Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Izrael nás jednou uzná za židy, doufají věřící na východě Ugandy

  9:20aktualizováno  9:20
Tohoto mladíka by rasistické příručky nacistů na rozpoznání "podlidí" určitě zařadily do jiné skupiny než židy. Motorkový taxikář ve východougandském městě Mbale, který je kvůli rovníkovým sprškám nabalený do péřové bundy, má spláclý nos, širokánský úsměv a sytě černou pleť. Jako všichni okolo. Jenže on říká: "Jsem žid. Jmenuji se Šalamoun – jako náš král z Bible."

Ugandský rabín Moses Sebagabo promlouvá uvnitř strohé synagogy s věřícími | foto: Tomáš NídrMF DNES

Šalamoun (nebo lépe v anglické verzi Solomon) není frajírek, který chce originálně zapůsobit na bělošského návštěvníka, jenž se v tomto ugandském hnízdě ocitne jen vzácně.

Patří k necelé tisícovce lidí ze skupiny Abayudaya, kteří se pevně drží židovských zvyků a kteří si kvůli tomu ve východoafrické zemi mnohé vytrpěli. Hlavně v sedmdesátých letech, kdy zemi svojí brutalitou sužoval diktátor Idi Amin.

Protižidovské vášně na rovníku

Jedním z těch, kdo si to ze svých teenagerských let pamatuje, je ředitel základní školy v Nabugoye Hill Aaron Kintu Moses. "Ve škole jsem musel být zapsán jako pohan, abych se nemusel modlit. Co je mně jako židovi do panenky Marie?" rozvášňuje se ještě dnes.

Zvláště když vzpomíná na rodinné příslušníky, kteří v době Aminovy krutovlády zahynuli násilnou smrtí. "Nesměli jsme je ani pohřbít podle našich rituálů. Jen tak jsme je dali do země, abychom na sebe nepřitahovali pozornost."

Muslim Idi Amin, který sám sebe stylizoval do obránce islámu, proti židům poštvával jak většinové křesťany pod klasickou záminkou, že právě oni zabili Krista a pili jeho krev, tak muslimy, kterým stačilo připomenout izraelské válečné úspěchy na úkor islámských sousedů.

Synagoga na východě Ugandy. V této africké zemi žije asi tisícovka židů

Synagoga na východě Ugandy. V této africké zemi žije asi tisícovka židů

V té době se třítisícová skupina scvrkla na několik desítek osob, které si potajmu předčítaly Tóru. Ostatní většinou přeběhli k jednomu z konkurenčních monoteistických náboženství. Po třiceti letech od vyhnání Amina je všechno jinak.

Na stěnách základní školy, kam chodí děti a vyučují učitelé všech tří religiózních skupin, mají namalovaný sedmiramenný svícen a blízký obchůdek se prezentuje Davidovou šesticípou hvězdou a světáckým nápisem Shalom Shopping Centre.

Děti, které potkáte, jak se potloukají mezi zděnými domky, hliněnými chýšemi s kruhovým půdorysem nebo poli s kukuřicí a cukrovou třtinou, nepokřikují na bílého "vetřelce" anglicky, jak je jinde v Ugandě zvykem, ale na pozdrav volají Šalom.

Je to proto, že většina bělochů, na které v těchto zapadlých končinách kdy narazili, jsou židovští dobrovolníci, kteří tu po pár týdnů vyučují hebrejštinu či angličtinu. Od neziskových organizací z USA občas přijde zásilka náboženských knih. Judaismus je tady opět in.

Židé volbou, ne původem

Skeptika napadne, zda to není ze zištných důvodů. V roce 1975 totiž Izrael rozhodl, že černošští židé v blízké Etiopii jsou opravdovými židy, a tudíž mají právo usídlit se v Izraeli.

A vyhlídka bezproblémového přestěhování ze zaostalého ugandského venkova do bohatého Izraele podle etiopského vzoru je jistě lákavá i pro zdejší lidi. Není to důvod, že se k židovství kolem Mbale nyní zase hlásí necelá tisícovka lidí?

Pokud podobně argumentujete u některého z ugandských židů, div je neurazíte. Na rozdíl od jiných afrických výhonků judaismu (viz box) se Abayudayové nepovažují za potomky v biblických časech ztracených židovských kmenů.

"Nejsme židy krví, ale volbou," říká v prosté synagoze, která připomíná spíše stodolu, rabín Moses Sebagabo. Připomíná, že zakladatel místní komunity Semei Kakangulu se k židovské víře dostal až v roce 1919 přes misionáře z Velké Británie, koloniálního pána Ugandy.

Tehdy si osvojili všechna základní pravidla o košer stravování, obřízkách a svátcích, dokonce se někteří z nich naučili hebrejštinu. Pak se na dlouhá desetiletí ocitli v izolaci od ostatních židovských skupin, ale tradice si udrželi.

"Bylo by to dobré, kdyby nás Izrael uznal za židy," připouští Sebagabo s tím, že jistě by se mnoho zájemců o vystěhování našlo. "Jednou to udělá," tvrdí, ale hned dodává: "Pokud se tak nestane, nic se neděje. V Božích očích jsme si s Izraelci i tak rovni."

Šalom, Afriko

Kde jsou na černém kontinentě židovské menšiny

Etiopie -Skupina Falašů se považuje za ztracený kmen židů z dob krále Šalamouna. Izrael po dlouhém váhání jejich židovství uznal a povolil většině z nich migraci na Blízký východ. Dnes etiopští židé (130 tisíc) patří k nejnižším vrstvám izraelské společnosti, dalších nejméně dvacet tisíc žije v Etiopii.

Jihoafrická republika - Více než sedmdesátitisícové etnikum Lemba v Jihoafrické republice je přesvědčeno, že jejich předci přišli před staletími na jih černého kontinentu z Izraele. Nesvědčí o tom jen dodržované zvyky, ale i testy DNA, které potvrdily podobnost se semitskými kmeny.

Zimbabwe - Za ztracené židy se považuje také čtyřtisícová komunita kolem města Rusape ve středním Zimbabwe. Pravděpodobnější je varianta, že se židovství do této země dostalo až s misionáři na konci 19. století.

Ghana - Ještě menší skupina (kolem osmi set osob) žije v Ghaně a stejně jako etnika v jihoafrických státech není Izraelem považována za židy. Je možné, že judaismus sem došel před staletími ze severní Afriky. O komunitě se více ví teprve 30 let, od doby, kdy etnikum Sewfi, dodržující židovské zvyky, navázalo kontakt s židovskými organizacemi.

Maroko a Tunisko - V těchto státech židé po staletí tradičně žili ve velkém počtu. Po vytvoření Izraele se většina z nich (dohromady kolem 300 tisíc) přestěhovala do nového státu, kde jsou vedle imigrantů z Evropy hlavní složkou populace. V Maroku jich dnes žije pouze sedm tisíc a v Tunisku kolem patnácti set.

Mapa Afriky
Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Britská herečka Laila Rouassová v seriálu Holby City
Herečka se v Barceloně schovala do mrazáku, z úkrytu pilně tweetovala

Herečka Laila Rouassová z britského seriálu Holby City se během čtvrtečních teroristických útoků v Barceloně ukryla v mrazáku. Na Twitteru svým fanouškům...  celý článek

Moussa Oukabir na archivním snímku
Hlavní podezřelý: sedmnáctiletý Maročan, který toužil zabíjet „bezvěrce“

Španělská policie považuje za pravděpodobného pachatele útoku v Barceloně sedmnáctiletého Maročana Moussu Oukabira. Policisté po něm stále pátrají. Policie...  celý článek

Plácneme si? ...takto asi gesto míněno nebylo. Kancléřka Angela Merkelová se...
V září nevolte Merkelovou, apeluje Erdogan na německé Turky

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vyzval turecké voliče v Německu, aby ve volbách udělili politickým stranám lekci a aby nevolili kancléřku Angelu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.