Jedním z typických příkladů mediální bitvy je hackerský projekt izraelských studentů Help Israel Win. Účastníkům nabídl na webu stažení programu, který po nainstalování zahltí množstvím požadavků servery, na kterých se nacházejí různé weby Hamasu, a vyřadí je.
Že ale nespí ani protiizraelští hackeři, dokresluje fakt, že web Help Israel Win samotný se stal terčem pirátského útoku a v době psaní tohoto článku nefungoval. "Pod palbou" se ostatně ocitly i jiné izraelské weby, například prestižní bezpečnostní portál Debka.com. Ten přestal nakrátko fungovat v sobotu, tedy v den, kdy izraelská armáda zahájila pozemní útok na Gazu.
Palestinci však prozatím sázejí spíše na "osvědčené" zpravodajství o civilních obětech, kterým se Izrael v hustě obydlené Gaze nevyhnul. Podobnou taktiku volilo jiné radikální hnutí, libanonská šíitská milice Hizballáh, když válčilo s Izraelem v roce 2006. Tehdy se ale ukázalo, že některé scény byly před objektivy fotografů aranžované.
Jinou ostře sledovanou frontou mediální války je videoserver YouTube. Izraelská armáda na něm spustila vlastní kanál, kam umisťuje záběry ze svých operací. Izraelci ukazují například záběry výbuchů s vysvětlením, že jde o exploze v zasažených muničních skladech Hamasu.
Jiné video z termokamery doprovázejí titulky o nakládání raket Grad do dodávky, stopa končí mohutným výbuchem izraelské rakety. Palestinci ale podle serveru BBC News prohlásili, že šlo o pouhé kyslíkové bomby a že při útoku zahynulo osm lidí, kteří s Hamasem nebyli spojeni.
Video s izraelským zásahem nicméně zhlédlo bezmála půl milionu lidí a na YouTube je nejsledovanějším videem z konfliktu. Se 440 tisíci je za ním video arabské televize Al-Džazíra. V dalších statisícových videích ale ta izraelská (respektive přímo armádní) jednoznačně převažují.
"Bojovníci" na YouTube také využívají jednoduchou fintu, umožňující znesnadnit propagandu protivníka - když dostatečné množství uživatelů označí video jako "nevhodné", omezí se přístup k němu na registrované uživatele.
O Gazu se zajímají i Češi
Válka mezi Izraelem a Hamasem se dostala do centra pozornosti a mezi nejsledovanější témata i v českých médiích a společnosti.
"V médiích jednoznačně převládají tóny protihamasovské a proizraelské," zhodnotil pro iDNES.cz celkovou českou mediální produkci přední arabista Luboš Kropáček z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
Izraelská armáda novináře do pásma nepouští a přímým zdrojem informací se stávají blogeři. Redakci iDNES.cz popisuje izraelskou kampaň bodyguardka Pavlína Reš, která pracovala v Gaze pro OSN. Území opustila těsně před pozemním útokem izraelské armády, nyní je v Jeruzalémě. Bodyguardka se proti izraelské kampani ostře vymezuje.
Rozpolcení politici, paradox u komunistů
Tradiční rozpolcenost ukázala česká politická scéna. Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg označil za jasného viníka války Hamas kvůli střelbě raket do izraelského vnitrozemí (Hamas to zdůvodňoval pokračující izraelskou blokádou pásma, pozn. red.). Komunisté ústy místopředsedy Jiřího Maštálky ostře odsoudili "masakr proti palestinskému lidu v pásmu Gazy".
Pikantní je, že nový mluvčí KSČM Josef Tomáš byl na začátku 90. let odsouzen k podmínečnému trestu za antisemitismus kvůli pravicově extremistickému listu Týdeník Politika, který na list "Židů v české politice" zařadil i komunisty Miloslava Ransdorfa a Václava Exnera. - čtěte blog: Mluvčí komunistů před lety "udal" soudruha Ransdorfa
MEDIÁLNÍ MANIPULACE NA BLÍZKÉM VÝCHODĚIzrael si na mediální frontě současného konfliktu dává záležet snad i proto, že kampaň v Libanonu v roce 2006 ukončil také kvůli tlaku veřejného mínění. Izrael do obklíčeného pásma nevpustil zahraniční novináře. Zdroje přímo z Gazy tak tvoří z velké části blogeři. "Mrtvých je 620, z toho 430 civilistů a 190 policistů a ozbrojenců. Raněných jsou tři tisíce, z toho nejméně tisíc dětí (...) Radikálové odpálili na izraelské osady třicet raket," napsal v jedenáctý den bojů z Gazy jeden z blogerů, Palestinec Samí Habíb. |
Mediální manipulace sehrály výraznou roli například ve druhé libanonské válce v roce 2006. Agentura Reuters například stáhla téměř tisíc fotografií libanonského nezávislého fotografa Adnana Hadždže. Ten totiž přiznal, že do fotografií Izraelem bombardovaného Bejrútu "domaloval" více kouře.
Reportér CNN Anderson Cooper zase vzpomínal, jak bojovníci Hizballáhu při novinářské "tour" Bejrútem nařídili sanitkám, aby zapnuly majáky a klaksony, a staly se tak atraktivnější pro kamery a fotoaparáty.
