Koreš našel řešení pro muže, kteří nechtějí provokovat, ale ani se kvůli strachu o vlastní bezpečnost vzdát tradiční židovské pokrývky hlavy - jarmulky čili kipy. O rostoucím antisemitismu se hovoří hlavně v souvislosti s lednovým útokem na košer obchod v Paříži. Někteří Židé se nyní ve Francii prý bojí chodit ven s jarmulkou na hlavě.
„Chodili sem lidé, kteří jezdí do Evropy, a říkali, jak tam roste antisemitismus. Řekl jsem si, proč tedy nemít kipu, která bude vypadat jako vlasy?“ vypráví Korešo svém vynálezu, o němž začal uvažovat před půl rokem a bezstarostně přitom šermuje nůžkami kolem zákazníkova obličeje.
Ten, kdo nosí kipu, dává podle židovství najevo úctu k bohu nad sebou, protože čepička zajistí, že mezi ním a bohem něco stojí a on před ním není nahý.
Osmačtyřicetiletý Koreš svému výtvoru říká kouzelná kipa. Jde o čepičku vytvořenou z umělých vlasů, která připomíná miniaturní paruku nebo příčesek. To, jak bude velká a jakou bude mít barvu, si zvolí zákazník. Běžná jarmulka přijde na pět eur (140 korun), ovšem ta ze syntetických vlasů na 49 eur (asi 1 300 korun) , z pravých pak na 70.
Experti: Jarmulka z vlasů neplatí
Koreš dobře ví, že z domácích zákazníků nezbohatne, protože v Rehovotu v centru Izraele antisemitismus nehrozí. Má ale klienty v zahraničí, nejvíce zakázek prý přichází z Francie a Belgie. „Po těch událostech ve Francii, mi přicházejí e-maily s žádostí o mé kipy. Díky mediálnímu humbuku se začínají obchody roztáčet,“ říká Koreš. Jak se jeho obchodu daří, ale nevyzradí, protože „to je tajemství stejně jako kipa“.
Jsou však i odborníci, kteří upozorňují na jinou stránku věci. Vykladači písma tvrdí, že nošení kipy, která splývá s vlasy, odporuje smyslu kipy - totiž odlišit se od lidí, kteří nejsou Židé.
„Tento rozdíl má být pro ostatní zřejmý,“ říká profesor univerzity v Jeruzalémě Gideon Aran. Nošení jarmulky je podle něj ale hlavně společensky podmíněná záležitost. „Tóra neposkytuje žádné pravidlo, které by Židy nutilo zakrývat si hlavu,“ říká. Někdo proto raději nosí méně nápadné čapky, jiný vůbec nic. „Je to věc zvyku, z nějž se během generací stala povinnost, jež přišla zejména s ortodoxním židovstvím před 200 lety,“ dodává profesor.
Na univerzitě vyučuje také Tamar El Orová a ta přiznává, že holič z Rehovotu má dobrý obchodní čich. „Ano, pochopil, že je zde mezera na trhu, ale nemyslím si, že z něj bude milionář,“ řekla.
