A výstavba židovských bytů ve východním Jeruzalémě patří k nejkonfliktnějším otázkám, které mohou jednání zhatit.
Východní Jeruzalémje domovem asi 200 tisíc Židů a 270 tisíc Arabů. V židovských osadách na Západním břehu Jordánu, který by měl být součástí budoucího palestinského státu, jsou osady s 300 tisíci Izraelci. |
Úřad v budoucnu hodlá povolit stavbu dalších dvou tisíc bytů v osadě Givat Hamatos a na šest set dalších v Pisgat Zeevu, dodal mluvčí resortu vnitra Ramat Šlomo. I tyto židovské čtvrti leží na východu Jeruzaléma.
Palestinci s výstavbou zásadně nesouhlasí. Východní Jeruzalém by se totiž měl stát metropolí jejich vlastního státu, o jehož vznik dlouhodobě usilují. Izrael však tuto část města po jejím dobytí v roce1967 připojil k západním částem, město sjednotil a vyhlásil svou nedělitelnou metropolí.
Žít ve východní části je přirozené právo Židů
Schválení výstavby je podle Šloma krokem k řešení ekonomické krize, nikoli otázkou mírových rozhovorů. Obyvatelé židovského státu od půli července protestují proti zvyšování cen za bydlení, kterého je v zemi nedostatek (o protestech čtěte zde).
"S politikou to nemá nic společného, jde výhradně o ekonomický problém," zdůraznil Šlomo a dodal, že Židé mají přirozené právo žít kdekoli v Jeruzalémě. Premiér Benjamin Netanjahu od urychlení výstavby očekává postupné snížení cen bydlení.
Palestinci ztrácejí naději na diplomatické řešení svého problému a chtějí v září požádat ve Valném shromáždění OSN o jednostranné uznání svého státu. Odvrátit je od toho může prý jedině to, že Izrael přestane rozšiřovat osady a nebude už dále stavět ve východním Jeruzalémě.
