palestinu“ v OSN, nabízí mírové rozhovory

Pár dnů před zahájením Valného shromáždění OSN nabídl izraelský premiér Benjamin Netanjahu zahájení mírových rozhovorů s Palestinci. Ti v pátek chtějí požádat o plnohodnotné členství v OSN. Izrael a USA s tím nesouhlasí.

Zeď, kterou Izrael obehnal palestinská území - tato část se nachází mezi Jeruzalémem a Betlémem | foto: Jan Jiřička, iDNES.cz

"Vyzval jsem palestinské vedení, abychom zahájili přímé vyjednávání v New Yorku, které pak bude pokračovat v Jeruzalémě a Ramalláhu," citovala britská stanice BBC izraelského předsedu vlády, podle kterého by Palestinci měli spíše začít jednat, než "ztrácet čas jednostrannými kroky".

Izrael se připravuje na protesty

Izraelská armáda se připravuje na možné masové demonstrace Palestinců v příštích týdnech. Pro nasazení při případných nepokojích bylo speciálně vyškoleno 7500 policejních důstojníků.

Panují obavy, že by se pokojné demonstrace na podporu iniciativy Palestinců v OSN ať už na palestinských územích nebo i Arabů žijících v Izraeli mohly zvrhnout v násilí.

Zdroj: ČTK

Benjamin Netanjahu se tak na poslední chvíli snaží zabránit rozhodnutí Palestinců požádat na pátečním Valném shromáždění OSN o plné členství v organizaci. To, že se tak stane, v pátek oficiálně potvrdil palestinský prezident Mahmúd Abbás. (více zde)

Palestinci mají za to, že plné členství jim pomůže ve sporu s židovským státem, který se týká uznání hranic. Ramalláh chce, aby se hranice palestinského státu určily podle hranic z roku 1967. Palestina by tak získala i část sporných území, které Izrael zabral po takzvané šestidenní válce (Východní Jeruzalém a Pásmo Gazy).

Poslední mírové rozhovory mezi znepřátelenými stranami skončily fiaskem loni.

Symbolická hodnota uznání

Uznání palestinského státu v OSN by mělo smysl hlavně symbolický, Palestinci si však od něj přece jen slibují mnoho. Hlavně určitou posilu v dalším vyjednávání s Izraelci o konečném rozdělení území a možnosti návratu palestinských uprchlíků.

Proces žádání Abbás zahájí v pátek promluvou na Valném shromáždění, pak bude okamžitě následovat písemná žádost adresovaná generálnímu tajemníkovi OSN Pan Ki-munovi.

Pokud ji Pan Ki-mun schválí, žádost prozkoumá Bezpečnostní Rada OSN a nechá o ní hlasovat. Pro případné uznání státu platí, že hlasovat pro musí devět z 15 členských zemí Rady bezpečnosti, přičemž ani jedna z pětice s právem veta (USA, Francie, Velká Británie, Čína a Rusko) nesmí toto opatření použít. Spojené státy už oznámily, že návrh nepodpoří.